„Tak jsem si říkal, jak by celou problematiku včetně načasování kontroly hodnotila moje babička, pokud by byla babičkou Andreje Babiše. Asi by mu napsala následující dopis,“ uvedl své řádky Hrádela.
„Milý Andrejko, v novinách píší, že prý jsi měl podvádět na Slovensku a že v Tvých pekárnách probíhají nějaké kontroly. Vůbec se nedivím, že takováto kontrola probíhá. Připadá mi, že dostáváš spravedlivou odměnu za to, že jsi neposlechl přátele spojené s Osudem, nezůstal jsi jen v podnikání. Vstoupil jsi proti jejich vůli a bez ohledu na jejich doporučení do politiky. Zamotal jsi dohodnuté hrátky mocných. Lze Osud porazit, ale je to složité a vyžaduje to značnou opatrnost. Pokud někdo upřednostňuje zájmy své země před zájmy úzké skupiny lidí, nemůže se divit, že mu vzniknou zdánlivě náhodné komplikace,“ zmínil úvodem fiktivního dopisu Hrádela.
A vzpomněl i na prezidenta Miloše Zemana, který se podle Hrádelových slov rovněž jistě nediví vznikajícím problémům, když v minulosti rýpal do církevních restitucí. „Stejně tak se nemohl divit ani poslanec Sládek, který se vyjadřoval, byť asi více z populistických důvodů než z vlastního přesvědčení, proti církevním restitucím, že je zadrželi den před volbou prezidenta republiky, a on, ač oficiální kandidát na prezidenta a poslanec zákonodárného sboru, nemohl jako poslanec hlasovat, a tak byl za prezidenta zvolen někdo jiný. Co na tom, že jej soud později osvobodil,“ dodal k problematice Hrádela.
Nechyběla ani připomínka ministra Svobody, předsedy SPD Tomia Okamury, premiéra Jiřího Paroubka či Víta Bárty (VV). „A co tři poslanci ODS, kteří vyhrožovali, že nejenže nepodpoří státní rozpočet, ale zejména zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi? Jak se mohli divit, že pak byli trestně stíháni? Co na tom, že je soud později osvobodil. A co ten advokátek, který si dovolil zastupovat před Ústavním soudem, ten se také nemohl divit, že došlo k útoku na něj den před jednáním Ústavního soudu? A co senátoři, kteří napadli zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi u Ústavního soudu, ti se také nemohli divit tomu, že v prvních volbách, které následovaly po schválení zákona, z nejsilnější vládní strany pak za ni kandidoval jediný a ostatní, co zákon napadli, měli smůlu, zatímco u těch, co tak neučinili, to bylo naopak?“ ptá se stále s majetkovým vyrovnáním s církvemi.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef