Mediální expert: Jsme zemí neomezených možností. Ale kdo jde proti, je rychle nepřítel

11.01.2014 16:50

TÝDEN V MÉDIÍCH V úvodu svého ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích polemizuje Petr Žantovský s tvrzením, které opakovaně zaznělo v Událostech, komentářích, že volby prokázaly, že voličům nevadí Andrej Babiš. Žasne nad tím, že novinář Martin Fendrych posouvá společnost do dimenze presumpce viny a závěrem líčí Česko jako zemi snů.

Mediální expert: Jsme zemí neomezených možností. Ale kdo jde proti, je rychle nepřítel
Foto: Hans Štembera
Popisek: Noviny, ilustrační foto
reklama

V úvodu svého ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích se Petr Žantovský věnuje té části pondělního pořadu Události, komentáře na ČT24, která se týkala Andreje Babiše a lustračního zákona. „Vyjádřilo se k tomu postupně více lidí, mimo jiné pan Filip, předseda KSČM, a pan Pečinka, komentátor Reflexu. A navzdory tomu, že jeden je komunista a druhý je komentátor patřící k ODS nebo dejme tomu k pravici, tak se shodli na větě, kterou bych ocitoval: ´Volby prokázaly, že voličům Babiš nevadí´,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Považuje ji za zajímavou větu, která stojí za zamyšlení. „Pan Veselovský, který to moderoval, se u této věty nezastavil, což mě poněkud udivilo. Pokud já vím, tak volby ukázaly, že 18,6 procenta voličů hnutí ANO nebo osobně pan Babiš nevadí. Zbylých 81,4 procenta voličů prokázalo, že jim pan Babiš buď vadí nebo je více zajímají jiné strany. Takže ta věta sama o sobě je špatně. Ale na její rozbor se nedostalo. Najednou se jen tak vystřelí do vzduchu teze, podle níž voliči Babišovi otevřeli dveře k jasným zítřkům,“ říká mediální odborník s tím, že to je velmi sporná záležitost, a diví se, proč tyto otázky nerozebírají novináři.

Budoucí ministři se místo konkrétních představ zaklínají floskulemi

Poukazuje i na to, že se kauzy Andreje Babiše rozplétají v médiích mnohem méně než dříve. „A teď se bavme o tom, jestli je to tím, že on do nich vlastnicky vstupuje, nebo jestli už jsme rezistentní vůči tomu tématu. Nebo zda je to tím, že když toto téma zvedá ze země paní Němcová, tak všichni ostatní si říkají: ´Když ona, tak my ne.´ Motivace může být jakákoli. Ale fakt je ten, že to téma je hodně utlumeno, minimálně vzhledem k té předvolební intenzitě je teď víceméně mlčenlivé,“ domnívá se Petr Žantovský.

Zásadnější je však debata, která poté v Událostech, komentářích následovala, o schopnostech nových politiků řídit své budoucí rezorty. „Mnozí z nich nemají sebemenší představu o tom, do čeho vstupují, čemu se chystají velet a co tam doopravdy chtějí dělat. Povětšina z nich se zaklíná obecnými floskulemi o hledání zdrojů, což je floskule, kterou známe už od časů Vladimíra Špidly, a všichni víme, že ta floskule je absolutně prázdná. Každý, kdo má paměť, si snadno uvědomí, že to je jen krycí manévr pro ty, kteří nevědí, co mají konkrétního a opravdového říci,“ míní Petr Žantovský.

Novináři měli už před volbami demaskovat politiky, kteří nemají co nabídnout

Udivuje ho, proč novináři tyto otázky nekladli politikům před volbami. „Už dlouho se bavíme o tom, že z politiky vymizel obsah. Dnes se novináři pozastavují nad tím, jak to, že politici nemají co konkrétního nabídnout, ale přesně toto téma měli vytěžovat před volbami a tázat se budoucích ministrů, co chtějí nabídnout. Už tehdy měli demaskovat, že ti lidé nejsou schopni žádného konkrétního postoje a že to jsou od nich jen obecné politické floskule bez obsahu. To znamená, když to nemá žádný obsah, tak bude politika zase jen o technologii moci tak jako za pana Topolánka a dalších jeho kolegů před ním i po něm,“ poznamenává mediální odborník.

