Setkání dvou vlivných a v mnoha ohledech podobných mužů – podnikatelů, golfistů, kritiků imigrace – by na první pohled mohlo dopadnout přívětivě. Ovšem s Trumpem, který je známý svou nepředvídatelností, si nemůže být jistý nikdo. Merz to dobře ví. Už před cestou čelil ostré kritice Trumpovy administrativy za své únorové výroky, v nichž hovořil o nutnosti evropské „nezávislosti na USA“ a vyjádřil obavy, že osud Evropy je Trumpovi „z velké části lhostejný“.
Očekávané sporné body
Kancléř se musí připravit na otázky, které by mohly jeho pozici oslabit – od německého vývozu automobilů do USA, přes výši výdajů na obranu, až po nejcitlivější téma: Vztah Trumpovy administrativy k nacionalistické straně AfD, která posiluje a v Německu je druhou nejsilnější politickou silou.
Před pár měsíci se americký ministr zahraničí Marco Rubio obořil na německé zpravodajské služby za „převlečenou tyranii“, když označily AfD za extremistickou. Viceprezident JD Vance zase šokoval evropské lídry kritikou jejich „strachu z voličů“ a obhajobou práva na spolupráci s AfD na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Merz tak balancuje na ostří nože: Doma čelí tlaku, aby se proti krajní pravici jasně vymezil, zatímco ve Washingtonu může být naopak vnímán jako překážka pro novou konzervativní politiku, kterou USA podporují ve spojeneckých zemích.
Snaha o reset vztahů
Přesto má Merz důvod doufat v úspěch. Od svého nástupu do funkce vsadil na strategii „získat si Trumpa“ – politicky i osobně. Slíbil masivní navýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP, čímž by Německo překročilo i ty nejambicióznější cíle NATO. Zmírnil dřívější rétoriku o „nezávislosti na USA“ a prohlásil, že Amerika je „pro evropskou bezpečnost nepostradatelná dnes i v budoucnu“.
Trumpova administrativa zatím reaguje zdrženlivě, ale objevily se náznaky oteplení vztahů. Ministr obrany Pete Hegseth minulý týden v Singapuru označil Německo za „vzor hodný následování“. A samotný Trump Merze a jeho tým ubytoval v Blair House nedaleko přední brány Bílého domu, čímž vyslal signál úcty a respektu.
Merz podle informací z jeho okolí spoléhá spíše na intuici, než na připravené poznámky. Jeho poradci věří, že právě osobní kontakt, který si s Trumpem buduje přes telefonáty i společné známé, může sehrát klíčovou roli. Merz mu dokonce nedávno nabídl návštěvu německé vesnice, odkud pochází prezidentův dědeček Friedrich Trump.
„Můj první rozhovor s ním byl dobrý. Máme společné známé, mluvili jsme o Chicagu, kde jsem pracoval, a on byl nadšený. Řekl: ‚Chicago? To je skvělé město!‘,“ vzpomínal nedávno Merz s úsměvem a náznakem naděje, jak informuje bruselský list Politico.
Evropa sleduje s napětím
Evropa čeká na výsledky čtvrtečního setkání s velkým napětím. Vývoj války na Ukrajině, budoucnost sankcí, role NATO i možnost vyhnout se obchodní válce mezi EU a USA – to vše závisí na tom, jak se Merzovi podaří přesvědčit Trumpa, že silná Evropa je v americkém zájmu.
V zákulisí diplomaté ladí detaily kompromisního návrhu, který by otevřel evropský trh pro americké autonomní vozy výměnou za zmírnění cel. Ale jak připouštějí lidé z Merzova okolí, technické detaily se v přímé konverzaci mohou snadno ztratit. Záležet bude především na „chemii“ mezi oběma muži.
„Každý, kdo viděl Trumpa v televizi, ví, jak by mohly rozhovory dopadnout,“ připustil kancléř v jednom z nedávných rozhovorů. A mluvčí vlády Stefan Kornelius dodává: „Všichni víme, že dynamika v Bílém domě je poněkud proměnlivá.“
Zatímco pro Washington je setkání jedním z mnoha, pro Berlín se jedná o klíčovou zkoušku. Výsledkem může být obnova transatlantického partnerství na nových základech – nebo pád do propasti nepochopení a vzájemného podezření.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Měly by Evropské státy zesílit spolupráci s USA?
autor: Jakub Makarovič
vesan
