Má skoro miliardu a vybízí národ: Nehoňte se za penězi, jde to i jinak

Na úvod je dobré připomenout, že klíčové myšlenky Libora Malého jsou tyto: Vše je dobré; respektuji okolnosti a dělám to nejlepší; každý čin či rozhodnutí má své důsledky, kterým neuteču; aby bylo dlouhodobě co brát, musí se adekvátně dávat. Zdůrazňuje také to, že základem buddhismu je nelpění, neboť celý vesmír je jen jako sen, iluze. Člověk by neměl lpět na ničem, tedy ani na svém podniku.

Jelikož se mu však zdá, že současný společenský systém má vážné trhliny, přemýšlí o něčem, co by ho mohlo nahradit. A to bylo hlavním tématem povídání ParlamentníchListů.cz s ním. Začal aktuálním tématem – nezaměstnaností, na kterou, podle Libora Malého, existuje jednoduchý lék. Jen je s ním třeba umět pracovat.

Fotogalerie: - Losar 2139

V Novoměstské radnici proběhlo uvítání tibetského ...

„Někdo, kdo je nezaměstnaný, dostane od státu nějakou podporu v nezaměstnanosti, a tím pádem si může zaplatit díky státu elektřinu, potravu, dopravu… ale nemá co dělat… tedy pokud nedělá někde na černo, ale to je věc jiná. Bylo by přece proto dobré, kdyby ten člověk mohl dělat to, co ho baví, co má rád. K tomu potřebuje najít někoho, kdo to od něj bude chtít. Babička třeba peče buchty a je hrozně ráda, když si je od ní někdo vezme – pak se cítí užitečná. A na stejném principu si myslím, že by společnost mohla fungovat. Je to vlastně založené na tom, že děláte něco, co vás samotného naplňuje. Takový řetězec darů, nikoli ale směna. Vy něco uděláte, ale když to nemáte komu dát, tak vás deprimuje to, že to děláte zbytečně. Když se najde někdo, kdo to vezme, udělá vám radost ,a tím pádem vám dá pocit, že jste užitečný… Vede to k tomu, že můžete být obklopen lidmi, pro které vy jste důležitý, protože jste pro ně užitečný. Ty lidi vás za to mají rádi a když něco potřebujete vy, ti lidé udělají maximum pro to, aby vám to sehnali,“ popsal základní myšlenku fungování nového společenského systému Libor Malý.

Změna nemůže proběhnout za rok, či pět let. Nutná je změna myšlení

Je si dobře vědomý toho, že taková změna, kterou nastiňuje jako možné řešení, není otázkou roku, nebo pěti nejbližších let, aby mohla být uvedena do praxe.

„Je potřeba, aby se k tomu změnilo myšlení lidí. Když bychom dosáhli tohoto systému u dvaceti procent populace, byl by to fenomenální úspěch. Nedělám si ale iluze, že většina lidí tím, jak jsou spjati s majetkem, k ní dobrovolně přistoupí… Ale ani nedobrovolně to neznamená, že za nimi někdo půjde s pistolemi… vše je jednodušší. Jen když si vezmete ty všechny nezaměstnané, že by takto začali fungovat… Jenomže háček je možná v tom, že oni střechu nad hlavou mají, jídlo mají, hlady tedy neumírají… Nemají však co dělat, tak jsou naštvaní, frustrovaní, nemají žádnou perspektivu. Když se na to podíváte takto, tak zjistíte, že je to právě ten segment v populaci, který by se takto, podle té naší myšlenky chovat mohl. A vůbec by to nebylo v rozporu ani s tím současným systémem,“ říká dále pro ParlamentníListy.cz Libor Malý.

