Úvodem se Gerloch vyjádřil k mediálnímu šumu, zda mu šéf hnutí ANO Andrej Babiš nabídl účast ve vládě. „Nenabídl. Dostal jsem od něj SMS s žádostí o schůzku, ale zatím nic neproběhlo. Nebylo to nijak specifikováno,“ podotkl Gerloch, o němž se hovořilo jako o budoucím ministrovi školství. „Bylo by třeba si to vyjasnit. Pokud jsem to pochopil z médií, vydělil by se sport do sportovní agentury. Principiálně bych to nechtěl vyloučit. Navíc k něčemu, co nebylo ani nabídnuto. Bude-li zájem, je to věc na diskusi. Ale nechtěl bych říkat ano, pravděpodobně ano. Je to otázka ke zvážení všech souvislostí,“ podotkl Gerloch.
„Situace po volbách úplně standardní není, ale v zásadě se domnívám, že probíhá v souladu s Ústavou. Do třiceti dnů po volbách má být svoláno zasedání Poslanecké sněmovny. Prezident využil celou tu lhůtu, ale je to podle mě v zásadě obvyklé. Nejvyšší správní soud v této době může řešit stížnosti. Pak už poslanci budou mít jasno, zda jejich mandát platí, nebo ne,“ sdělil Gerloch.
K tomu, že prezident nebude chtít po Andreji Babišovi (ANO) deklarované podpisy 101 poslanců, Gerloch uvedl následující.
„Myslím si, že je to správné. Je to v souladu s Ústavou. Ty postupy v minulosti byly jiné. Ale Ústava celkem jednoznačně stanoví, že pro důvěru vládě je zapotřebí získat většinu přítomných poslanců. Předpokládá se hlasování,“ sdělil Gerloch s tím, že Ústava nepředpokládá, že by bylo jasno, to znamená, že by byla "101". Moderátorka ho upozornila na situaci po pádu vlády Petra Nečase (ODS), kdy prezident Zeman chtěl po Miroslavě Němcové podpisy 101 poslanců. „Prezident měl tehdy apriorně odmítnout tento návrh. Ten požadavek beru, nebylo tehdy po volbách,“ podotkl Gerloch.
Ing. Miloš Zeman
To, že Babiš skládá „nepolitickou vládu“, nepovažuje Gerloch za obvyklé. „Ústava nezná pojem úřednická vláda nebo odborná vláda. To jsou vlastně politologické pojmy. Ústava každou vládu považuje za politickou. Vazba na Sněmovnu je poměrně silná. Pokud by Sněmovna nesouhlasila, aby vláda obsahovala odborníky, tak to může být jeden z důvodů, aby vláda nedostala důvěru,“ řekl Gerloch a zdůraznil, že nezíská-li Andrej Babiš důvěru, je potřeba, aby ho prezident odvolal.
To, že Zeman přislíbil Babišovi i druhý pokus ke jmenování vlády, je podle Gerlocha na úvahu. „Již v minulosti se tak postupovalo ve směru k Mirku Topolánkovi. Ústava nevylučuje tento postup, aby tedy stejná osoba sestavovala i napodruhé. Jestli to předem avizovat, je otázka. Beru to jako politické prohlášení, nikoliv jako něco, co by mělo ústavní relevanci,“ dodal Gerloch.
Vyjádřil se i k Zemanovým slovům, kdy prezident řekl, že by vláda bez důvěry mohla být ve funkci celé volební období. „To možné není. Ale nejsou lhůty, není tak jasně dáno, jak dlouho se vláda sestavuje. Ale musí se něco dít. I prezident republiky řekl, že šlo o hyperbolu, takové ústavní škádlení,“ vyjádřil se Gerloch. Jak dlouho by měla vládnout vláda bez důvěry? „Záleží třeba na tom, proč nebyla důvěra vyslovena,“ podotkl Gerloch.
Své řekl i k ústavním pojistkám v dané věci. „Obvykle se to spojuje s prezidentem republiky. Ale neústavně by mohly postupovat i jiné orgány. Neústavní je například snaha neustavit Poslaneckou sněmovnu. Je potřeba připomenout, že poslanec byl zvolen a je potřeba začít pracovat. Je tady určitý tlak veřejného mínění. A pokud jde o ústavní mechanismy – asi by připadala v úvahu kompetenční žaloba. Naopak si myslím, že není možná ústavní stížnost poslanců v dané věci. Případně je možná ústavní žaloba na prezidenta republiky ze strany Senátu. Ovšem za jistých podmínek – muselo by se například vyjasnit, že to je v té nečinnosti,“ sdělil.
Závěrem se vyjádřil k aktuální kauze, zda může poslanec či senátor podpořit více kandidátů na prezidenta republiky. „To je otázka sporná. Když se podíváte na to příslušné ustanovení, tak na první pohled to vypadá zcela jednoznačně. Důležitý je však systematický výklad. Z toho systematického výkladu pak může plynout ono stanovisko Ministerstva vnitra, že to je možné. Tento výklad bych připustil, že je to možné. Myslím si, že by žádný z kandidátů neměl být vyřazen. Zřejmě to skončí u Nejvyššího správního soudu, podle mého názoru je třeba to vykládat ve prospěch politické soutěže,“ podotkl Gerloch.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
