Albrightová hned zpočátku dostala otázku na vztah Masaryka a Woodrowa Wilsona, amerického prezidenta, a na to, jak se Masarykovi podařilo přesvědčit Wilsona, že Čechoslováci mají mít svůj stát. Albrightová chválila Masaryka, že opravdu rozuměl demokracii a s Wilsonem si prý dobře rozuměl. „Vztah mezi Amerikou a novým československým státem je jedna z nejdůležitějších věcí v historii. Mělo to velký vliv na to, jak jsem vyrostla, co jsem si myslela o Československu, jak demokracie a Češi a Slováci fungují,“ uvedla Madeleine Albrightová.
Reportér se pak ptal na její projev, který nazvala „Od Masaryka k Havlovi“. Chtěl vědět, zda jsou to pro ni nejdůležitější osobnosti za posledních 100 let a proč. Albrightová prohlásila, že ano, pro ni jsou nejdůležitější. Na Masarykovi se jí líbilo, jaký byl, že uvažoval, jak mají lidé žít. „Vypadal jako prezident, choval se jako prezident, a když jsem si o tom četla a také když jsem o tom učila, tak jsem si myslela, že je báječné, že takový člověk existoval,“ řekla na adresu zakladatele Československa.
Mezi lety 1938 a 1989 prý bylo těžké být Čechoameričanem. Lidé podle ní pořád říkali: „Co se tam u vás vlastně děje? Vy nic neděláte!“ Načež pochválila Havla: „Pak přišel prezident Havel jako morální výstup toho, co Češi mohou dělat. Co Masaryk začal, Havel přenesl do moderní demokracie. Havel opravdu měl nápady a nesl to, co chtěl Masaryk pro zemi vidět.“
Fotogalerie: - Defilé nejen vojenské techniky
Albrightová míní, že Československo bylo úspěšný projekt. Také uvedla, že Češi jsou hrdým národem. „Ale musí být hrdí na to, čím byli a čím mohou být. Ne vždycky na to, co se děje teď,“ dodala. Vědět, co se teď v 21. století okolo nás děje, je podle ní těžké. „I když Sovětský svaz zmizel, lidé si ještě nedovedou uvědomit, že jsou nezávislí, že nemusí být pod nikým,“ prohlásila a dodala: „Češi jsou hrdí na to, čím byli, ale musí více mluvit o tom, čím by chtěli být. V roce 1991 jsem dělala velký výzkum ve střední Evropě. Každý tam říkal, že chtějí být v Evropě, že chtějí vidět, co Západ vlastně dělá. Také pro ně bylo důležité, aby přišli do NATO a Evropské unie.“
Když přišlo na otázku, proč prahnutí po liberálním západním světovém pořádku upadá, Albrightová řekla, že neví, protože tomu nerozumí, ale snaží se na to ptát. Pak dala příklad z Maďarska: „V osmdesátém šestém jsem poprvé potkala Orbána, byl to prima disident. Podporoval ho Soros, na kterého teď nadává. A hlavně myslí jenom na to, co dělají Maďaři, a ne co se děje okolo nich. Chce mít – jsou dvě slova, která nepatří dohromady – illiberal democracy (neliberální demokracie). Což znamená, že je jenom jedna strana, ta většina, a na minoritu lidé vůbec nehledí.“
Fotogalerie: - Ceremoniál na Vítkově
„Myslím, že dělá hrozné chyby v tom, že si myslí, že má najednou odpověď na všechno. Je to hrozně smutné. Lidé Maďarsku pomáhali a chtěli, aby Maďarsko, Polsko a Československo vyšly z komunismu a porozuměly, že se musí poslouchat hlasy všech lidí, a ne jenom jedné strany. Že si nemohou myslet, že jeden vůdce může na všechno odpovědět,“ dodala ještě o premiérovi země, se kterou chce EU zahájit řízení pro porušování jejích hodnot.
Autoritářské a antidemokratické tendence vidí i ve střední Evropě. „Problém je, že o tom musí psát média, že lidé musí být vychováni, aby rozuměli, že je demokracie hrozně těžká,“ tvrdí Albrightová. Československo údajně vzniklo proto, že lidé chtěli svou identitu. „Identita je prima, každý chce vědět, kde se narodil, jak mluví. Ale když moje identita nemá ráda vaši, tak to je nacionalismus – a to je těžké a dělá hrozné problémy,“ dodala.
Na závěr Madeleine Albrightová vyslovila přání, aby si Češi vzpomněli, jak začali. „Jaký člověk byl Masaryk a proč z tak malé země mohl ukázat, že demokracie opravdu funguje. A aby si také uvědomili, kdo byl Václav Havel,“ hovořila opět Albrightová o svých oblíbencích a zakončila: „Češi musí opravdu přemýšlet o tom, čím byli a čím mohou být. Že to nemusí být něco, kde věci nefungují nebo kde nějaký vůdce říká, co dělat.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
