Mediální odborník Petr Žantovský tentokrát věnoval ohlédnutí za uplynulým týdnem osobám či osobnostem, které se v něm těšily největšímu zájmu sdělovacích prostředků. Plně to platí pro ministra kultury Jiřího Balvína, jenž ve čtvrtek odvolal z funkce ředitele Národního divadla Jana Buriana, ale už o den později ho na zásah premiéra Jiřího Rusnoka do funkce znovu jmenoval. Na rozdíl od jasně odsuzujících hlasů má Petr Žantovský pro první z kroků ministra kultury pochopení.
„Pan ministr Balvín musel počítat s tím, že když odvolá ředitele Národního divadla pana Buriana v den, kdy do funkce nastoupil, nutně to vyvolá celou řadu diskusí. Já jsem vnímal jeho zdůvodnění jako logické, že tak učinil v případě pana Buriana a chystal se tak učinit i v případě pana Fajta v Národní galerii, z toho důvodu, že v obou případech byl způsob jejich nominace do funkcí velice zvláštní. Navíc paní exministryně Hanáková jedno z těch jmenování učinila v den, kdy už měla po abdikaci, to bylo opravdu prapodivné,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ředitel Národního divadla nemusel předložit žádný projekt
„Nestandardnost u pana Buriana spočívá minimálně v tom, že nepředložil žádný projekt. To jsem ještě neviděl v dějinách českých konkurzů do příspěvkových organizací, jako je Národní divadlo, že by zvítězil někdo, kdo neodevzdal ani řádku. Když se jdete ucházet o jakékoli zajímavější místo, tak předkládáte životopis a koncept rozvoje té firmy, kam se hlásíte. Zvláštní bylo, že to pan Burian nemusel. Když ho komise jmenovala, říkal v České televizi, že na té koncepci začne pracovat. Od té doby ji nikdo neviděl a asi už ani neuvidí,“ podivuje se Petr Žantovský.
Psali jsme:
K celé kauze se média stavěla předvídatelně a vyznění bylo pro ministra kultury negativní. „Jeden důvod určitě spočíval v osobě samotného ministra Balvína. Už v době, kdy byl na počátku milénia ředitelem České televize po takzvané televizní krizi, neproslul nějakou náklonností k tomu, čemu se v této zemi říká pravda a láska, to znamená k tomu středově liberálnímu intelektuálně-moralistnímu proudu intelektuálů. I tehdy řídil Českou televizi velice pragmaticky, tedy tak, jak se asi chystá chovat i na ministerstvu,“ myslí si mediální odborník.
Balvín to od novinářů schytal i kvůli neoblibě Rusnokova kabinetu
Postojem novinářů překvapen není, protože ti podle něj umí své sympatie nebo antipatie uchovávat při životě napříč časem bez ohledu na nějaké souvislosti a věcnou podstatu v duchu „nejsi mi sympatický, tak to ode mě dostaneš“. „Druhý důvod je určitě v tom, že je členem Rusnokovy vlády, která u našich novinářů nepožívá valné sympatie. Navíc udělal něco, co je nestandardní, tak je to lákavé sousto. A také to je uprostřed okurkové sezony, kdy není o čem psát nebo mluvit,“ přidává Petr Žantovský druhý důvod pro to, proč se média při tepání Balvína tak shodla.
Druhou sledovanou osobností uplynulého týdne byl prezident Miloš Zeman a jeho zdravotní stav. „Novináři mají právo se o něj zajímat, ale měli by mnohem více respektovat jakési etické parametry soukromí člověka, a to i když jde o prezidenta. I jeho zdravotní stav je především jeho záležitostí a pokud nemá nějaký velký vliv na výkon jeho mandátu, tak se domnívám, že veřejnost nemůže v tomto případě uplatňovat právo na to, že má znát všechny detaily ze soukromí,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Česká televize se Zemanem napodobila Novu s Havlem
„Když v České televizi srovnávali zdravotní stav Klementa Gottwalda, tak samozřejmě jeho progresivní paralýza a jeho alkoholismus měly vliv na výkon funkce prezidenta Československé republiky, tam byla souvislost zřejmá. Ale mluvit o Zemanovi a jeho cukrovce v takovéhle přímé konotaci, mi přijde opravdu velmi bulvární,“ tvrdí Petr Žantovský a připomíná šestnáct let starou událost, kdy byl kvůli rakovině plic na operaci tehdejší prezident Václav Havel.
„Tehdy prolomila televize Nova jedno do té doby neprolomitelné tabu, a to, že její kameraman natočil odněkud ze střechy toho špitálu Havla ležícího v posteli skrze okno. Rozpoutala se diskuse o tom, zda to je či není etické. A skoro všichni se tehdy shodli, že to etické není a že to je hyenismus a že to tedy náleží k té bulvární televizi Nova, u níž se dá s něčím podobným počítat,“ vzpomíná mediální odborník na rok 1997.
