„Čím vyšší bude minimální mzda, tím vyšší bude motivace lidí na dávkách si práci najít,“ řekla dnes Marksová. Hodinová sazba minimální mzdy se zvedne z 55 na 58,70 korun. Podle ministryně i premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) má Česko jednu z nejnižších minimálních mezd v EU.
Svaz průmyslu a dopravy nepovažuje přidání o 700 korun za optimální krok. Nepříznivě ho prý pocítí zvlášť některá odvětví, která se z krize vzpamatovávají pomaleji – například kožedělný či textilní průmysl. Hospodářská komora už dřív uváděla, že by to mohlo ohrozit konkurenceschopnost firem. Mohly by také propouštět.
Odbory přidání vítají, se sedmi stokorunami ale spokojeny nejsou. „Očekávali bychom vzhledem k pozitivnímu vývoji ekonomiky větší dynamiku růstu,“ řekl ČTK předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Odboráři jsou přesvědčeni o tom, že by ani výraznější zvýšení zaměstnavatele neohrozilo.
Premiér: Vláda slovo drží
Vláda se v koaliční dohodě a programovém prohlášení zavázala, že by se nejnižší výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy. Ta letos v prvním čtvrtletí dosahovala 25.306 korun, dvě pětiny odpovídají 10.122 korun. Podle Středuly ale při dosavadním tempu přidávání do konce volebního období vláda slib nejspíš nesplní a měla by voličům vysvětlit, proč ho nedodržela.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vláda slovo drží a program plní, zvýšení je ale výsledkem kompromisu. Podle vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO) minimální mzda dosahuje asi 36 procent průměrné mzdy, takže kabinet postupně závazek naplňuje. Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) bude zvyšování pokračovat i příští rok.
Vláda dnes schválila i zvýšení minimální mzdy pro zdravotně postižené. Ti pobírají nyní 8000 korun. Marksová původně navrhovala dvě varianty – zvýšení o 1000 korun, nebo o 1300 korun. Kabinet se přiklonil k výraznějšímu přidání. Podle ministryně s ním souhlasili i zaměstnavatelé. Požadují ale navýšení příspěvků na zaměstnávání postižených. Ministerstvo práce tak podle své šéfky bude potřebovat asi půl miliardy navíc. Marksová doufá, že s tím ministr financí nebude mít problém, když dnes pro vyšší přidání o 1300 korun hlasoval.
2,3 procenta zaměstnanců v Česku pobírají minimální mzdu
Podle vládního plánu prosazování rovných příležitostí pro lidi s handicapem by se minimální mzda zdravých a postižených měla úplně srovnat. Původně to mělo být od příštího roku, kabinet termín odsunul na leden 2017. Marksová dnes novinářům řekla, že je to „záležitost k diskusi“. Lidé se sníženou pracovní schopností dostávají invalidní důchod, takže nějakou podporu od státu už mají, podotkla ministryně. Počítá ale s tím, že se minimální výdělek handicapovaných k běžné minimální mzdě bude „postupně přibližovat“.
Zvýšení o 700 korun by mělo firmy v příštím roce stát 1,6 miliardy navíc. Ve veřejném sektoru by to mělo být asi 439 milionů. Do sociálního pojištění by díky přidání mohlo přitéct dalších 470 milionů, do zdravotního zhruba 200 milionů.
Minimální mzdu pobírají 2,3 procenta zaměstnanců v Česku. Čistý nejnižší výdělek činí 8188 korun. Podle ministerstva práce je tak teď o 1713 korun nižší než hranice příjmové chudoby a až o 2845 korun nižší než suma životního minima a stanovených částek pro dávky na bydlení.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
