Migranty vezmete. Nevyvléknete se! Strach z hněvu uprchlíků: Brusel hrozí pokutami

23.09.2020 8:26

Kvóty na přijímání migrantů, kvůli kterým se členské státy EU hádají posledních pět let, se vrací oknem. Německé předsednictví EU podle informací z Bruselu přichystalo plán, který má vycházet z vizí Angely Merkelové o solidaritě s uprchlíky, má země pozitivně (finančně) motivovat k jejich přijímání a naopak odrazovat (rovněž finančně, a to velmi tvrdými pokutami) od jejich odmítání.

Migranty vezmete. Nevyvléknete se! Strach z hněvu uprchlíků: Brusel hrozí pokutami
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Přístup do jednoho z legálních táborů
reklama

Eurokomisařka vnitra Ylva Johanssonová před několika dny žurnalistům sdělila, že s chystaným plánem „nikdo nebude spokojen“, a že je to naopak základ jeho úspěchu.

Anketa

Věříte Romanu Prymulovi?

53%
47%
hlasovalo: 28616 lidí

Plán připravovaný v čase německého předsednictví má být, jak píše třeba český IDNES.cz,  zajištěním politického odkazu Angely Merkelové, které na něm prý velmi záleží. Spolková kancléřka se nedávno účastnila pětiletých připomínek migrační krize z roku 2015 a vehementně zdůrazňovala, že dnes by se zachovala stejně jako tehdy. „Když lidé stojí na německo-rakouské nebo rakousko-maďarské hranici, musíte se k nim chovat jako k lidským bytostem,“ uvedla.

Do toho přišly události v řeckém uprchlickém táboře Moria, který podle všeho zapálili sami imigranti. Německo vyjádřilo ochotu až tisíce z těchto imigrantů okamžitě přijmout. Prozatím jich přijalo asi 1500. Tomu měl podle německého Die Spiegel předcházet výstup Merkelové na zasedání vlády. Straničtí kolegové Merkelové vzpomínali, že takto rozčílenou kancléřku neviděli už dlouho. Rozčílení prý směřovalo k ostatním členským státům za to, že o imigranty ze zapáleného tábora neprojevily zájem.

Komisařka: Dobrovolná solidarita je málo

V této atmosféře má být v Bruselu představen nový migrační plán.

Po zkušenosti s prosazováním minulých reforem migrace švédská komisařka Ylva Johanssonová nechce měnit dosavadní pravidla, známá jako „dublinská“, ale doplnit k nim několik dodatků.

Základem „doplnění“ podle švédské komisařky musí být princip, že dobrovolná solidarita v případě krize nestačí. Proto má být zaveden mechanismus „povinné solidarity“.

Jaké parametry tato povinná solidarita má mít komisařka nechce před zveřejněním plánu prozrazovat, její slova však dělají poměrně jasnou představu: „Neměl by existovat žádný způsob, jak by se z toho členské státy mohly vyvléknout, třeba tím, že by poslaly pár přikrývek,“ říká komisařka natvrdo.

Míra, jakou se členské státy do pomoci zapojí, nemá být příště odvozována od jejich ochoty, ale pouze od jejich kapacit a ekonomických možností. „Nemělo by být dobrovolné, do jaké míry projevíte solidaritu. Ta musí být v souladu s vaší kapacitou a velikostí ekonomiky,“ sdělila komisařka své vize.

Důležitou součástí reformy budou „relokace“ migrantů, tedy jejich přerozdělování mezi členskými státy.

Vysoké pokuty...

Podle uniklých informací z Bruselu počítá plán s finanční kompenzací 10 000 euro za každého přijatého migranta. Kdo však závazky nesplní, má čelit soudnímu řízení a pokutám, které mají být „vysoké“.

Švédská komisařka však uznává, že přerozdělování musí probíhat způsobem akceptovatelným pro všechny členské státy. Jak chce přesvědčit středoevropské země, které proti přerozdělování migrantů protestují již od roku 2015 trvale, to už komisařka novinářům neprozradila.

Mechanismy, za kterých by povinná solidarita měla být spuštěna, by podle komisařky neměly být příliš rigidně formulované, aby bylo možné efektivně reagovat na různé scénáře vývoje.

POLITICO: KOMISE CHCE PO POŽÁRU CENTRA VRÁTIT DO HRY MIGRAČNÍ PAKT

Podle informací, které o plánu přinesla média (s odkazem na bruselské úředníky), má mít vypořádání migrantů dvě fáze. V té první by si je státy mohly rozebírat dobrovolně. Pokud by se však nepodařilo rozdělit alespoň 70 procent žadatelů o azyl, byla by aktivována ustanovení o povinné solidaritě.

Komisařka důrazně odmítla dřívější nápad na zřizování imigračních táborů mimo území EU. „Nestane se, že budeme exportovat právo na azyl. Je to základní právo, požádat o azyl v členské zemi EU. A toto právo je třeba bránit,“ sdělila.

„Tento problém není důsledkem evropské politiky, ale naopak toho, že je společné evropské migrační a azylové politiky málo,“ sdělila komisařka Johansonnová. Nikdo prý nechce další zapálená imigrační centra, a proto by se členské státy EU měly konečně rozhoupat a přijmout navrhovanou úpravu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: jav
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pohled na přelidněnou náplavku rozzuřil zaměstnance ČT. Sám měl covid. A nakupující nešetřil

18:51 Pohled na přelidněnou náplavku rozzuřil zaměstnance ČT. Sám měl covid. A nakupující nešetřil

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) doporučil, aby se teď vzhledem k epidemiologické situaci nekon…