Mediální manažer, místopředseda správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a předseda Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu Michal Klíma zavítal k Barboře Tachecí do Českého rozhlasu.
Měla by mít Česká republika na Evropské radě i nadále právo veta?Anketa
Zde se rázně zastal exprezidenta Václava Klause ve věci půjčky Sovětskému svazu, kterou dohodli ještě komunisté před listopadem 1989, ale zrealizovala ji až vláda vzniklá po 17. listopadu 1989 s Václavem Klausem coby ministrem financí. O půjčce informovaly Hospodářské noviny, ale podle Klímy o ní informovaly zcela chybně a měly by se omluvit.
„To prostě každej, kdo ví, jak tehdy fungovala ekonomika, tak ví, že to je nesmysl, že prostě nešlo o žádné posílání peněz, natož dolarů, natož v tom tehdejším přepočtu. Tam došlo k celé řadě chyb a ta redakce se za to neomluvila. Myslím si, že když redakce udělá chybu, a já si jinak práce Hospodářských novin velmi vážím, tak si myslím, že je to zapotřebí říct. Prostě ten článek byl napsán úplně špatně, tak je zapotřebí to říct a napsat ten článek znova,“ konstatoval.
- Celý rozhovor naleznete zde
Jako neúspěšný kandidát na člena Řady ČT se vyjádřil k situaci v Radě České televize. Část opozice blokuje dovolbu 4 nových členů do Rady ČT, neboť se obává, že poté v tomto orgánu vznikne dostatečně silná skupina, která odvolá ředitele ČT Petra Dvořáka.
Sám Klíma byl prý připraven podat ve věci dovolby ústavní stížnost, neboť má za to, že některé kandidáty nominovaly organizace, které k tomu ze zákona nemají prostor. Ale protože je volba stále obstruována, Klíma stížnost prozatím nepodal.
Uměl by si představit, že v budoucnu bude volba Rady ČT zcela odpolitizována nebo naopak bude transparentně řešeno, že členy Rady nominují politici, ale musí k tomu být doplněna určitá pravidla.
„Třeba Český rozhlas má takové pravidlo, že pokud někdo vystupuje v jiném médiu, tak tam nemůže vystupovat tak, jak by nemohl vystupovat ani v Českém rozhlase. Takové kritérium, když je vztaženo na zaměstnance rozhlasu, tak by také mělo být vztaženo na radní,“ konstatoval Klíma.
Posteskl si také, že tradiční noviny oslabily. Ať už tím, že některé z nich koupil Andrej Babiš (ANO) a jiní oligarchové, nebo ve spojitosti s posilováním internetu. O to důležitější teď proto podle Klímy je chránit si veřejnoprávní média. „Myslím si, že veřejnoprávní média stále plní svoji roli, i přes různé výhrady. Ta doba, ve které žijeme teď, je nejkritičtější pro svobodu médií,“ pravil Klíma.
Velmi kriticky se postavil k vyhlášení hradního kancléře Vratislava Mynáře, že Hrad nebude poskytovat informace Deníku N, Respektu a dalším médiím. Podle Klímy by si hradní kancléř jako nevolený úředník nesmí podobné chování dovolit.
„Já si myslím, že to je skandální rozhodnutí, protože to bylo úřední rozhodnutí. Je to na úrovni toho, jako by Česká pošta řekla, že nebude někoho obsluhovat, protože se jí nelíbí,“ zlobil se Klíma.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
_profil_top.jpg)
