Hostem Rozhovorů ParlamentníchListů.cz byl Robert Kotzian, právník, odborník na IT, politik a publicista. Dialog s ním vedl Radim Panenka.
V úvodu rozhovoru moderátor zmínil nedávno vydanou Kotzianovu knihu Migrace a globalismus. Kotzian soudí, že bychom měli zásadním způsobem změnit způsob, jak přemýšlíme o migraci a o lidských právech. Migrace podle něj z ideologických důvodů vyhovuje těm, jimž říkáme progresivisté. Tito lidé mají představu, že každý by měl mít právo žít kdekoliv na planetě podle vlastního rozhodnutí a že národní stát je přežitá hodnota nebo to není více než území. Kotzian se zaměřil na problematiku migrace.
„Když se projednávala Lisabonská smlouva, skupina 17 osvícených senátorů podala žalobu k Ústavnímu soudu. Obávali se, že i Česká republika může být v důsledku Lisabonské smlouvy, ve které se poprvé do primárního práva dostal institut migrační solidarity, zavlečena do tohoto problému. Z podobných důvodů tehdejší prezident Václav Klaus požadoval, aby byla projednána a schválena výjimka z Listiny základních práv EU, která je součástí Lisabonské smlouvy. Problém dlouhodobě zrál, byl pozorovatelný. Na obrátkách to nabralo na podzim 2022 během českého předsednictví EU, které se lví silou podílelo na tom, že migrační pakt, který ležel u ledu, se opět dostal do reálných procesů a nakonec byl schválen,“ připomněl Kotzian.
Kvóty, migranti a offsety
Migrační pakt byl schválen také zásluhou bývalé vlády ČR. „Na základě migračního paktu budou každoročně povinně stanovovány kvóty, kolik migrační zátěže musí členský stát převzít. Může si zvolit formu. Buď převezme migranty, nebo zaplatí peníze, případně poskytne věcnou pomoc v hodnotě toho, co by musel zaplatit. Když nebude proveden celkový stanovený počet relokací, nastupuje institut povinných offsetů, což znamená, že stát musí pro určitý počet migrantů, které bude mít na svém území, povinně vyřídit žádosti o azyl. To může skončit i tím, že jim azyl udělí, a tudíž jim udělí i právo pobytu,“ vysvětlil Kotzian.
Mgr. Ing. Robert Kotzian, Ph.D.
Závisí to na mnoha okolnostech, ale může k tomu dojít. „V případě, že kladně vyřídíme žádost, budeme jim muset pobytový status udělit. Rozhodně nelze tvrdit, že v migračním paktu není povinné přijímání migrantů,“ zdůraznil politik.
Osudové podle něj bylo české předsednictví EU v druhé polovině roku 2022, kdy se projednávání migračního paktu znovu rozpohybovalo. „Klíčovým momentem sporu pochopitelně byla tak jako dnes povinná solidarita, ke které patří i mechanismus povinných offsetů. Vít Rakušan během českého předsednictví připravil věcný návrh, ještě ne paragrafové znění, mechanismu povinných offsetů a prosadil ho v materiálu, který se signifikantně jmenoval Cesta kupředu. Dokonce navrhoval pro nás ještě horší podmínky, než nakonec byly schváleny,“ objasnil Kotzian.
A ptá se, proč se Rakušan k tomu teď nezná. „Možná k tomu tehdy přistupoval natolik laxně, že mu nedošlo, co mu evropští úředníci vlastně dali do ruky, aby prosadil,“ vyslovil Kotzian hypotézu.
Rakušan se podle něj výraznou měrou podepsal na tom, že standardní mechanismus solidarity nedává státům možnost volby neúčastnit se. Zato jim dává volbu v tom, jak se budou účastnit. Pokud není dost uprchlíků, nastupuje náhradní mechanismus offsetů, který je nesmírně složitý, ale na konci může být povinné přijetí určitého počtu migrantů.
Máte důvěru v novou vládu Andreje Babiše?Anketa
„S tímto náhradním mechanismem, který už je povinný a není z něj úniku, přišel Vít Rakušan, pod něj se podepsal. Kdyby nebylo Víta Rakušana, pravděpodobně by v migračním paktu vůbec nebyl,“ soudí Kotzian. Rakušan si to podle něj ale odmítá přiznat.
Lze migrační pakt odmítnout?
Kotzian hovořil také o tom, co v praxi znamená migrační pakt odmítnout. „Neměl jsem ještě možnost seznámit se s úplným zněním usnesení vlády ze 16. prosince, ale z tiskových výstupů Úřadu vlády vím, že vláda udělala tři věci. Řekla, že nebude přislibovat žádnou relokaci. To může, bude platit. Nevím, jak se naše vláda zachová v případě, že nastoupí povinné offsety. To je velká otázka, na kterou vláda neodpověděla,“ řekl Kotzian a dodal, že to nemá vládě vzhledem k jejímu krátkému působení za zlé.
To, že nová vláda uvedla, že nebude slibovat relokace, považuje za pozitivní krok. „Potom řekla, že bude usilovat o úpravy migračního paktu. Jsem zvědavý, jaké budou. Dále nová vláda řekla, že bude usilovat o to, aby byly řešeny příčiny migrace v zemích původu, což je obecně dobré. Bude záviset na tom, jakou konkrétní podobu tyto kroky získají, byť si myslím, že zde má dominantní roli Evropská komise. Otázkou je, jakým způsobem bude česká vláda, případně Rada EU, chod Evropské komise usměrňovat,“ dodal Robert Kotzian.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Podaří se vládě Andreje Babiše vyvázat z migračního paktu, o jehož přijetí se zasloužil Fialův kabinet?
