Michal Horáček před lidmi: Pokud se dostanu do druhého kola, namažu si Zemana na chleba

16.12.2017 20:11

„Pokud se do druhého kola dostane Miloš Zeman, bude mít jednoho soupeře. Pokud to budu já, namažu si ho na chleba. Když připustím, že by tam mohl mít někdo jiný, tak ho podpořím. Potřebujeme totiž, aby v příštím volebním období nebyl prezidentem Miloš Zeman,“ zdůraznil na adventním setkání v Jablonci prezidentský kandidát Michal Horáček. Přišla řeč i na Rusko. „V Rusku je Zeman častým hostem a zároveň působí Rusko přímo u prezidenta Zemana na Hradě, protože hned ve vedlejší kanceláři sedí Martin Nejedlý, prodloužená ruka Kremlu,“ upozornil. Jako prezident by byl Horáček nezávislý, pro všechny bez rozdílu. „Od nikoho neberu žádné peníze, nemusím nikomu nic splácet,“ uvedl.

Michal Horáček před lidmi: Pokud se dostanu do druhého kola, namažu si Zemana na chleba
Foto: Vít Hassan
Popisek: Producent Michal Horáček na Národní třídě
reklama

Anketa

Babiš navrhuje poslat naše vojáky chránit hranice Libye. Schvalujete to?

35%
65%
hlasovalo: 6511 lidí
Do zasněženého Jablonce zavítal v pátek večer jeden z kandidátů na prezidenta České republiky Michal Horáček. V hotelu Praha odpovídal na dotazy přítomných diváků. Hudební doprovod obstarala zpěvačka Kamila Nývltová a Jazztat, zatančila Jablonecká jablíčka. U vchodu do sálu si mohl každý přivlastnit publikaci Michal Horáček s podtitulem Moc bych si přál, aby se země úsměšků proměnila v zemi úsměvů. V ní tuto myšlenku rozvinul. „Prezident našeho státu je prvním z těch, kdo může a má přispět k tomu, aby naše spory nepřesáhly meze plodného vzájemného vyjednávání. Přejeme si, aby hlava státu stála nad stranami, nikoho neprotežovala a nikomu se nemstila. Chceme, aby prezident přispíval k dobré pověsti naší země jako spolehlivého partnera svých spojenců a toto spojenectví neoslaboval v zájmu těch, kteří našimi spojenci nejsou,“ uvedl.
 
U stolků na návštěvníky čekala tužka a papírky, na které napsali otázky na hlavního hosta večera. Ten na ně pak odpovídal. Například na to, s kým by pro něj jako prezidenta byla nejtěžší spolupráce. „Neřeším to takto. Prezident má být úplně nezávislý. Má být protiváhou všem, kdo by chtěli moc zneužít a šli by za hranice toho, co jim náleží v našem prostoru. Kde je systém vah a protivah a nic nesmí být příliš mocné. Prezident by tohle měl hlídat a já to hlídat budu umět. Strávil jsem mnoho let v herním prostředí a poznám falešné hráče. Umím tuhle jejich hru ukončit. Můžete se spolehnout, že to budu dělat,“ slíbil.
 
Kvóty jsou nesmysl. Migranti nechtějí do Humpolce, ale do Hamburku
 
Jaký má názor na povinné kvóty přijímání migrantů? „Od začátku říkám, že je to úplný nesmysl. Je to zjevné. Je vidět, že to nefunguje. Ne, že my je nechceme. Ale oni nechtějí sem. Nechtějí do Humpolce, ale do Hamburku,“ upozornil a připomněl vyjednávání nazývané Dublin 4. „Znovu se tam dává systém těch kvót. Dobrá zpráva je, že tentokrát to nebude většinových hlasováním, ale musí to být jednomyslné. Nemůžeme si nechat nic vnutit a nejsme sami, kdo se proti tomu ohrazuje,“ sdělil.
 
Horáčka překvapila volební kampaň ve všem. Projel naši vlast křížem krážem, dostal se mimo turistická centra, i tam, kde předtím nikdy nebyl. „Všude jsou zajímaví lidé, kteří vám mají co říci,“ povšiml si. Pravomoci prezidenta by neměnil, jsou dle něj relativně silné. „Prezident nemá být jenom ceremoniální a důstojný, který klade věnce. Musí být aktér, inspirátor a rozžehávat nějaké jiskry. Když to stojí za to je rozfoukat, pak jsou z toho plameny, které nás mohou zahřát a osvítit. Prezident musí být energický, mít za sebou nějaký životní příběh, který ukazuje, že umí bojovat,“ vysvětlil.
 
Pak odpovídal na to, co říká na porevoluční vývoj. Nejdříve se však věnoval předchozímu období. „Většinu života jsem prožil v totalitním systému, posledních dvacet let z toho ještě v okupované zemi. Byli jsme poníženi okupací a s tím se strašně těžko žilo. Neměli jsme dostatek v ničem, materiálně ani duchovně. Bylo obtížné sehnat knížky, které jsme si chtěli přečíst. Nemohli jsme svobodně mluvit ani se sdružovat,“ upozornil. Horáček snil o tom, že to jednou bude jinak, ale nevěřil, že se dožije změny režimu. Že se tak stalo, považuje za úžasné. „Mohl jsem žít autenticky, naplno, otevřeně,“ řekl. Ne ze všeho však byl šťastný. „Doufal jsem, že 28 let po revoluci budeme úplně jinde v rámci Evropy, ne na její chudinské periferii,“ povzdechl si. Měli jsme těžký start do kapitalismu, bez kapitálu. „Nebyli jsme dostatečně politicky zralí a nechali jsme si část země rozkrást. Udělali jsme chyby. Ale udělali jsme je sami, nemůžeme je na někoho svádět,“ je si vědom. 
 
Přeje si, aby Česká republika šla k prosperitě jiným směrem. „Už by neměla dávat investiční pobídky nadnárodním společnostem, které sice něco přinesly, ale zároveň odsud odvádějí 260 miliard korun na dividendách mimo naše území, aniž by reinvestovaly,“ upozornil na velký problém. Proto podle něj musíme podpořit českou tvořivost. A že je co. „České podniky, které vyrábějí nějakou přidanou hodnotu. Viděl jsem jich dost. Firma, která vyrábí největší lana na světě. Máme nejlepší koloběžky na světě. A také nejlepší firmu na světě, která vyrábí nástroje s diamantovými hroty. Senzační kluky, kteří dělají báječná rogala. Nebo firmu, která začínala před lety v garáži se spacáky. Dnes její outdoorové oblečení odebírá například švýcarská policie. Na tyhle lidi musíme být hrdí, ukazovat na ně, vyznamenávat je. A ani jim snad nepomáhat, jen jim neházet klacky pod nohy,“ konstatoval. Už předtím zmínil, že je u nás například nejvíc knihoven či základních uměleckých škol. 
 
Rozhovořil se i o migrantech. Nejsou jenom ti z muslimských zemí. Připomněl, že od roku 1990 jsme mezi sebe přijali 495 tisíc nových spoluobčanů. „Přišli z Ukrajiny, Vietnamu, Polska, Běloruska. Podíleli se na našem úspěchu. Zabydleli se tu, mají děti, jejíž mateřštinou je čeština. Jsou to lidé, kteří spojili svůj osud a své rodiny s osudem České republiky. Tito lidé jsou vítání, takové respektuji a jsem rád, že přišli,“ uvedl. Druhá věc podle něj ovšem je, pokud bychom se měli vystavit nebezpečí, kterému se vystavila západní Evropa. „Kde jsou některá města plná no-go zón. Jsou tam jiná pravidla, musí tam chodit policajti. Jsou tam zklamaní vnuci přistěhovalců. Když k nim přijdou radikálové, je to fakt nebezpečné,“ sdělil. Toto však Českou republiku nepostihlo. „Jsme opatrní, koho přijímáme. Což je dobře. Tak u toho vytrvejme a bude to dobré,“ myslel si. 
 
Koho by podpořil, kdyby se nedostal do druhého kola – nad tím Horáček nepřemýšlí, protože chce vyhrát. „Pokud se do druhého kola dostane Miloš Zeman, bude mít jednoho soupeře. Pokud to budu já, namažu si ho na chleba. Když připustím, že by tam mohl mít někdo jiný, tak ho podpořím. Potřebujeme totiž, aby v příštím volebním období nebyl prezidentem Miloš Zeman,“ zdůraznil. Přišla řeč i na Zemana a Rusko. „V Rusku je Zeman častým hostem a zároveň působí Rusko přímo u prezidenta Zemana na Hradě, protože hned ve vedlejší kanceláři sedí Martin Nejedlý, prodloužená ruka Kremlu,“ upozornil. 
 
Jsem nezávislý. Od nikoho neberu žádné peníze, nemusím nikomu nic splácet
 
V další odpovědi se věnoval své angažovanosti v tom, aby komunistický poslanec Zdeněk Ondráček nebyl zvolen předsedou sněmovní komise pro dozor nad Generální inspekcí bezpečnostních složek. „Je to člověk, proti kterému jsme v podstatě v listopadu povstali. Byl jedním z biřiců okupačního režimu. Mlátil lidi, dělal co mohl, aby režim ubránil. Každý děláme nějaké chyby. Nikdy se za to ale neomluvil a trvá na tom. Kdybychom dopustili, aby tento člověk byl šéfem parlamentní komise, opustíme myšlenky listopadu, lidských práv, svobodného rozvoje člověka, demokracie a slušné společnosti,“ domníval se. Proto vyzval Andreje Babiše, aby poslanci hnutí ANO pro Ondráčka nehlasovali. „Pomohli mi s tou akcí i jiní lidé – Zdeněk Svěrák, profesor Pafko, Petr Pithart. Napsali poslancům ANO své vzkazy. Nakonec se tento klub rozhodl, že navzdory tomu, co bylo dojednané, Ondráčka nepodpoří. Byl jsem ve Sněmovně přítomen tomu radostnému okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že pan Ondráček nebyl zvolen. Jsem rád, že jsme dokázali, že pořád se můžeme ozývat a měnit svoje věci,“ vysvětlil.
 
Proč by byl Horáček nejlepší prezident? „Jsem nezávislý. Nenominovali mě senátoři ani poslanci, ale lidé svým podpisem, Neberu od nikoho žádné peníze, jsem nezávislý na nějakém byznysu. Neznám žádného miliardáře, který by dával politické figuře peníze jen tak. Vždycky za to něco chtějí. A já nemusím nikomu nic splácet. Jen tak mohu zastávat a hájit zájmy všech občanů České republiky bez rozdílu,“ vysvětlil.
 
Lidé tleskali, s Horáčkem se fotili, a pak byl konec.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Oldřich Szaban
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Soda Pekarové. Po jejím výstupu se Hamáček naštval stejně jako na své slavné tiskovce a lítalo to

19:39 Soda Pekarové. Po jejím výstupu se Hamáček naštval stejně jako na své slavné tiskovce a lítalo to

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se v průběhu jednání Poslanecké sněmovny rozčílila kvůli…