Benda se vyjádřil k poslanci SPD Lubomíru Volnému a jeho výrokům o Václavu Havlovi, za které na něj bylo podáno trestní oznámení: „Ten výrok je mimořádně debilní, to si zase řekněme na rovinu. Ale já jsem velmi opatrný na verbální trestné činy,“ prohlašuje Benda a dodává, že v případě, že se to týká veřejných činitelů, říká: „Nestíhejme.“ Zdá se mu to nesmyslné a kdyby bylo po jeho, zrušil by prý verbální trestné činy všechny. „Pokud přijde návrh od policie, tak já, stejně jako v řadě dalších případů, a bez ohledu na to, co si myslím o idiocii toho výroku, bych pro vydání nehlasoval,“ zakončil první téma poslanec.
V souvislosti s Havlem Benda zavzpomínal i na dobu sametové revoluce. Prý ho vžycky vytočí, když slyší, že „moc ležela na zemi a stačilo ji sebrat“. „Nikdo tomu nevěřil, že padne komunistický režim,“ tvrdí Benda a prý ani v listopadu 1989 zdaleka nevěděli, jestli vyhrají. Co se týče politického působení Václava Havla, Benda přiznává, že se dost řídil názory svého otce Václava Bendy, který tvrdil, že potřebujeme systém politických stran, zatímco Havel byl spíše pro hnutí a vybrané elity. Prý mu na Havlovi nevadila ani tak amnestie, jako jeho pohrdání parlamentem.
Fotogalerie: - Kongres ODS v Ostravě
Rozhovor se pak přesunul k současné úloze komunistů. Benda prohlásil, že jsme v paradoxní situaci, kdy komunisté mají nejhorší výsledek, ale největší podíl na moci a určují část parlamentní agendy. „To je strašidelný, když jsme týden před Vánocemi a jeden čtvrtek se projednává, celý čtvrtek, ‚zločiny‘ privatizace z let 1994 až 1998 a druhý týden se celý čtvrtek projednává právě zdanění církevních restitucí. Todle je velmi nebezpečný trend a samozřejmě je to zásluha sociální demokracie a hnutí ANO, kteří toto povolují,“ obvinil vládní strany poslanec.
O zdanění církevních restitucí řekl, že je nemravné a nesprávné a jeho obhajovatelé ho ani nedokážou zdůvodnit. Prý byly v ODS neshody, když byl zákon o restitucích připravován, ale nyní mají v ODS dle Bendových slov „vysokou míru jednoty“. Konzervativní proud, ke kterému v ODS patří, označuje za posilující, a má prý i řadu spojenců. Často se údajně ocitl na nevolitelném místě na kandidátce, nicméně voliči ho „vykroužkovali“ do poslaneckého křesla. V roce 2010 to bylo dle jeho slov kvůli konfliktu s Pavlem Bémem a lidmi okolo něho, pak už kvůli tomu, že chtěl prý „přímý mandát od voličů“, aby se mu nesmáli, že je nejdéle sloužící poslanec.
Co se týče hlasování ve Sněmovně, Benda tvrdí, že jeho rozhodování je kombinace vědomí a svědomí a stranické disciplíny, jak to popsala Bobošíková. „V mnoha případech hlasujete podle jednoho z kolegů. V mnoha případech nevíte, o čem se hlasuje. Já si sleduji věci, které jdou přes můj výbor, ale když se hlasuje o zdravotnictví nebo zemědělství, tak samozřejmě hlasuju podle kolegů, kteří v tom jsou a kteří mi dávají pokyn,“ konstatoval předseda ústavně právního výboru. V opozici je to prý jednodušší, protože ve vládě se musí spíše táhnout za jeden provaz. Ale připustil, že mnohokrát hlasoval tak, že z toho byl nešťastný. „Moje největší politická chyba, kterou jsem kdy udělal, bylo, že jsem hlasoval pro přímou volbu prezidenta,“ uvedl Benda příklad, který ho prý dodnes mrzí. Ale měl tehdy pocit, že cenu za zachování koalice je ochoten zaplatit.
