Na včerejší oznámení Mikuláše Mináře o svém konci v Milionu chvilek pro demokracii se našlo více než dost glosátorů. Minář totiž prohlásil, že chce přetahovat ty, kdo volí ANO, protože opozici nepovažují za důvěryhodnou.
„Nicméně Čižinského bych nepodceňoval – má image hodného kluka a na sedmičce ho volila spousta lidí, a nejen tam. A není pravda, že by všichni tito lidé jinak volili Piráty,“ doplnil. Podle Horáka je každopádně nutné, aby se opozice na kandidátkách spojila, protože jinak ji zdrtí D’Hondtova metoda, která v počtu mandátů preferuje větší strany. „Při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017 stačilo vítězné straně ANO 2011 na jeden mandát pouze 19 232 hlasů, zatímco poslední dvě z těch, které překročily hranici 5 %, TOP 09 a STAN, na jeden mandát potřebovaly hlasů DVOJNÁSOBEK, 38 402 a 43 693,“ uvedl. Počet stran podle něho ale nakonec nevadí, pokud se nakonec spojí na jednu kandidátku.
„Věřím, že si to Mikuláš Minář uvědomuje, a přeju mu hodně štěstí v tom, že se rozhodl jít s kůží na trh a vstoupit do boje o politickou moc, který je základem demokratického uspořádání naší země,“ popřál aktivistovi a výhledově i politikovi.
Pokud tedy vezmeme toto prohlášení za bernou minci, je zde způsob, jak Landův úspěch měřit. Aktivitou zpěváka je v poslední době Blanický manifest, kterým se snaží bojovat za svobodu a apeluje na politiky. Chce například vytvořit jednotnou, dlouhodobou a konsenzuální společenskou vizi v celospolečenské debatě, dále posílit svobodu slova a zakázat politické vytváření závislosti občanů na těch, kterým je svěřena veřejná správa. Jeho manifest má zatím 15 000 podpisů. Pro srovnání, petice Milionu chvilek pro demokracii má 218 609 podpisů, ovšem běží mnohem delší dobu.
Pokud by se Landa hypoteticky snažil přetáhnout voliče ANO a SPD, je otázkou, jak moc by jim vadila Landova minulost v kapele Orlík. Tu koneckoců probíral i Bohumil Klepetko v Hydeparku ČT. Landa prohlásil, že byli skinheadskou kapelou, ale ne neonacistickou. „Skinheadi ano, neonacisté ne,“ zkrátil odpověď moderátor. „Oni se tam ani necítili dobře, protože díky těm textům, které jsem vám tady teďka citoval, s tím křížem hákovým, kam mají jít, tak se tam necítili někteří úplně komfortně,“ dodal.
Když Klepetko nadnesl názvy písní Bílá liga a Bílý jezdec, Landa připustil, že na začátku 90. let byl rasista. „To rozhodně tam ty texty takový byly, tak jsem ten svět vnímal,“ uvedl. Klepetko se ptal dál, co tím mysleli. „Já jsem vám to teďka jednoznačně zodpověděl, co mě vedlo k napsání takovýchhle textů. Byla to celkem podružnost, patřilo to tehdy k určité módě toho hnutí, na druhou stranu to pro mě bylo i přesvědčení, protože jsem měl tu zkušenost velice špatnou, zejména s romskou populací. Ale jak říkám, je to rok 1987 nebo 1988, takže to se musíte vrátit tam,“ odpověděl Klepetkovi.
Doporučil, aby se moderátor zaměřil na jeho texty z posledních patnácti či dvaceti let. „Můžeme se o nich bavit. Ale abych rozebíral Jak lvové bijem o mříže, jak lvové v kleci jatí...,“ pravil zpěvák a Klepetko se ještě zeptal, zda své minulosti lituje. „Není mi líto mojí minulosti. Je mi líto možná, že někteří lidé se chopili zbraní a s písní na rtech pak třeba překračovali zákon. Ale jestli mi je líto minulosti, není mi to líto, prostě tak se to stalo. Každý člověk má právo na vývoj, já jsem nezaložil žádnou politickou stranu, nezpůsobil jsem žádné vyhlazovací tábory. Naopak, i z uměleckého hlediska to může být zajímavé. Protože provinil jsem se jako umělec. Takže čistím, v uvozovkách, také jako umělec. Ta slova mezi tím jsou trošku zbytečná,“ pravil zpěvák.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
