Na začátku června se ve velkém sále pražské Lucerny má konat mimořádná událost. Na debatu tam má dorazit Angela Merkelová, německá spolková kancléřka z let 2005–2021, jejíž úřadování zásadně poznamenalo celou Evropu. Mirek Topolánek ji vloni k sedmdesátým narozeninám nazval největší poválečnou Evropankou, ale sklidil za to spíše smích.
Na místě bude také možné si zakoupit knihu kancléřčiných pamětí Svoboda, kterou na přelomu roku v češtině vydalo nakladatelství Práh. „Ukazuje, jak se přijímala rozhodnutí, která formovala naši dobu, a přibližuje vnitřní fungování politické moci. Poprvé také podrobně rozebírá, jak ji formovalo a ovlivnilo mládí strávené v komunistické části Německa,“ představuje vydavatelství.
Sama Merkelová říká, že napsat tuto knihu bylo náročnější, než si myslela. Rozhovor bude veden v němčině a pořadatel varuje, že „odbavení vstupenek bude probíhat za zvýšených bezpečnostních opatření“.
Memoáry Angely Merkelové vyšly v Německu na podzim a mnozí měli obavy, že zasáhnou do předvolebního dění, zejména díky chladnému vztahu bývalé kancléřky k Friedrichu Merzovi, jehož zvolení předsedou CDU se neúspěšně snažila zabránit.
Když Merz jako první kancléř v německé historii neuspěl v hlasování o vyslovení důvěry, Merkelová poprvé za tři roky, co je z politiky, zavítala na návštěvnickou galerii Bundestagu. Někteří se domnívají, že oněch několik hlasů, které Merzovi v první tajné volbě chyběly, mohlo být právě od jejích příznivců.
Merkelová se k aktuální politice příliš nevyjadřuje, což je v Německu zvyk všech politických veteránů. Výjimku udělala, když před volbami varovala CDU, aby se neodvracela od podpory uprchlíků a politiky, které se za jejích vlád říkalo „kultura vítání“.
Sama přiznává, že právě migrační krize v roce 2015 byla zlomem jejího šestnáctiletého působení ve spolkovém kancléřství.
Na přelomu srpna a září, kdy se do Evropy valily statisíce migrantů, kancléřka vyhlásila, že Německo je všechny přijme, a svým slavným výrokem ujistila, že „to zvládneme“. Tato slova se stala sloganem, který jedni obdivovali a druzí kritizovali, ale z hlediska německé politiky byl důležitější jiný výrok, který pronesla o několik dní později.
V něm mluvila o tom, že pokud Německo nepomáhá potřebným a těm, kteří tam utíkají před válkou a násilím, tak „už to není moje země“. Tato slova, která přesunula migrační agendu z ekonomicky racionálních debat o výnosech a nákladech k ideologickému pohledu, že je třeba pomáhat, ať to stojí cokoliv, definovala migrační politiku pro následující roky.
Merkelová v Praze: Křik a protesty na konci léta
O rok později, na konci srpna 2016, přijela Angela Merkelová do Prahy jako kancléřka potřetí. Pozval ji premiér Sobotka a čekaly zde protesty tehdy velmi aktivního protimigračního hnutí.
SPD tehdy vytvořila z papírových krabic „němou barikádu“ před Strakovou akademií, Svobodní ji vítali německým transparentem „Žádný diktát, jinak czexit“ a celkově bylo přijetí plné hluku a pískotu.
Přijeli i zástupci německého protimigračního hnutí Pegida, kteří si uspořádali mítink na Malostranském náměstí.
Fotogalerie: - Dusná návštěva Merkelové
Kolona nakonec dorazila k Úřadu vlády zadním vchodem od řeky a Bohuslav Sobotka Merkelovou přivítal ceremoniálem v zahradách. Na Twitteru si pak pochválil výtečné vzájemné vztahy a sliboval rychlodráhu Praha–Drážďany–Berlín. Na ČVUT pak Angela Merkelová nabádala ke spolupráci firem, než její návštěva vyvrcholila na Hradě u Miloše Zemana.
Přímo pod okny Hradu se hlučně střetli příznivci a odpůrci Merkelové, zatímco Miloš Zeman jí předal německý překlad Haškova Švejka a velmi otevřeně jí řekl, co si myslí o migrační politice. „Prezident republiky vyjádřil názor, že pokud si Německo pozvalo ilegální migranty, nemůže formou uprchlických kvót přenášet odpovědnost na země, které je nepozvaly,“ informoval novináře mluvčí Jiří Ovčáček.
„Zklamání pro Merkelovou. Při návštěvě Prahy se kancléřce nepodařilo přimět Česko k tomu, aby podpořilo závazné kvóty pro rozdělování uprchlíků v EU,“ zhodnotil tehdy návštěvu německý Spiegel.
