Je generace lidí narozených po roce 1980 připravena plně převzít vládu nad Českem?Anketa
Více migrantů z Turecka zamířilo do Itálie, jedná se až o 4 739 osob, přičemž 670 jich země registruje jen za minulý týden. Země navíc hlásí dalších 3 236 migrantů ze severní Afriky, a to také pouze za minulý týden, což je nejvyšší počet od července 2017. Celkem mělo do Itálie podle německého listu dorazit letos již téměř čtyřicet tisíc migrantů.
Až o 47 % větší nárůst migrace hlásí i Španělsko, dorazit do něj mělo celkem 20 500 lidí, mnoho z nich často míří na Kanárské ostrovy.
Fotogalerie: - Migranti v Bělehradě
Právě podobná narůstající čísla mnohé země nutí začít přemýšlet, jak migranty zastavit. A ve hře začínají být i takové prostředky, jako zdi a ploty, které evropští představitelé a mnozí státníci s hrůzou v očích před několika lety ještě plamenně kritizovali, kupříkladu v případě Maďarska. Jejich jízlivým poznámkám se nevyhnula ani zeď na hranici Spojených států a Mexika. „Máme historii a tradici, že oslavujeme, když se bourají zdi a staví mosty,“ připomíná server Voa slova někdejší šéfky zahraniční politiky EU Federicy Mogheriniové k záměrům exprezidenta USA Donalda Trumpa prodloužit zeď s Mexikem.
V aktuální situaci si však najednou mnozí svou kritiku vysvětlují odlišně a vzhledem k hrozbě příchodu statisíců Afghánců by jim dnes již plot příliš nevadil. Agentura OSN pro uprchlíky UNHCR varovala, že do konce roku by mohlo svou vlast opustit až 500 000 Afghánců. Představitelé EU tvrdí, že uvažují o vynaložení miliardy eur na to, aby přiměli sousedy Afghánistánu působit jako strážci. Pákistán, Tádžikistán a Uzbekistán se však příliš na ochraně Evropy na svém území podílet nechtějí, informují, že jsou ochotné být akorát tranzitními zeměmi pro afghánské žadatele o azyl.
Mnozí politici si tak uvědomují, že by se mělo urychleně konat. Rakouský kancléř Sebastian Kurz prohlásil, že k případné uprchlické vlně směrem do Evropy nesmí dojít a přidal se i jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron, jenž uvedl, že by se Evropa měla chránit před vlnou migrantů z Afghánistánu.
Fotogalerie: - Paříž bez uprchlíků
Nejvíce překvapivá slova zaznívají v Bruselu. Na mimořádném zasedání se tam během minulého týdne totiž ministři vnitra 27 členských států EU dohodli, že „budou společně jednat, aby zabránili opakování nekontrolovaných, rozsáhlých a nelegálních migračních pohybů, kterým čelili v minulosti“.
Některé státy již vše začaly řešit. 40kilometrovou zeď podél své pozemní hranice s Tureckem a automatizovaný sledovací systém vztyčilo Řecko a dalo najevo, že dobrovolně migranty z Afghánistánu nepřijme – stejná opatření hlásí mnoho dalších států, včetně Maďarska a Rakouska.
Zdi a ploty jsou nyní vztyčovány i na východě a jihu Evropy. Nové zábrany podél částí svých hranic postavily Španělsko, Řecko, Maďarsko, Bulharsko, Rakousko, Slovinsko, Slovensko, Lotyšsko, Estonsko, Norsko, Litva a Polsko. Francie, Slovinsko a Rakousko dokonce stavěly i na společných hranicích se sousedy z Evropské unie.
Fotogalerie: - Lodička s přáním pro uprchlíky
Otázkou zůstává, nakolik bude po tamních volbách vstřícné Německo, jehož aktuální vedení již ve vítání migrantů dosti ochladlo. V Německu aktuálně žije největší afghánská komunita mimo střední Asii, která čítá přibližně 280 000 lidí – a očekává se, že pokud do Evropy přijdou další Afghánci, brzy budou chtít zamířit ke svým krajanům do Německa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
