Pokud by o udělování Krameriových cen za nezávislou žurnalistiku, jejichž sedmé slavnostní vyhlášení se uskutečnilo v Michnově paláci v Praze, referovala mainstreamová média, měla by nepochybně velký problém s oceněným spisovatelem Martinem Nezvalem. Sice mu Krameriovu cenu za nezávislou žurnalistiku dle poroty vynesla dlouholetá tvorba v oblasti publicistiky a literatury založená na politice a světě kolem nás, ale významnou roli sehrála jeho nejnovější kniha Holky z nezisku, kterou v minulém roce vydalo nakladatelství Naše vojsko. Její hlavní hrdina Abraham prchá před americkou politickou korektností až do Prahy, ale brzy se ukáže, že si příliš nepomohl. A jen ve velice mírné nadsázce se říká, že jde o jeden z nejpodvratnějších románů, který v tom roce v Evropské unii vyšel.

„Po přečtení Holek z nezisku mě zamrazilo. Takto otevřeně nikdo problémy našeho světa ještě nepopsal,“ konstatoval diplomat a politik Jaroslav Bašta, který se ujal laudatia. Podle něj Nezvalův román odhaluje věci až na dřeň, a i to vysvětluje, proč měl autor takové problémy najít vydavatele této knížky. Na to, abychom mohli tvrdit, že žijeme v demokratickém státě, vyžadovalo vydání knihy až příliš mnoho odvahy. Vypravěčem příběhu je Abrahamův bratr Jacob, což je stejný provokatér a ironik jako Abraham, jen stojí na opačné straně barikády. Konkrétně učí po světě aktivisty, jak pumpovat ze státních rozpočtů peníze. Hraje roli význačného donátora, který pomocí neziskových organizací dokáže v jednotlivých zemích mnohé zařídit; pochopitelně ve prospěch globálního světa.

Kdyby cenu vrátil, psali by to všude. Takhle to nebudou psát nikde

Ostatně, stačí se ponořit do myšlenek Jacoba: „Je třeba intenzívně uvažovat, jak snížit průměrnou inteligenci nadbytečného lidstva, aby se dalo efektivněji ovládat. Napadl mě takový malý trik s hranicemi a lidskými hodnotami.“ To nám určitě něco připomíná.

„Pochopitelně je třeba brojit proti násilí, místní obyvatelstvo nechat odzbrojit. Nově příchozí migranti si už sami udělají pořádek. Zvlášť když budeme dbát na to, aby do prosperujících evropských zemí přicházeli zkušení veteráni z lokálních afrických válek.“