V té souvislosti vyslovuje přesvědčení, že hnutí ANO bude po celé nebo případně zkrácené volební období jediným parlamentním politickým subjektem, který bude vnitřně jednotný a bez problémů. „A to proto, že to není žádná politická strana. Je to z principu podnikatelský subjekt, je to vlastnictví jedné osoby, pana Babiše. Je to každopádně strana, která je z principu firmou. Ostatní strany žádný takový firemní, podnikatelský ani vlastnický grunt nemají a nemají ani přímý vlastnický vztah k předmětu své činnosti,“ vysvětluje Petr Žantovský.

Po celý úsek vládnutí bude hnutí ANO fungovat celistvě

„U hnutí ANO je na první pohled patrné, jak se jednotliví zástupci – paní Jourová, pan Faltýnek či budoucí ministr dopravy Prachař vyjadřují naprosto konzistentně v barvách pana Babiše. Ani na chvíli neuhnou, je to jeden hlas. Výsledkem bude, že ANO nám bude po celý úsek vlády dokazovat, že funguje celistvě a bude si zadělávat na příští volební triumf. Rozpor mezi smyslem politiky a formou, jakou bude prováděna, je naprosto zřejmý. A hlavní otázkou je, proč to nevadí voličům. Ovšem co mě zaráží, že takovou debatu jsem v našich médiích ještě nezaznamenal,“ podotýká Petr Žantovský.

Druhým tématem, které ho v uplynulém týdnu zaujalo, je debata o dvou policejních prezidentech. „Vůbec se nechci dostávat k meritu věci a k tomu, kdo koho a proč odvolává, jaká je role pana Peciny, jaká byla role pana Kubiceho, pana Langera, který pana Kubiceho kdysi vyzdvihl do nejvyšších pater. To nechávám stranou. Na té diskusi je pro mě z mediálního hlediska nejzajímavější vyjádření pana Fendrycha v úterních Událostech, komentářích,“ přiznává pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.

Fendrychova věta posouvá společnost do dimenze presumpce viny

„Pan Fendrych je bývalý náměstek ministra vnitra a stále je třeba zdůrazňovat, že to je člověk, který je latentně v konfliktu zájmů, i když řadu let vystupuje jako novinář a tvrdí, že je nezávislý. Tak tento ´nezávislý novinář´ řekl, že skutečnost, že pan Lessy byl svého času z něčeho obviněn, stačí, aby v žádném případě nemohl zůstat ve své funkci. To je velice vážná věta, která nám posouvá etiku společenského chování do dimenzí, které jsme doposud ještě nikdy neviděli. Těm se zpravidla říká presumpce viny,“ upozorňuje Petr Žantovský.

To by znamenalo, že stačí, když se o někom řekne, že něco udělal, a v tu chvíli nesmí vykonávat svoji nebo nějakou jinou veřejnou funkci. „A co důkazy? Co zatěžování se tím, abychom prokázali, že pan Lessy nebo někdo jiný něco provedl, nebo neprovedl? Jestli se to nemá nejprve vyšetřit? Myslím si, že pan Fendrych vrátil společenské uvažování o těchto záležitostech do padesátých let, kdy se konaly různé hony na čarodějnice. Nebo možná ještě dál až do období protektorátu, kdy o vás řekl nějaký udavač, že schvalujete atentát na Heydricha a skončil jste hodně ošklivě,“ připomíná mediální odborník.

Pro novináře je politik nepřítel, a tak je třeba ho zničit

A teď tedy stačí, když někdo řekne, že Petr Lessy něco provedl. „Já nevím, jestli provedl, a nedělám mu advokáta, ale někdo řekl, že to provedl. Pak se rozjelo vyšetřování, avšak pan Lessy byl mezitím již odvolán. Za tvrdšího režimu by také mohl být kriminalizován, uvězněn, možná dokonce pověšen, kdyby tady nebyla tato demokracie, ale nějaká jiná -kracie. Ale to je princip uvažování. Jsi proti, tak jsi nepřítel. Nelíbíš se mi, tak o tobě něco řeknu, bude se to nějakou dobu prošetřovat, ale ty mezitím vypadneš z funkce, protože já tam potřebuji dostat svého člověka,“ popisuje Petr Žantovský.

Martin Fendrych tak podle něj mimoděk vyjádřil způsob uvažování velké části českých novinářů, kteří postavili svou profesi na tom, že politik je nepřítel. „A protože i policejní prezident je svého druhu politikem, politickým petendentem, tak je třeba ho zničit, a to všemi prostředky. Každá zpráva o něm, která je špatná, je pro novináře dobrá. To je naprosto šílené uvažování, které vede ke ztrátě pověsti české novinářské obce. Nemůžeme se divit, že má tak špatný kredit, když se o ní ví tohle. Myslím si, že to není obecné české přesvědčení, že každý politik je zločinec, ale pokud to začíná být přesvědčení, tak na tom mají novináři velký podíl,“ tvrdí mediální odborník.

V zemi snů usednou vedle sebe lidé z opačných pólů

A závěrem se věnuje tomu, že v médiích se skoro nepíše o tom, jakou je Česko zemí snů. „V minulých dnech jsem si uvědomil, že žijeme opravdu v zemi snů. Nebo jak se také říkávalo v zemi neomezených možností. Je to země, ve které se pravděpodobně stane velice brzy, že ve stejné vládě – možná dokonce na vedlejších židlích – bude sedět jako ministr člověk, který má nevyjasněný vázací akt na jméno Bureš, a vedle něj bude sedět exředitel Ústavu pro studium totalitních režimů také jako ministr,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

„Už odhlédnu od toho, že ty věci mezi agentstvím jednoho budoucího ministra a tou rigidní pozicí druhého budoucího ministra nemají bezprostřední dnešní konotaci, protože ti dva spolu mohou spolupracovat. Ale o to jde, o tom já mluvím, že jsme posunuli společenskou toleranci do té míry, že oni spolu bez problémů usednou v jedné vládě. Budou sice možná na svých tiskových konferencích říkat o tom druhém něco jiného, ale budou spolu dál sedět ve vládě, kouřit na balkóně a hlasovat, většinou možná shodně. To je jeden takový úkaz země snů,“ poznamenává mediální odborník.

Zákon schválíme, i když je špatný, potřebujeme rychle k trafikám

Druhým úkazem země snů je příběh se služebním zákonem, o němž se neví, jestli bude mít skutečný přínos a není to jen úlitba evropským bohům v Bruselu. „Ale pěkné je to, jak předseda stávající vlády Rusnok i hlavní právnický a legislativní expert opoziční strany Pospíšil se v jednom a tomtéž pořadu – ve středu v Událostech, komentářích – shodli na tom, že zákon je špatně. Že obsahuje legislativní zmetky, že je mimořádně nekompetentně připraven a že není možné ho bez odborné přípravy a legislativní diskuse přijmout v podobě, v jaké je předložen,“ pozastavuje se Petr Žantovský.

Přestože o jeho nedostatcích ví i nová koalice, tak její představitelé to komentují tak, že ho schválí jen proto, aby ho mohli vzápětí novelizovat. „Schvalovat něco jen proto, že si to přeje pan prezident, protože do toho vkládá nějakou svoji podmínku, tak už tím dehonestujeme, už tím říkáme, že ho schvalujeme jen proto, abychom se dostali rychle ke svým trafikám. To je jedna část té věty. A druhá část je, že přece nemůžeme s plným vědomím schválit něco, o čem víme, že to není dobré. Musíme udělat všechno pro to, aby to bylo dobré ještě před tím, než to schválíme. Tohle ale v Česku neplatí,“ uvědomuje si mediální odborník.

Úhradová vyhláška je protiústavní, ale nikoho netrápí, že platí dál

Za třetí úkaz země snů pak přidává úhradovou vyhlášku ministerstva zdravotnictví, kterou Ústavní soud shledal už na podzim jako protiústavní. „A přesto tato úhradová vyhláška, podle níž se řídí české zdravotnictví, zůstává v platnosti do konce roku 2014. Čili my jsme v zemi snů zavedli princip, že i když Ústavní soud o něčem konstatuje, že to je protiústavní, tedy z podstaty špatně, tak to bude ještě rok platit, zákonodárci s tím nebudou nic dělat. Ptám se proto, proč si tohle nepřečteme v novinách, neslyšíme to v našich radiích a nevidíme to v našich televizích. Přitom to jsou podstatné otázky, a ne ty zástupné efektní debaty, které tam vidíme dnes,“ uzavírá Petr Žantovský.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Proč ke kauze Vrbětice promluví prezident až za týden? Hynek Kmoníček to tuší

19:45 Proč ke kauze Vrbětice promluví prezident až za týden? Hynek Kmoníček to tuší

Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu Českého rozhlasu byl Hynek Kmoníček, český velvyslanec v USA. Kam …