Manipulace veřejnoprávního média s nohou cukrovkáře
„Srovnám to se záběry České televize, v jejíž reportáži byla ukázána takzvaná cukrovková noha. Člověk znalý věci ví, že diabetes má rozmanité žilní krevní komplikace, které se projevují právě na nohách proto, že nohy jsou nejvzdálenější od srdce, jsou nejméně prokrvovány a vměstná se tam žilní tekutina a podobné věci. Nejsem lékař, neumím to popsat úplně detailně, nicméně každopádně z toho vzniká komplikace, která není pěkná a kterou zřejmě trpí pan prezident Zeman,“ podotýká Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
„A proč o tom mluvím? Česká televize nám ukázala záběr na jednu takovou nepěknou nohu a normální divák si mohl říci: 'Aha, to je Zemanova noha.' A já si myslím, že to byl druhý takový případ bulvárního přístupu k věci. Za prvé to pravděpodobně nebyla noha pana prezidenta, myslím si, že na tisíc procent, ale mohlo to vyvolat tenhle dojem. A to je určitý druh manipulace. Za druhé si myslím, že to je velice neetické ukazovat nepříliš vábný příznak některé choroby,“ konstatuje mediální odborník a znovu se vrací k Václavu Havlovi.
Náhradní díly kolem Havla měly vyvolávat úsměv
„Tehdy kreslíř Štěpán Mareš uveřejnil v Reflexu takovou velice drsnou a naturalistickou karikaturu, kde byl prezident Havel, kolem něj byly rozloženy části těla jako náhradní díly a mělo to vyvolávat úsměv nad tím, že pan prezident je velice nemocný. Tak se tehdy řeklo: 'Aha, pan Mareš je bulvární kreslíř, tak se mu to odpustí.' Ale já tvrdím, že některé věci prostě na oči veřejnosti nepatří a tohle je určitě jedna z nich. Tady bych vznesl velký otazník nad etikou editora České televize, který o použití tohoto záběru rozhodoval,“ uvádí Petr Žantovský.
Třetí neopominutelnou osobou, jíž se média v uplynulém týdnu usilovně věnovala, je zpěvačka Iveta Bartošová a její neustálé putování po českých nemocnicích. „Máme tak každý den v podstatě pravidelnou rubriku ve zpravodajství – naštěstí jen televize Nova, ale i to stačí – jako za ředitele Železného, kdy byla rubrika zvířátka. V té se ukázaly kočičky nebo nějaké mládě v zoologické zahradě, teď má televize Nova rubriku Bartošová,“ srovnává pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Normálního diváka stále stejné zprávy o Bartošové už nemohou zajímat
„Dnes a denně nás zásobují informacemi o tom, jak je paní Bartošová v bohnické léčebně, jak ji převezli na Bulovku nebo do Thomayerky, jak ji vrací zpátky do Bohnic a jak ji teď z Bohnic pouští domů a že se bude doma deset dnů zotavovat a čekat na převoz do jiné psychiatrické nebo protialkoholní léčebny. Jde to do naprostých detailů soukromí Ivety Bartošové,“ připomíná Petr Žantovský s tím, že si o to Iveta Bartošová a vlastně celý šoubyznys samy říkaly, když dlouhá léta dávaly na odiv své soukromí tak, že to až přeháněly.
„K tomu, že to teď přehání televize Nova, jen zmíním, že normálního diváka to už těžko může zajímat. To není nic nového, že paní Bartošová lítá ze špitálu do špitálu a není v dobrém zdravotním stavu. Co na tom ještě někoho může, byť to je třeba i voyeur nebo člověk se smyslem nahlížení do cizích ložnic, bavit na těch stále stejných zprávách. To nemá žádný vývoj, žádnou dynamiku. Jo, kdyby paní Bartošová, nedej bůh, zavraždila ošetřujícího lékaře nebo se pokusila vyskočit z okna nemocnice, tak to už je příběh hodný bulvární televize,“ říká v nadsázce Petr Žantovský.
Má to diváckou atraktivitu vítání soudruha ze spřátelené země
A pro informace o tom, že zpěvačka jede ze špitálu do špitálu, nachází přirovnání z minulosti. „To je jako za komunistů, kdy se vysílaly nekonečné reportáže o tom, jak přijel soudruh z nějaké spřátelené africké země na ruzyňské letiště, rozvinuli mu tam rudý koberec a ještě ho políbil nějaký soudruh od nás. Tak to je asi tak na téhle úrovni divácké atraktivity. Nevím, jak dlouho téma Ivetky Bartošové Nově vydrží. Jsem zvědav, ne z hlediska diváckého, ale mediálního, jak se tenhle příběh, myslím příběh té televize, ne paní Bartošové, vyvine,“ uzavírá své ohlédnutí Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
