V úvodu pravidelného ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích se Petr Žantovský věnuje dalšímu z nápadů ministra pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřího Dienstbiera a tomu, jak s ním nedokázala média patřičně naložit. „Ministr Dienstbier poroučí větru a dešti. Stejně jako jeho duchovní guruové z Evropské unie. V rámci tzv. antidiskriminační politiky se rozhodl masově a plošně zvýhodnit české Romy. Chce pro ně zavést afirmativní akce v zaměstnání, ve školství a tak dále,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Podivuje se ministrovu přesvědčení, že „osoby ohrožené rasovou diskriminací“, jak je sám nazývá, lze často proti jejich vůli integrovat do majoritní společnosti inženýrským politickým rozhodnutím. „Prostě pan ministr to tak chce, a tak to bude. Poručíme větru, dešti. Jediným kvalifikačním ukazatelem je barva pleti. Je to podobné, jako kvotace pro ženy do funkcí v politice či hospodářství. Tam je jedinou kvalifikací obsah rozkroku,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Falešnou korektností zblblá média nenazývají věci pravými jmény

„Kdo by se zajímal o to, zda ten či onen Rom a ta či ona žena mají na danou práci, studium nebo funkci dost fištrónu, sociální a intelektové adaptability, talentu, pracovitosti a tak dále. To není podstatné. U Dienstbierů se rozhoduje podle na první pohled viditelných měřítek. Trochu mi to připomíná jednu výstižnou průpovídku z knihy Anthony Browna Úprk rozumu: Víte, kdo je nejzaměstnatelnější Američan? Pětapadesátiletá, invalidní, negramotná lesbická Portorikánka. Tu nelze nezaměstnat, protože by vyhrála všechny soudy se žalobou na diskriminaci,“ cituje mediální odborník.