Podle něj dnes jsou kolem nás již lidé, kteří se nechtějí zapojovat do tohoto stávajícího systému, protože jim to nevyhovuje a hledají různé alternativy. Ale nemají nic, co by mohli dělat, aby je to naplňovalo. „Musí sledovat alternativní nabídku i poptávku, a to zatím skoro nemají uceleně kde. Proto chceme nabídnout aplikaci toho, kde by tito lidé mohli hledat a sledovat ty různé transakce se záměrem, který jsem popsal – tedy služeb. Pozor však, to není komunismus, i když to tak mnozí chápou. Ani náhodou. Ten, kdo je vlastně ta nabídková strana, tak si vybírá toho, komu to dá, ale za to nic nedostane. Jediné, o co jde, je ten dobrý pocit,“ upozorňuje Malý. Dodává pak, že systém může odehrát i další roli.

Člověk, který nic nedělá, je zbytečný, nikdo ho nechce

„Vezměte si ale třeba příslušníka jakékoli menšiny, který neustále jen bere a bere a bere, ale nic nedává. A přitom už mu to bylo dvakrát řečeno a ukázáno a on pořád nic nedělá... Bude mít někdo dobrý pocit, že mu něco opakovaně nabídne? Zřejmě ne. A tak jsou potom dvě možnosti. Buď začne být v důsledku toho, že najednou od nikoho nic nedostane, aktivní, nebo ho ta komunita vyloučí, postaví někam na kraj. Ten systém je prostě založený na zásluhách. Není to tedy každému podle jeho potřeb, ale každému podle jeho zásluh. Člověk, který nedělá nic, je zbytečný, nikdo ho nechce. Proto to není komunismus – když nic neděláte, nikdo vám nic nedá. Na druhou stranu, když by měl někdo dlouhodobě pocit, že víc dává, než dostává, také to fungovat nemůže. Proto by časem byla ta nabídka a poptávka podobná jako dnes – ovšem bez těch peněz,“ vysvětluje dále Libor Malý.

Připouští, že v některých oblastech se ty systémy – ten, co máme nyní, a ten, který má zatím Libor Malý se svými spolupracovníky v hlavách, potkávají dohromady. To prý je třeba doladit – tedy zatím alespoň v aplikaci, která tento systém má podporovat prostřednictvím internetu. „Počítáme s tím, že do konce roku poběží nějaká beta verze té aplikace, o které hovořím. Ale některé přechodové fáze nejsou skutečně dořešené. Přesto věříme, že je možné to doladit i za chodu, že není dobré čekat další rok, dva,“ řekl dál pro ParlamentníListy.cz Malý.

Alternativní trh práce

Jeho jméno je s otázkou zaměstnanosti v Česku často spojováno. Jak by ne, když jeho firma, kterou prodal za neuvěřitelných 900 milionů korun, vycházela z nabídek a poptávek trhu práce.

„Tohle, o čem hovoříme, vzniklo pak právě z toho. Jako taková vize, kterou jsem při té práci viděl. Původně jsme to vymýšleli jen jako alternativní trh práce pro nezaměstnané. Protože buď ti lidé mají 50 procentní nezaměstnanost a rabujou obchody, protože ten systém je nezaměstná, a oni nevědí, co mají dělat. Anebo jim zase dáte nějaký alternativní nástroj. Sice třeba nedá státu DPH a neumožní od nich vybírat daně, ale na druhou stranu ti lidé dělají něco užitečného. Mimo jiné se tam nevytváří třeba prostředí pro kriminalitu…To byla ta původní idea… a pak jsme si uvědomili, že to vůbec není jen systém pro nezaměstnané, ale že to je úplně jiný systém fungování společnosti. Teoreticky si tak nyní dokážu představit, že by mohl fungovat všude. Ale jak už jsem zmínil, vím, že ten přechod z jednoho systému do druhého bude trvat hodně dlouho,“ pokračuje dále Libor Malý.

Půjde to dobrovolně?

Samozřejmě se nabízí myšlenka, zda takový návrh nemůže vyvolat nejen negativní reakce, ale zda nemůže být i jakýmkoli způsobem zneužit.

