Umíte střílet ze střelné zbraně?Anketa
Celá diskuze byla především v režii Magdy Vášáryové, která mnohdy odmítala pustit svého oponenta ke slovu. Z publika však bylo cítit, že v něm panuje obecný nesouhlas s jejími názory, jelikož potlesk sklízel především Plesl. Tomu přitom většinou nezbylo než Vášáryové oponovat. Malé občerstvení v podobě čaje, kávy a slaných i sladkých quichů pak přispělo k uvolnění atmosféry.
Na úvod vyzvala Vášáryová k tomu, abychom byli „trochu chladnokrevnější“ a stanovili si rozdíly mezi reálnými a virtuálními problémy. „Já si nemyslím, že zavřou hranice,“ konstatovala a dodala, že je třeba dát si pozor na to, co si přejeme, jelikož by se naše přání mohla vyplnit a nám by pak došlo, že jsme to tak vlastně nechtěli.
Strach v číslech
„Mladí lidé musí chodit volit. Není přece možné, aby měl Jaroslaw Kaczyński v Polsku ústavní většinu jen proto, že ho volilo 28,7 % ze všech voličů v Polské republice. Není přece možné, že máme krajského župana, normálního fašistu Kotlebu v Banské Bystrici, když ho volilo 4,7 % všech voličů Banskobystrického kraje. A to je všechno proto, že my ve střední Evropě máme zvláštní vztah ke svobodě,“ řekla Vášáryová a popsala onen vztah jako „jánošíkovský“. „Máme pocit, že jsme svobodní, a tak nemusíme nic. Jako správní občané bychom ale měli vědět, že svoboda má svoje hranice.“
„Ta situace, kterou sledujeme v posledních měsících vede k tomu, že ten schengenský prostor buď padne úplně, nebo bude minimálně zúžen,“ řekl Plesl, podle kterého nastane problém ve chvíli, kdy začneme přesídlovat uprchlíky. Bez funkčních hranic je nelze udržet v konkrétním státu. „My nemůžeme přepnout v hlavě těch imigrantů, že nechtějí do jiných zemí,“ míní Plesl. Schengen podle něj skončí.
„Já si to nemyslím, protože Slovensko má přijmout 800 migrantů. Kvůli 800 migrantům se nezavře 1600 kilometrů slovenských schengenských hranic,“ oponovala Vášáryová s tím, že na to prostě nikdo nemá peníze, a připomněla, že jsme již nejednou byli cílem velkých migračních vln, a to i vcelku nedávno. Ty však nevyvolaly takovou hysterii jako dnes. „Já se nejvíc bojím takové té emocionality, jaká nás ovládá,“ řekla a začala vyvracet domněnky o budoucí islamizaci. „Když nás nedonutili Turci před více jak 250 až 300 lety, a to měli 150 let chanát na jihu Slovenska a nedonutili nás, tak my teď přestoupíme?“ zauvažovala a dodala, že co se týče křesťanských hodnot, tak po těch jsme si „40 let šlapali a ještě jsme si při tom zpívali“. „Strašit nás islamizací, když tu nemáme ani jednu pořádnou mešitu?“
Jeden z problémů je podle Vášáryové skutečnost, že média a veřejná diskuze v lidech podporuje onen iracionální strach, který však není k smíchu. Plesl následně připomněl prognózu na příští rok, kdy podle odhadů mají přijít další 3 miliony uprchlíků, které přinesou do Evropy mnoho problémů.
„Pane redaktore, na tomto území československém žilo 150 tisíc sovětských vojáků, každý z nich měl nejméně jednu manželku, dvě děti nebo tři děti a to jsme všechno 20 let živili,“ řekla Vášáryová. S tím však nesouhlasil ani Plesl, ani publikum. „To platil Sovětský svaz,“ řekl Plesl a z publika se ozvalo, že je to jako s americkými vojáky v Německu. Plesl následně ukončil úvodní část diskuze slovy: „Já si myslím, že bychom se fakt měli zabývat realitou a mluvit o tom, jaký je výhled.“ Za to si zasloužil vlažný potlesk části publika. Z jeho pohledu to byli ti, co seděli vpravo.