O dva roky později byla její návštěva k oslavám sto let České republiky mnohem klidnější. Setkala se s premiérem Andrejem Babišem a ujistila, že „přes stíny minulosti nás pojí přátelství“. Navštívila také oslavu devadesátin profesora Rudolfa Zahradníka, se kterým spolupracovala, když se za časů NDR věnovala vědě.
Ta, která vypnula jaderné elektrárny
Šlo o její poslední návštěvu, neboť v letech 2020 a 2021 už se mezinárodní jednání odehrávala hlavně distančně. A po volební porážce její strany se exkancléřka stáhla do ústraní. Návrat představovala až v loňském roce reklamní kampaň k jejím pamětem.
Letos tedy vyrazí do Prahy jako soukromá osoba, která bude v Lucerně debatovat s redaktorem Respektu Tomášem Lindnerem, který o ní v minulosti psal, že je zárukou kontinuity, uklidňující německé obavy z budoucnosti. Za reportáž hodnotící pět let německého uprchlického experimentu dostal ocenění v rámci Česko-německé novinářské ceny.
Přijíždí v době, kdy se vede debata i o budoucnosti evropské energetiky, kterou zásadně ovlivnilo rozhodnutí Angely Merkelové zcela zavřít německé jaderné elektrárny v roce 2011. Oficiálně to vysvětlovala změnou veřejného mínění po havárii ve Fukušimě, mnozí ale spekulují, že ji ovlivnil spíše úspěch Zelených v důležitých zemských volbách krátce poté, kdy poprvé v historii získali funkci zemského ministerského předsedy.
Současně se ve vnitrostranických bojích v CDU vždy musela opírat o frakci, která propagovala spolupráci se Zelenými a kladla důraz na ekologickou politiku, ke které patřil její nepostradatelný „muž na špinavou práci“ a v onom volebním období šéf úřadu kancléřství Roland Poffala.
V knize Svoboda, kterou bude představovat, ale Merkelová nabízí ještě jednu odpověď. V devadesátých letech byla coby mladá nezkušená politička z NDR ve vládě Helmuta Kohla ministryní životního prostředí, která jednala s mnoha ekologickými organizacemi. A popisuje v ní svůj zážitek, jak musela čelit demonstrantům při zavážení úložiště jaderného odpadu a bylo jí to velmi nepříjemné. Je zřejmé, že podobnou zkušenost už v budoucnu nechtěla opakovat.
„Ona je přece kancléřka odpovědná za energetickou zkázu Německa i Evropy včetně Česka, které na to nejdráž doplácí,“ říká k tomu pro ParlamentníListy.cz komentátor Petr Holec. Politika „zelené energie“ vedla k výraznému zdražení všech energií a Česko na to doplácí nejvíce z celého regionu.
„Mezi prvním pololetím roku 2021 a prvním pololetím toho loňského elektřina zdražila českým domácnostem s běžnou úrovní její spotřeby o 88 procent, zatímco polské domácnosti si připlatily ani ne polovinu, totiž 36 procent, kdežto maďarské a slovenské jen osm procent. Zemní plyn pak domácnostem ve stejném období zdražil v Česku o 93 procent a na Slovensku o 42 procent, zatímco v Maďarsku o desetinu zlevnil,“ uvádí do reality ekonom Lukáš Kovanda.
Problémy s drahými energiemi ale řeší i Německo, kde začínají být místní firmy kvůli drahým energiím nekonkurenceschopné. Energetická politika Angely Merkelové sázela na pokrok v zelených technologiích a mezidobí měl vykrýt levný ruský plyn. Tato strategie přemostění dostala v Německu název Die Gas-Brücke-Strategie, ovšem po roce 2022 některá média skepticky připustila, že tento most nevede nikam.
„Ona taky do Evropy pozvala milion a půl nelegálních ekonomických a převážně muslimských migrantů, kteří teď v některých městech terorizují Němce,“ připomíná Petr Holec. Podle nejnovější statistiky dochází v Německu k šedesáti nahlášeným útokům nožem denně.
Proti roku 2015, kdy vyšla přelomová kniha Policistka volá o pomoc, se situace ještě výrazně zhoršila.
Proto by podle Holce taková tour dávala smysl, pokud by se kancléřka omlouvala, co za šestnáct let svého úřadování provedla. Na toto pokání by měl být vstup zdarma, a ne za stovky korun.
„Musím Merkelovou obdivovat za to, že má drzost vyjet mezi lidi. A navíc ještě za takový prachy,“ říká k tomu pro ParlamentníListy.cz Holec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Stojí vám Angela Merkelová za 1 100 Kč?
autor: Jakub Vosáhlo
Aion2