„Já si myslím, že tento systém by neměl být spojen s žádným násilím, protože tam k němu není důvod. Jde spíš o to, že tenhle systém má velkou setrvačnost, spousta lidí lpí na tom, co má, takže ta představa toho, že by se toho měli vzdát, nebo že by se to mohlo nějak zhroutit, je pro ně nepředstavitelná. I já si myslím, že tento systém setrvačnosti opravdu bude trvat ještě dlouho, a ta setrvačnost bude prodlužovaná tím, že hodně lidí bude chtít ty majetky, co třeba tak dlouho kradli nebo opravdu pracně rozšiřovali a vydělávali na ně, zachránit. Ten náš princip v systému je totiž úplně obrácený,“ připustil „běh na dlouhou trať“ Libor Malý.

Ten se věnuje nyní práci pro občanské sdružení Adato Paradigma (z latiny, volně přeloženo: systém od tohoto dne). Právě v něm totiž vyvíjí zmiňovaný nový systém – nazývá ho online komunitní platformou (Stream3) pro seberealizaci jedince a podporu lidské sounáležitosti.

„Jsme lidé, kteří přemýšlí o dlouhodobé udržitelnosti kvality života. Věříme, že žijeme v době, kdy díky všeobecnému pokroku nikomu nemusí hrozit materiální nedostatek, pokud začneme respektovat a rozvíjet i další aspekty života, které se v dnešní době schovávají do kolonek „svědomí“ či „externality“. Jsme lidé, kteří přemýšlí, zda již začíná být možné společně na tomto světě vytvořit globální společenství spokojených lidí,“ má toto sdružení mimo jiné uvedeno na svých webových stránkách. A tím prozrazuje mnohé.

Systém založený na spotřebě musí skončit – už není komu brát

Libor Malý zdůrazňuje, že tento současný systém je založený na spotřebě. „To znamená, že všichni lidi vydělávají peníze, které spotřebovávají. Ta motivace, kterou člověk má, je ta, že ten druhý něco chce a bere. Každý se snaží toho nejvíc získat. V téhle době, kdy se celý svět spojuje nebo propojuje formou Twitteru, Facebooku, akciovými trhy umožňujícími rychlé obchodování, tak vidíme, že se ta podstata ale také mění…Princip kapitalismu založený na tom, že já spotřebovávám, už není takový, protože i ta spotřeba se také spojuje, všichni jsou propojení…A tak už není komu brát, protože když někomu něco vezmete, hodně rychle se to zase vrátí k vám zpátky. Proto ti ekonomové nyní sedí v tom Davosu a přemýšlí, jak to udělat, protože ať udělají, co udělají, vždycky se jim to vrátí zpátky. A neexistuje žádný nástroj, který by to napravil – právě kvůli té vzájemné propojenosti. Ať uděláte cokoli, vrací se to rychle zpátky a nikdy nevíte, jakou formou,“ představuje své úvahy Malý.

Žijeme obklopeni lidmi, před kterými musíme být stále na pozoru

A doplňuje, že právě u toho jejich navrhovaného systému se počítá s propojením světa.

„Je přirozenější následovat to spojování, než se odtrhovat. Dnes je spousta lidí úspěšných, protože jsou schopni v tom sbírání těch věcí – mají toho hodně, ale nejsou šťastní. Proč? Protože i oni jsou obklopeni lidmi, kteří číhají na okamžik, kdy budou moci pro sebe vzít něco od nich. Žijeme ve společnosti obklopeni lidmi, před kterými se musíme strachovat, kdy vám něco seberou. Tak je ten současný systém založený – každý hledí jen sám na sebe. U nás – naší myšlenky je to vyřešené tak, že místo, abych já bral, tak dávám. Jak dlouho může trvat, než lidé skutečně pochopí princip nového systému? Několik generací to podle mého nebude, ale pokud si lidé neuvědomí, co je v poslední době všechno ve hře, můžeme se dostat do neuvěřitelného chaosu. Všichni si totiž myslí, že ten současný systém tu dlouho funguje, že je daný a že se nemůže rozpadnout,“ konstatuje dál pro ParlamentníListy.cz Libor Malý.