O Merkelové
„Upřímně, já si myslím, že nejvíce lidi v Evropě vystrašila německá kancléřka Angela Merkelová svým neomezeným pozváním pro uprchlíky,“ konstatoval Plesl, na což navázala Vášáryová, že již v sedmdesátých letech si Němci stejným způsobem jako dnes vybrali velké množství Turků, jež integrovali do společnosti. „Je zřejmé, že ta věc je zorganizovaná,“ hodnotil současnou migrační vlnu Plesl.
„Nemluvil jsem s paní Merkelovou, ale čtu noviny,“ odpověděl Plesl na čem zakládá svoje přesvědčení, že Merkelová nedoslouží celé svoje funkční období. Na jeho prohlášení navázala Vášáryová s tím, že Merkelová vede největší zemi Evropské unie a nikdo není v pozici ji kritizovat. „Vy jste lidi, kteří jste v nouzi, a pokud můžeme, my vás přijmeme,“ uvedla Vášáryová na pravou míru vyjádření Merkelové, jež média přetlumočila jako pozvání pro uprchlíky. Pak začala vysvětlovat, že jedna věc je realita, již prezentují média, a druhá věc je skutečnost na místě, což dokládá svojí nedávnou návštěvou Vídně. Poté se omluvila za to, že v lidech veřejná diskuze vyvolává úzkost, a dodala, že ta migrační vlna je pořád, akorát teď zrovna jsme si jí všimli.
Tajné služby
„Co opravdu nemám rád, je lakování na růžovo situací, které nejsou jednoznačné,“ pronesl Plesl a opět se mu dostalo vlažného potlesku od stejné části publika. Diskuze se pak přesunula k fungování zpravodajských služeb. A právě Plesl je přesvědčen, že EU nikdy nebude mít jednu všeobjímající tajnou službu. „Ta důvěra je vždycky omezená a nebude to fungovat. Vždycky ta tajná služba slouží především zájmům toho národního státu, který reprezentuje,“ konstatoval Plesl.
Vášáryová se pak začala probírat začátky Evropské unie, která už od samého vzniku postrádá společnou energetickou, zahraniční a bezpečnostní politiku, a dodala, že evropští politici vlastně nemají zodpovědnost.
Oba se pak shodli na tom, že tajné služby jsou opravdu vysoce komplexní a provázané a nelze mít jednu celoevropskou, jelikož každá země má svoje vlastní zájmy. Plesl následně označil CIA jako představitele výborné tajné služby, s tím však Vášáryová nesouhlasila a jako nejlepší uvedla tajné služby Izraele.
„Slovensko by nikdy nebylo v NATO a v Evropské unii, kdybychom měli opravdu dobré tajné služby,“ nakonec řekla Vášáryová a uvedla, že pokud by Ivan Lexa byl opravdu dobrým rozvědčíkem, tak by ruské tajné služby Slovensko nikdy do EU nepustily, naštěstí slovenské tajné služby ruským předávaly jen ty informace, které věděly, a těch opravdu mnoho nebylo. Nakonec dodala, že jestli má z něčeho strach, jsou to právě tajné služby zemí střední Evropy. „Rozbil se na slovenském území pašerácký vrtulník, dva dny ho hledali i přesto, že byl 500 metrů od vesnice, jelikož byla mlha,“ připomněla a dodala, že v NATO jsme především proto, že nemáme žádný způsob, jak sami sebe bránit.
Problémy s integrací
Pak nastal čas na dotazy diváků. Každý jednotlivý účastník diskuze měl potřebu nejdříve vyjádřit svůj názor a pak se eventuálně ptát. A hned první pán se rovnou jal vysvětlovat, že přece víme z médií, jak ta situace vypadá v Německu, ve Francii a i na Slovensku. „Slovensko má tu nevýhodu, že tam je velký počet cikánů... Z toho důvodu je tam potřeba více policistů,“ zhodnotil pán situaci na Slovensku. Vysvětlil také, že ve Francii je nezaměstnanost a všechno špatně. „Podle mého názoru, muslimové jsou dobří vojáci,“ hodnotil pán a pak přišel jeho dotaz. „Zda není oprávněná obava z té muslimské migrace, když všichni víme, jaká je situace ve Francii? Lidé, Češi, kteří žijí ve Francii, utíkají zpátky a říkají, že se tam nedá žít,“ ptal se pán. Vášáryová se jej zeptala, zda byl někdy ve Francii. Na to odpověděl, že ano, v Paříži, 14 dní na dovolené, a že sleduje videa na internetu. „Se podívejte na YouTube, se podívejte do novin,“ vyzýval pán Vášáryovou a následně uvedl, že nemá strach z teroristických útoků v cizině, nýbrž z těch, které mohou nastat v naší vlasti.
