Peníze se díky kapitalistickým machinacím staly jakousi iluzorní hodnotou, která se může klonovat a množit sama ze sebe, bez přičiněním jakékoliv práce či odrazu od nějaké reálné hodnoty.
Nad vší touto zhovadilostí vyčnívá newyorská Wall Street Stock Exchange.
Jacísi slizcí okravatovaní kašpaři nám vykládají o skutečných a nám prý prospěšných hodnotách, s kterými „obchodují“ na burze, ale zatím nám tím vtipně vykrádají náš společenský produkt.
Když se v roce 1971 rozhodli vůdcové centra světového kapitalismu, že přejdou z definice peněz podložených nějakou společností uznávanou hodnotou, jako je kupříkladu zlato, na peníze mající jen hodnotu výroby papíru a na něm vytištěných vážených tváří, zaseli sémě nového typu ultravykořisťování práce obyčejných lidí. Kapitalismus dostal další účinnou zbraň na obranu zájmů malého procenta společnosti, parazitujícího na vlastnění našich těl.
CELÝ SERIÁL PL.CZ "KOHOUTA DO KOUTA"
Záhadná americká organizace nazývající se Federal Reserve začala třímat otěže hodnoty dolaru a záměrně vytvořila základnu nového kapitalistického průmyslu založeného na „půjčování“ peněz a obchodování s jejich půjčkami na burze.
Chrlením v tiskárnách snadno vytištěných peněz do celého světa a zároveň diktováním úrokových sazeb otevřela dveře do ziskového ráje těm největším sviním naší doby. Sviním, které jsou dnes oslavovány jako hrdinové v sametově přepsaných čítankách pro naše děti.
Jelikož mně zdravý rozum velí, že při obchodování na kapitalistické burze se jedná jen o podvod a past nastraženou na nás obyčejné lidi, rozhodl jsem se pro svoji performanci zvolit nějakou reálnou hodnotu a vstoupit s ní do obchodování s „penězi“. Performance byla součástí festivalu Malamut organizovaného docentem Jiřím Surůvkou z Ostravské univerzity.
Ostrava byla vždy symbolem dolování uhlí, ale po „osvobozující revoluci“ se stala městem s největší nezaměstnaností, zatímco místní finanční podnikatel, podvodník a financiér Havlovy knihovny, jakýsi Bakala, se stal jedním z nejbohatších lidí v republice.
Proto jsem za reálnou hodnotu pro svoji performanci zvolil uhlí.
Uhlí je zároveň jednou z nejbezpečnějších komodit v obchodování s takzvanými „hedgeovými fondy“ (jednoho z nových podvodných nástrojů na burze).
Při performanci jsem se vypravil do místní ostravské pobočky Komerční banky, abych si tam otevřel peněžní účet, na který bych vložil dva kýble uhlí.
Celou performanci jsem popsal následující „reálně akční“ básní, jejíž první, tušenou část, jsem přečetl na schodech před bankou a druhou napsal až po reálné zkušenosti z performance.
Tady je báseň a dvě fotky z performance, které přežily ukradení záznamů poté, co rozzuřená ředitelka banky zamkla dveře a přivolala policii. Dokumentarista celé performance musel odevzdat video kazety ze své kamery policii, která je už nikdy nevrátila. Naštěstí moje žena duchapřítomně schovala včas před nohsledy dnešního velkého bratra alespoň kartu z foťáku, a tím se dochoval alespoň stín celého pokusu o otevření si účtu s reálnou hodnotou.
Punčocha svatého Mikuláše
Čteno před performancí jako předtucha:
Připrav mně dva plechový kýble s uhlím
Vyrazím s nimi do banky z mramoru
Půjdu po schodech a úředníci se budou naklánět přes zábradlí oči vyvalené jako šílenci
U jednoho z nich se zastavím, postavím kýble s černým zlatem na zem, on si utáhne kravatu
a já ho požádám, ať mně otevře
hedgeový účet, že si tam uložím hned teď všechny ty
zčernalé zbytky krásy,
zčernalý život miliónů let,
zčernalou naději,
zčernalý dech,
zčernalou důvěru,
zčernalé sliby
a zčernalou pravdu
Úředník znejistí a rukou přivolá ostrahu, která mě požádá, abych si vzal své zčernalé kýble a vypadnul z jejich bílého domu
Já chytnu bankéře za kravatu, přitáhnu si ho k sobě přes stůl a zařvu mu do jeho úlisného ksichtu
„Jestli mně neuložíš mé uhlí na věčný účet, tak ti ho narvu do tvého hlubokého černého jícnu vedoucího k šlehajícím podzemním ohňům!!!“
Letím na ulici, uhlí rozsypané
Připrav nám všem plechový kýble s uhlím
Psáno po performanci jako záznam skutečné události:
Vyrážím s kýblema do banky z mramoru
Jdu po schodech a nikdo na mě nezírá jako šílenec
Přistoupím k zákaznickému oddělení
Ujme se mě příjemná mladá úřednice
„Co to máte s sebou“?
„Uhlí“
„Jak vám můžu pomoct“?
„Rád bych si otevřel účet ve vaší bance“
Vypisujeme formuláře
„Chci použít můj účet při obchodování s hedgeovými fondy,“ zdůrazňuji, zatímco úřednice hledí na moje doklady
„Kolik jste schopen ukládat každý měsíc?“ ptá se
„Minimálně stejnou hodnotu, jakou hodlám uložit dnes“
„A kolik to bude“
„Dva kýble uhlí“ a jeden kladu před ní na stůl
Uhlí začíná doutnat, jako už by chtělo být sežehnuto plameny revoluce, při které se škvaří lidské maso a odpadá od bílých kostí…
Úřednice znejistí a běží pro ředitelku ústavu
„Okamžitě sundejte ten kýbl ze stolu,“ praví přísně rudá dáma, „Uhlí nemůžeme vložit na váš účet!“
„Ale vždyť je to v současné době jedna z nejbezpečnějších komodit při obchodování s hedgeovýni fondy na Wall Street!“ chrlím černý mour do jejích růžových lící
Obě na mě zírají, ale nemají kravaty
Tak za co je mám přitáhnout přes stůl a řvát jim do ksichtů?
Odcházím s nepořízenou, kýble se mně houpají v rukách.
U východu jsem zastaven ochrankou:
„Sedněte si a čekejte“
Diváci s foťáky a kamerami jsou obklopeni bankovními úředníky
Mávání rukou
Po mramorových schodech do centra moci přichází policisté:
„Kde je ten s uhlím?“
„Žádáme, ať vymažou všechnu dokumentaci“ huláká rudá vedoucí peněz
Záznamy jsou jako za starých estébáckých časů ukradeny
Jen dvě fotky přežijí.
„Nemáte v tom uhlí bombu?“ ptá se podsaditý policista
„Možná. Ve věčnosti je vždycky schovaná nějaká bomba“ odpovídám
Za policejního doprovodu odcházím na ulici, uhlí nerozsypané
Připrav nám všem plechový kýble s uhlím
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .
