Michael Žantovský: Kuře si nevšimne, že už je oškubané, když mu peříčka trháte postupně. Takto nám berou svobodu

22.06.2020 11:23

Bývalý velvyslanec v USA, ředitel Knihovny Václava Havla a čerstvě ohlášený kandidát do Senátu Michael Žantovský, promluvil v Prostoru X. Cítí prý ohrožení svobody. Obsáhle se věnoval tematice rasismu. „Odsuzovat Švandovo divadlo za to, že vyvěsilo nápis Na černých životech záleží, je nesmysl,“ mínil, ale také řekl, že posuzovat postavy minulosti dnešním pohledem není dobré. A že extrémní levice ve volbách v USA nemá kandidáta, může být právem.

Michael Žantovský: Kuře si nevšimne, že už je oškubané, když mu peříčka trháte postupně. Takto nám berou svobodu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Michael Žantovský oznámil společnou kandidaturu za TOP 09, ODS, STAN a SNK Evropské demokraty v senátním obvodu č. 21 v Praze 5, Praze 13 a Řeporyjích
reklama

Moderátor Čestmír Strakatý se hned zpočátku zeptal, proč se ředitel Knihovny Václava Havla chystá zpátky do politiky a Žantovský kontroval, že ji nikdy skutečně neopustil. „Václav Havel chápal politiku jako starost o věci veřejné a schopnost a vůli se vyjadřovat k věcem veřejným. To vlastně dělám celý život a dělat jsem nepřestal a nepřestanu ani teď,“ uvedl. Ale doplnil, že se jedná i o převzetí spoluzodpovědnosti za věci, které se dějí nebo naopak nedějí. „Já se přiznám, že je spousta věcí v současné politické situaci, které mě znepokojují a ke kterým bych chtěl být angažovaný a chtěl bych se k nim vyjadřovat,“ řekl.

Anketa

Vadí vám údajný střet zájmů Andreje Babiše?

9%
91%
hlasovalo: 16607 lidí

„Já cítím určitá ohrožení svobody, určité zužování prostoru pro společenskou diskusi, narůstání přehrad mezi jednotlivými skupinami a bublinami, zvyšující se polarizaci společnosti,“ jmenoval Žantovský trendy, které by chtěl zvrátit. Dodal, že to nesouvisí jen s politickou reprezentací, i když ta v tom také hraje roli.

Jde mu například o kulturní války a spory o osobnosti dávné minulosti a Strakatý uvedl jako příklad posprejovaného Winstona Churchilla v Praze 3. „To je podle mého názoru velmi nebezpečný trend, protože se nedotýká jen osobností relativně nedávných a z jiných zemí, jako byl Winston Churchill, ale třeba i diskusi o Mariánském sloupu a jestli má nebo nemá stát na Staroměstkém náměstí, to je diskuse sahající někam do 17. století,“ řekl ředitel Knihovny Václava Havla. Také zmínil Kryštofa Kolumba, u kterého poznamenal, že se teď může jevit jako „genocidální dobyvatel“, ale tehdy jeho smýšlení nebylo ničím výjimečným a vyslovil se proti aplikování současných norem na minulost. „To bychom museli přepsat celou minulost a přepisování minulosti, to je něco, s čím máme ty nejhorší zkušenosti,“ poznamenal. Ovšem uznal, že Churchil byl tzv. bílý supremacista, s nádechy rasismu, ale dodal, že rasista, pokud se v té době dá o něčem takovém hovořit, byl i Mahátma Ghándí.

Strakatý se ptal, zda má Česko problémy s rasismem a Žantovský odpověděl, že každá země má problémy s rasismem a Česko není výjimkou. Kandidát do Senátu jmenoval hlavně Romy, i když tam se prý situace velice zlepšila. „Já si myslím, že žádná země nemůže říct: My jsme čistí, rasisté jsou někde úplně jinde,“ mínil.

„Ta současná diskuse u nás je pochopitelně ovlivněná těmi protesty a bouřemi ve Spojených státech po smrti George Floyda a tou rétorikou z obou stran, těmi televizními záběry. Každý člověk si z toho vybere trochu něco jiného, ale já si osobně myslím, že odsuzovat Švandovo divadlo za to, že vyvěsilo nápis Na černých životech záleží, je nesmysl. Nesmysl je, co některé politické strany, třeba pražská organizace Trikolóry jaksi tvrdí, že ten nápis Na černých životech záleží je sám o sobě rasistický, protože na všech životech záleží,“ pokračoval Žantovský. Že na všech životech záleží pochopitelně nevyvracel. „Ale ta momentální situace, to, co se děje v Americe, není tolik o všech životech jako o životech černých Američanů,“ mínil a jako další příklad dal slogan „Chraňte děti“, u kterého by se hypoteticky mohli dospělí cítit odstrčení. Mínil, že je nesporné, že podnětem k demonstracím a společenským problémem jsou „přežívající pozůstatky rasového přístupu k černým Američanům“.

Uvedl, že v kulturních válkách je problém, že se debaty vedou velice jednoduše a dochází k nálepkování jako „rasista, sluníčkář, havloid, extrémní levičák nebo Ku Klux Klan“. Což k ničemu nevede, jen to lidi dále rozděluje.

Rovnováha v USA se podle něj posunuje k větší akceptaci levicových názorů, ale také k větším extrémům, jako jsou požadavky na zrušení policie a zavedení komun. „V tom konečném efektu, pokud by se ten vývoj vychýlil silně do extrému, tak to může vést k úplně opačnému výsledku,“ mínil bývalý velvyslanec v USA a doznal, že za určité situace by mohl tento vývoj pomoci Donaldu Trumpovi.

Moderátor Strakatý nadhodil myšlenku, že mladí fanoušci Bernieho Sanderse nemají v nadcházejících volbách svého zástupce. A Žantovský souhlasil, že mladí, radikálnější protestující svého zástupce nemají. „Ale možná právem. Protože nelze pominout, že v těch heslech a v těch projevech, které od nich slyšíme, oni nežádají reformu toho současného systému, oni nežádají větší, lepší rovnováhu toho systému, lepší sociální rovnováhu. Oni žádají zničení toho systému, jeho radikální transformaci, nějaký jiný systém,“ dodal. Podle něj tato menšina nemá zastoupení a nežádá nic menšího než revoluci. A k šancím na jejich úspěch je Žantovský skeptický, protože systém podle něho není v tak nenapravitelné krizi, aby ho nebylo možné reformovat.

Fotogalerie: - Chvilky na Staromáku

Demonstrace Milionu chvilek na Staroměstském náměs...
Demonstrace Milionu chvilek na Staroměstském náměs...
Demonstrace Milionu chvilek na Staroměstském náměs...
Demonstrace Milionu chvilek na Staroměstském náměs...
Demonstrace Milionu chvilek na Staroměstském náměs...
Demonstrace Milionu chvilek na Staroměstském náměs...

Strakatý se pak vrátil do Čech, k boji o senátorské křeslo, kde už padly výčitky, že Žantovský štěpí opoziční síly, protože bude kandidovat proti Václavu Láskovi. „Já v první řadě musím říct, že nekandiduji proti panu senátorovi Láskovi,“ tvrdil ředitel Knihovny Václava Havla a dodával, že kandiduje jménem hodnot, které zastává celý život a jménem stran, které vznikly z občanských stran listopadu 1989. Dodal, že si o tom s Láskou vyměnili názory a oba trochu zalitovali, že se střetávají, ale politika je prý taková. Navíc kandidoval s podmínkou, že se tři strany dohodnou, k čemuž došlo dokonce ve dvou obvodech, což prohlásil za zázrak.

Hesla listopadu „Svoboda a demokracie“ jsou dle Žantovského dnes opět mnohem důležitější, než řekněme před 15–17 lety. „V posledních letech se setkáváme s jevy, které neprospívají svobodě a demokracii, setkáváme se s porušováním ústavy, i s porušováním zásad právního státu, s do očí bijícím střetem zájmů u některých politiků a i se snahami okřikovat tu občanskou veřejnost, se snahami regulovat nějak svobodu projevu, mediální svobodu, média veřejné služby atd.,“ tvrdil. Jedná se prý o na první pohled nenápadné příznaky, ale Žantovský citoval Benita Mussoliniho, dle kterého si kuře nevšimne, že už je oškubané, když mu peříčka trháte postupně. „A já bych nerad, aby k tomu, co se týče naší svobody a demokracie, došlo,“ pravil s tím, že pár peříček už bylo vytrháno. Jmenoval například zákaz vycestování v době koronaviru.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: kas
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Id*ot, dal bych mu do držky.“ Režisér Renč zboural vysílání ČRo. Kritik na něj vytáhl muslimy z ČT

15:44 „Id*ot, dal bych mu do držky.“ Režisér Renč zboural vysílání ČRo. Kritik na něj vytáhl muslimy z ČT

„Prostě něco mu dají, on to natočí, nezajímá ho, jestli to má nějakou věrohodnost nebo logiku,“ pops…