„Já vidím, jak máte obavy, jenomže vy citujete novináře, vy citujete noviny, vy citujete virtuálně, co jste viděl,“ řekla Vášáryová s tím, že mediální realita nereprezentuje skutečnost. „My jsme věděli, když jsme četli komunistické noviny, že to není pravda,“ pak připomněla. Pán se jí pak ještě zeptal, zda někdy Vášáryová byla v Košicích, na což mu odpověděla, že samozřejmě ano.
„Ty teroristické útoky v Evropě páchají děti,“ řekl Plesl a jal se vysvětlovat, že problém je v tom, že se imigranti nedokázali integrovat ani v průběhu několika generací. Řešení této situace však zatím neexistuje. „Nikdo ten recept nezná, nikdo ho nezná, neznají ho politici v Evropské unii, nezná ho paní Vášáryová, neznáte ho vy, neznám ho já,“ konstatoval Plesl a připomněl, že na jihu Evropy je ohromná nezaměstnanost mezi mladými lidmi a že velká část z nich jsou právě děti imigrantů, které se nedokázaly, nebo nechtěly zapojit do pracovního procesu, a v současnosti nám sem proudí další.
Co do budoucna?
Pokud to však máme zvládnout, musíme udělat několik zásadních věcí. „Zavřít vnější schengenskou hranici, poslat co nejvíc lodí do Egejského moře, hlídat to, domluvit se s Turkama, jak se teď pokouší domlouvat Angela Merkelová na tom, že je alespoň dočasně uplatíme, že tam ty lidi budou držet a nebudou je pouštět k těm člunům a ty, kteří se k těm člunům dostanou, budeme našema armádama vracet zpátky,“ řekl Plesl a Vášáryová jen nevěřícně kroutila hlavou ohledně armád. Plesl si myslí, že je třeba řešit problém v místě vzniku. „Podílet se na tom programu pro příjem uprchlíků v místě, kde se teď nacházejí, to znamená Turecko, Libanon, Jemen, já nevím, co tam je za země,“ poznamenal Plesl, což nenechalo Vášáryovou chladnou a opravila ho s tím, že Jemen je trochu jinde.
„Já si myslím, že největším problémem příštích dvou tří let, bude, jestli budou pokračovat přístupová rokování s Tureckem,“ konstatovala Vášáryová. „Protože Turecko je 70milionová muslimská země, která rokuje o vstupu do EU od roku 1958,“ dodala. Pokud totiž selháváme v integraci muslimů do Evropy, samotná EU prostě nemůže přijmout do svých řad muslimskou zemi. Podle Vášáryové ale nechtějí ani Turci do EU. „Já se nedivím, že každá země chce rokovat o přístupovém procesu s Evropskou unií, protože není důležité být jenom členem EU, tam je velice důležitá ta cesta, protože tu Evropané financují,“ řekla Vášáryová. Nakonec se vyjádřila ve smyslu, že stejně na tuto krizi zapomeneme, tak jako jsme zapomněli na všechny ostatní. „Evropa má problémy pořád.“
Pak předestřela možnost budoucí krize, která by podle ní mohla přijít z Polska. Tam se totiž k moci dostal Jaroslaw Kaczyński, který je podle jejích slov nacionalista, který si „myslí, že jsou dva národy, které jsou velmi nepřátelské pro Polsko. Jedním jsou Rusové a druzí Němci“. Přičemž poznamenala fakt, že většina střední Evropy je zrovna na Německu ekonomicky závislá, včetně Polska. „Víte, pane šéfredaktore, abych vám řekla pravdu, já se více bojím našich domácích fašistů než toho, co se podle vás stane příští rok,“ řekla pak Vášáryová a Plesl jí přitakal. Následně dovysvětlila důvody svého strachu. „Protože tu nebudou mešity, nebudou tu tisíce muslimů, nebude tu nic, ale ta nenávist se proti někomu obrátí, proti někomu, kdo je tady.“
Dotazy diváků
Poté přišel čas na další dotaz z publika, který byl opět uveden „kratičkou poznámkou“. „My jsme vychováváni od nejútlejšího dětství k nenávisti ke všemu nemuslimskému,“ říká pán o muslimech; a když je upozorněn, aby se zeptal, tak podotkl, že je jeho úvaha moc důležitá na to, než aby ji řekl. To však vyvolalo vlnu nevole i v samotném publiku. „Tak ale otázku snad zvládnete ne?“ ozvalo se. Následně se pán zeptal paní Vášáryové, zdali by se napila jedné z deseti číší vína, kdyby věděla, že tři sklenky jsou otrávené, a tento příměr vztáhl na muslimský radikalismus. Na to Vášáryová řekla, že nepije alkohol. Na druhou otázku již prakticky neměl čas, jelikož zanikla v protestu jak moderátora, tak i protestujícího publika.
