Zkraje rozhovoru Kubišová uvedla, že Sametová revoluce stála za to. Jen byla trošku překvapená, že se režim začal v listopadu 89 hroutit. Ona sama byla připravená, že si v podniku Výstavba sídlišť papírově přibere na posledních jedenáct let úklid, aby měla vyšší základ do penze. A byla smířená s tím, že už nikdy nezazpívá.
V pátek 17. listopadu 1989 si myslela, že půjde na shromáždění zpívat v rámci mezinárodního dne studenstva, takže jí vůbec nenapadlo, že by se mohlo něco stát. Naopak si říkala, že si režim dá velkou práci a velký pozor, aby se něco ten den nestalo. Jenomže jí jako vždycky režim překvapil. Tím, že seřezal mladé lidi.
Společnost před rokem 1989 byla spíš k pláči, ale dost se u toho prý nasmáli. „Já jsem třeba dělala referentku zásobování, takže jsem věděla, samozřejmě i od mých kolegyň jsem věděla, co všechno není a režim se neustále chlubil, jak je to tady úžasný a vono…třeba já jsem si odskočila pro deset deka naproti ve Štěpánský do uzenářství a tam jsem viděla nějakýho Poláka nebo Enderáka, kterej si skládal do kufru štangle salámu. Já jsem přišla do tý kanceláře a říkala jsem, holky já jsem viděla něco neuvěřitelnýho. No ale oni říkali, oni tam ten salám opravdu nemají,“ vzpomínala Kubišová.
Na jednu stranu to prý bylo komické, ale taky se žilo v trošku jiné době. „Jako že člověk si nedělal žádný nároky. Dneska kdyby nebyl k dostání toaletní papír, tak si myslím, že by asi vyšli lidi do ulic,“ myslí si zpěvačka.
Od února 1970 měla Kubišová režimem zakázáno zpívat, ale jako tragédii to nebrala. I proto, že si myslela, že to nebude mít dlouhého trvání.
„Já jsem tím, že mě ten zákaz stihnul v šestadvaceti letech, tak to bylo zase pro mě dobrý, protože mladej člověk si z toho neúspěchu zase tolik nedělá nebo to, že vás odstřihnou. Tolik jsem zase nelpěla na tý kariéře a říkala jsem si, že si aspoň odpočinu. A já jsem si fakt myslela, že je to na dva roky. Odpočinula jsem si desetkrát tolik, než jsem původně přemýšlela. Všichni říkali, za dva roky otočí Rusové laufy a pojedou domů. Já jsem s tím počítala a mezitím se stala spousta věcí, který mě nasměrovaly jinak a pak mě život unášel jiným směrem,“ popisovala Veselovskému.
Na demonstrace po roce 1989 nechodí. Ne proto, že by nechtěla, nýbrž z praktických důvodů. Vždycky prý byla na nějakém výjezdu. „Nevím, proč jsou ty revoluce na podzim a v zimě. Kdyby to bylo v létě, tak jdu. Ale co s tím nadělám. Nemůžu dopoledne řvát ať žije ten nebo ať umře tenhle, když mám představení a od 5 hodin se musím koncentrovat na vystoupení,“ uvedla.
Zeman by mi vyznamenání ani nedal
V souvislosti s posledním udělováním státního vyznamenání Kubišová prohlásila, že jí na ČT 24 naštval nejmenovaný komentátor z novin, který řekl, že tuhle módu kamarádíčků zavedl Václav Havel. Zpěvačku, kterou Václav Havel ocenil v roce 1995, to nadzvedlo ze židle. „Tak jsem si řekla, sakra já jestli jsem byla odměněná, tak za těch dvacet let nezpívání... Věra Čáslavská seděla vedle mě, Miloš Forman tam byl a pak tam bylo několik starých pánů plukovníků, prostě vysokých vojáků, který byli odměněni Václavem Havlem. To jsem si říkala, že je to trošku jiná sorta,“ konstatovala.
„Já ho mám od Václava Havla, to mi stačí. Zeman by mi ho ani nedal, buďte klidnej,“ odpověděla na otázku, zda by převzala státní vyznamenání z rukou současného prezidenta.
K Václavu Havlovi ještě dodala, že má pocit, že po něm všichni šlapou a tvrdí, že co bylo za Havla, bylo špatně. Sama tomu nerozumí a myslí si, že doba je drsnější, než byla za Václava Havla.
Do politiky vstoupit nehodlá. Zkušenost z Charty 77 jí stačí. „Dobře se režim připomínkuje, na to jsme jedničky. Nebo se dobře vládne doma v kuchyni, každej je chytrej. Ten, kdo to má táhnout, dávat sílu myšlence, to bych si neuměla představit. Já bych ideu měla, ale co udělám s těma dvě stě, se senátem… abych je přesvědčila. Já bych tam nevydržela ani deset minut, vylili by mě,“ tvrdí Kubišová, která rozhovor zakončila tím, že o emigraci uvažovala, ale pak si řekla, že zažila horší věci a že to vydrží.
Celý rozhovor ke shlédnutí ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