A dává příklad. „Když se podíváte třeba na tu přímou volbu prezidenta u nás, tak vidíte, že i v ní jde přece o systémovou změnu. A když oni se ti politici nedohodnou na pravidlech, nastane systémový chaos a může se přihlásit za prezidenta třeba i hned několik osobností… Pokud si neuvědomíme všechna rizika – a když říkám neuvědomíme, myslím tím i politiky , bankéře… kteří si všichni myslí, že to takhle ještě bude fungovat nadále; tak se to pak teoreticky může přesypat velmi rychle. Já bych proto velmi apeloval na zodpovědnost,“ uvedl Libor Malý ještě.

Vzhledem k tomu, že v poslední době náznaky po volání po změně systému přicházejí z celého světa, jistě je na místě se zeptat člověka, který je původním povoláním programátor, na to, co říká o aktivitách skupiny Anonymous. Nejsou to právě oni, kdo budou chtít změnu v systému skutečně prosadit?

„Zastupují právě novou generaci lidí, kteří nechtějí žít podle těchto stávajících pravidel, ale vědí, že nemají žádnou konstruktivní alternativu. Proto ji hledají. A boří to, co je. Vše je křivka, a já se obávám toho, že my už jsme se dostali za její vrchol a jedeme dolů. Proto je třeba o změně přemýšlet,“ uzavřel pro ParlamentníListy.cz Libor Malý.

Jaké jsou myšlenky nového systému podle informací občanského sdružení Adate Paradigma?

Stream 3 je platforma, která umožní vzájemnou spolupráci lidí, naplněných radostí ze života, napříč společnostmi, hranicemi, politickými zřízeními a náboženstvími a nezávisle na dnešním finančním systému.

Činnost jednotlivců není motivována očekáváním osobního zisku, ale potřebou realizovat svůj potenciál, svůj smysl života na této planetě, která ale ještě přinese radost i příjemci této činnosti. Produkty a služby, které vstupují do vzájemných transakcí mezi jednotlivci, nemají stanovenou žádnou svoji hodnotu a proto se celý systém podobá nekonečnému a neřízenému, avšak naprosto transparentnímu toku vzájemných darů, které neustále na základě nabídky a poptávky probíhají uvnitř vznikajících a zanikajících komunit, umožňující v každém okamžiku vysokou míru důvěry všech zúčastněných jednotlivců a pomáhajícím jim tak s optimální alokací jejich nabídky.

Tvoříme nový prostor seberealizace se samovolně vznikajícími, obecně prospěšnými cíli, které v konečném důsledku vedou ke zvýšení blaha všech zúčastněných jedinců. Neziskové, občanské, transparentní, multistrukturní společenství, kde lidé sami rozhodují o tom, kolik svého potenciál do čeho chtějí vkládat, s kým a na čem chtějí spolupracovat, k čemu chtějí směřovat jako jedinci I jako komunity.

Principy platformy

Radost, důvěra, transparentnost, komunity, vzájemnost, dar, absence hodnoty, kauzalita, zásluhy.

Pro srovnání pak je na místě připomenout definici toho, co je to utopický socialismus. (Právě on je totiž v řadě rysů s uvedeným návrhem nového fungování společnosti podobný).

Co je to utopický socialismus?

Utopický socialismus je marxistický pojem pro předchůdce marxistů, kteří sami sebe označovali na základě fetišisace vědy za vědecké socialisty. Podle marxistů je to nauka o společnosti založené na společném vlastnictví, povinné práci pro všechny a rozdělování hodnot podle zásady rovnosti.

Marxisté své předchůdce označovali za utopisty, neboť měli za to, že jejich myšlenky nelze v praxi realizovat. Ve skutečnosti kibucy již 100 let v praxi existují. Utopický socialismus začali prosazovat vzdělaní lidé, kteří uvažovali o lepším uspořádání společnosti, aby byla nejen občansky svobodná, ale také spravedlivější a humánnější (lidštější). Utopicko-socialistické představy byly o dokonalé společnosti bez soukromého vlastnictví o společném životě lidí v rovnosti a společné práci. Z těchto myšlenek také v 19. století čerpali teoretici komunismu; podle jejich děl se přímo o předchůdce komunismu jedná.

(zdroj: Wikipedie)