Svobodná strana Rakouska (FPÖ) sice zvítězila v zářijových parlamentních volbách, avšak kvůli nízkému koaličnímu potenciálu byla sestavením vlády nejprve pověřena druhá Lidová strana (ÖVP). Ta vedla jednání s třemi dalšími subjekty – Sociálně demokratickou stranou Rakouska (SPÖ) a liberálním hnutím NEOS. Tato jednání však minulý týden zkrachovala. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen proto neměl jinou možnost než pověřit předsedu FPÖ Herberta Kickla dalším pokusem o sestavení vlády, uvedl server iDNES.cz.

Prezident nicméně upozornil, že situace je komplikovaná, protože FPÖ historicky čelí obtížím při hledání koaličních partnerů. Pověření Kickla sestavením vlády vyvolalo i protesty, neboť FPÖ je označována za pravicově populistickou stranu se vstřícností k Rusku.

„Tento krok se mi nedělal lehce,“ řekl prezident k rozhodnutí pověřit Kickla sestavením nové vlády s tím, že jde o projev respektu k názoru voličů, protože FPÖ získala ve volbách nejvíce hlasů (28,8 %), následovaná lidovci (26,3 %) a SPÖ (21,1 %). 

Van der Bellen zároveň uvedl, že situace se změnila, protože ÖVP je nyní připravena jednat o koalici s FPÖ pod vedením Kickla. „Hlasy uvnitř lidové strany, které dříve koalici se Svobodnými vylučovaly, utichly,“ sdělil prezidentovi v neděli odstupující předseda ÖVP a kancléř Karl Nehammer.

Politický vývoj v Rakousku je pro mnohé alarmující. Komentátor Marek Kerles označuje Herberta Kickla za kontroverzní, silně protiunijní a proruskou postavu, která liberálům přivodí zřejmě velkou bolest hlavy. „Je opravdu možné, že poprvé v historii Rakouska získá křeslo kancléře ultrapravice. Pokud se tak skutečně stane, měla by si řada umírněných evropských politiků objednat prášky proti bolení hlavy. Kickl v čele Rakouska by totiž byl opravdu silná káva. Rakouský deník Der Standard ho označil za protiunijního politika. Jiní komentátoři připomínají zase Kicklovu proruskou orientaci,“ píše ve svém komentáři na serveru INFO.cz.