Vláda premiéra Andreje Babiše v lednu oznámila, že počítá se zrušením koncesionářských poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) a jejich nahrazením financováním ze státního rozpočtu. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) po jednání koaliční rady ANO, SPD a Motoristů sobě uvedl, že je to rozhodnutí v souladu s programovým prohlášením vlády. Dodal, že práce na legislativním opatření již probíhají, přičemž vláda počítá s jejich realizací od roku 2027.
Tento krok vyvolal kritiku ze strany opozice a některých odborníků, kteří poukazují na možné ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií, pokud budou financována přímo státem. Mezinárodní tiskové organizace včetně Reportérů bez hranic a Mezinárodního tiskového institutu vyzvaly vládu, aby při reformách zachovala nezávislost ČT a ČRo a umožnila jim šířit nezávislé zpravodajství založené na faktech.
Část veřejnosti a odborníků ale s návrhem vlády souhlasí. Podle řady občanů by financování médií mělo být přehodnoceno a mělo by lépe reflektovat moderní mediální prostředí a chování uživatelů, kteří konzumují obsah přes internetové platformy a méně skrze tradiční televizní a rozhlasové přijímače.
Debata o koncesionářských poplatcích je součástí širší diskuse v české společnosti o roli a důvěryhodnosti veřejnoprávních médií. Podle některých průzkumů veřejnost v Česku dlouhodobě vyjadřuje relativně nízkou důvěru tradičním médiím – někteří občané je vnímají jako zaujaté nebo nadměrně politicky orientované, jak se ukázalo třeba v případě pořadu Otázky Václava Moravce, jehož autoři přiznali, že cíleně nezvali některé představitele politické reprezentace, zejména z SPD.
Ministr kultury Oto Klempíř v této souvislosti připomněl zářijový průzkum společnosti STEM, podle kterého konkrétně České televizi nedůvěřuje až polovina obyvatel. Průzkum, který sledoval důvěru k veřejným institucím, ukázal, že České televizi „určitě důvěřuje“ pouze 15 % lidí a dalších 34 % jí „spíše důvěřuje“. Naopak celých 52 % ČT nedůvěřuje, přičemž dokonce 24 % občanů „určitě nedůvěřuje“.
Trochu lépe dopadl Český rozhlas, kterému důvěřuje 57 % obyvatel, zatímco 43 % nedůvěřuje, z toho 17 % „určitě nedůvěřuje“.
Není bez zajímavosti, že průzkum, který probíhal loňské září, ukázal, že nejméně lidí z veřejných institucí důvěřovalo tehdejší vládě Petra Fialy, pouze 25 % obyvatel vyjadřovalo alespoň malou míru důvěry minulé vládě.
Klempíř i na základě tohoto průzkumu navrhuje, aby se kromě typu financování společnosti odborníci zamysleli nad celkovým významem veřejnoprávních médií v dnešním světě.
„Více než polovina obyvatel vyjádřila k České televizi spíše nedůvěru, což je důležitý impulz pro novou, pro všechny strany otevřenou debatu o roli veřejnoprávních médií,“ navrhuje Klempíř.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Důvěřujete České televizi?