Pak přešla řeč na Andreje Babiše a jeho úspěšnost či neúspěšnost. Marek Benda řekl, že průzkumy jsou jedna věc, ale skutečným průzkumem jsou volby, a ty senátní dle něho vyhrála ODS způsobem, jakým nevyhrála od roku 1996. Bobošíková se ho pak ptala, v čem je politika premiéra Babiše úspěšná. „Babiš žádnou politiku nemá. Vláda je úspěšná ve svém rozdávání. To je snad jediné, co dokážou efektivně dělat, rozdávat peníze, které mimochodem nejsou vůbec jejich zásluhou, že země se má tak dobře, jak se má. Myslím, že je to mnohem víc zásluhou vlády Petra Nečase a Miroslava Kalouska z let 2010 až 2013, kteří právě poměrně rozumně nastavili parametry v době krize,“ odvětil poslanec a dodal: „Dneska máme přebytek a místo toho, abychom se biblicky připravovali na sedm hubených let, tak ta vláda rozdává rychlostí, kterou snad naposledy rozdával Bohuslav Sobotka na začátku tohohle tisíciletí.“ A Benda si také kopl do hnutí ANO, že má pět let pod kontrolou ministerstvo dopravy a nestaví se téměř nic, a neopomenul připomenout výrok Dana Ťoka o sněhu. „Nedokážou tu zemi spravovat,“ tvrdí a připomíná, že Andrej Babiš vstupoval do politiky se slibem zefektivnění státní správy, ale podle Bendy k němu nedošlo a věci se jen zhoršují.
Fotogalerie: - Volba předsedy poslanecké sněmovny
O Pirátech řekl, že jsou to „děti jejich voličů“. Podle něj se s Piráty při hlasování shodnou na ochraně soukromí, na rozpočtové odpovědnosti a na tom, jak mají fungovat instituce, zejména v oblasti zefektivnění. Ale zároveň se neshodnou na otázce migrantů, Kliniky, transparentnosti nebo stejnopohlavního manželství. „To jsou právě ty libertariánské nebo neomarxistické představy, se kterými máme problém,“ pravil Benda.
Ze současných témat připomněla Bobošíková Čínu a Tibet. Benda doznal, že se v této otázce shodne s některými členy Pirátů, že záleží na lidských právech, ale vyvěšovat vlajku prý nikam nehodlá a je to vysloveně jeho zájem, nikoliv zájem ODS. Bobošíková se dále ptala, jestli je Čína hrozba nebo ekonomický partner. Podle Bendy něco mezi tím, nicméně se přeceňují oba významy. Ale Čína podle něj má expanzivní představy, snaží se velmi výrazně svět ovlivňovat a v tomto směru je prý hrozbou i pro ČR. „My jsme součástí Západu a myslím si, že nám minulé století prokázalo, že partnerské vztahy a přátelské vztahy se Spojenými státy jsou pro nás to, co je správně, a jestli něco představuje hrozby, tak jsou to Rusko nebo Čína.“ Bobošíková na to Bendu vyzvala, aby definoval české národní zájmy, jak je má definované ODS. Poslanec se se smíchem ohradil, že ho moderátorka zkouší, a tak hluboko nad tím nepřemýšlel, ale ze základních jmenoval: „Uchovat tuto zemi, uchovat její jazyk, uchovat její svobodu.“
Bobošíková se ho zeptala, jestli cítí nějaké ohrožení těchto tří cílů. „Dnešní tlak na globalizaci, na zestejňování, ten souboj, který do jisté míry vedeme s Evropskou unií dlouhodobě jako ODS,“ dal Benda příklady. Prý ODS uznává, že ČR je hrdým členem společenstva evropských národů, ale nemusíme být všichni stejní. A snahu centralizovat a řídit vše z jednoho místa označil jako jednoznačně v rozporu s národními zájmy Česka. Mezi věcmi, o kterých by se mělo opět rozhodovat na národní úrovni, jsou podle něj zemědělské dotace, školství či zdravotnictví. Na závěr Bobošíková zmínila, že někteří lídři evropských států nemají děti, a zeptala se Bendy jako otce čtyř dětí, zda je to při rozhodování neovlivňuje. Ten připustil, že jsou okamžiky, kdy je to ovlivňovat může, nicméně by byl s hodnocením opatrný a paušalizovat se prý nedá. „Myslím, že to není úplně zdravé a přirozené, proto taky pokládám za větší spojence Orbána nebo další, kteří těch dětí mají taky hodně a uvědomujou si, že to dělají pro své děti, ale nemyslím si, že by toto bylo to klíčové. Problém části Evropy je, že vymírá, že dětí dostatek nemá, v tom si myslím, že jistá velká hrozba existuje,“ odbočil na závěr lehce poslanec ODS Marek Benda.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