Další dotaz z publika byl pouze formou citace. „Rádio nebylo, noviny nebyly, kdo jim měl říct pravdu?“ Na to reagoval Plesl s tím, že média přenášejí základní obraz toho, co se ve světě děje, a že nelze zpochybňovat zcela vše. Problém však vidí v tom, že někteří novináři chtějí informovat jen o tom, co se jim líbí, a pasují se tak do role politiků; již neinformují, ale mnohdy informace používají z vlastních zájmů. „Média válcují realitu jen jedním směrem nebo mají k tomu tendenci,“ dodal a zmínil i rozhovor ČT s Bašárem Asadem, na který se snesla kritika, že děláme propagandu nelidskému režimu.
Následně dostala slovo mladá studentka, jež nejprve poděkovala paní Vášáryové. Zajímalo ji, jestli náhodou řešení situace neleží i v otázce, proč vůbec existují různá ghetta. „Ještě bych chtěla říct, že já jsem sama Romka, a vy nepředpokládáte, že na takovou debatu Romka přijde, protože nevypadám tak, jak nás média zobrazují každodenně,“ ještě poznamenala na adresu prvního tazatele, který spojoval vyšší přítomnost policie na Slovensku právě s romskou menšinou.
Plesl souhlasí s tím, že ghetta a sociálně vyloučené oblasti rozhodně souvisí s problémem integrace. Nejedná se podle něj ale o problém čistě etnický. Vášáryová pak uvedla, že by si nikdy nedovolila generalizovat, protože každý člověk je jiný; a stejně tak jako nelze říct, že „všichni cikáni“, nelze ani říct „všichni plešatí“. „Pořád všechny házíme do jednoho pytle, tohle jsou muslimové, tohle jsou teroristi... a Breivik, kde se neintegroval? A zabil kolik? Devadesát lidí? Kde se neintegroval ten blonďatý viking?“ řekla Vášáryová a partnerka postaršího pána, který má problém se slovenskými cikány, zahlásila, že u Breivika se jedná o duševní poruchu. „Nechci paušalizovat, protože to je cesta do pekla. A to peklo už jsme si párkrát ve střední Evropě prožili,“ shrnula svou úvahu Vášáryová.
Na závěr se stihlo ještě několik dotazů publika, které se týkaly konkrétních projevů uprchlické krize. Slečna se ptala pana Plesla, zda si myslí, že ochranou vnějších hranic EU se vyřeší konflikt na Blízkém východě, což Plesl zcela samozřejmě zavrhl. Na dotaz, co máme dělat na pomoc zemím Blízkého východu, které pojaly hlavní část uprchlické vlny, řekl, že na to tu máme nadnárodní instituce a že lze například svolat Valné shromáždění OSN. Na to Vášáryová utrousila poznámku, že většina členů Valného shromáždění jsou právě arabské země. Poslední ze tří dotazů pak zněl, zda si Plesl myslí, že ti uprchlíci se vrátí do svých rodných zemí, až konflikt skončí. Plesl odpověděl, že v to doufá, ale že si nemyslí, že konflikt skončí, a proto se vlastně nikam nevrátí. Dodal, že možnost jejich návratu do vlasti, která žije v míru, je to jediné, co si opravdu přeje.
V samotném závěru se moderátor zeptal, zda si diskutující myslí, že budeme za rok ukazovat na hranicích pasy. Vášáryová řekla, že doufá že ne, Plesl se však vyjádřil, že je dost dobře možné, že ano.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
