Úvodem přišla na přetřes kauza exhejtmana Davida Ratha, jenž v minulých dnech podal ústavní stížnost na prezidenta Miloše Zemana. Rath se jí chce domoci toho, aby se prezident Zeman zdržel jakýchkoliv přímých či nepřímých zásahů do jeho korupční kauzy související s rekonstrukcí zámku Buštěhrad. 

„Pokud má pan Rath obavy, že naše soudy mohou být ovlivněny panem prezidentem, jsou jeho obavy liché. Ať řekne prezident to, či o no, nemá to na soudy vliv,“ zmínil v této souvislosti Pelikán. „Já jsem podal stížnost na rozhodnutí soudce Zelenky, nikoliv na něj. Soudy jsou však u nás rozhodně nezávislé,“ dodal Pelikán ke své stížnosti k Nejvyššímu soudu ve věci rozsudku nad Davidem Rathem.

„Pan prezident si může říkat, co chce. Stejně jako pan Rath může podávat stížnosti. Je to fraška, komedie, ze které jsou lidé zhnuseni. Táhne se to dlouho a vnáší to pocit nejistoty do systému jako takového. Lidé pak nevěří vyšetřování,“ podotkl Černoch.

„Budu-li komentovat práci justice v živé věci, může to někdo chápat jako moje přání, jak by měla justice postupovat. A to by se v demokratické zemi nemělo dít,“ zmínil posléze Pelikán. „Je nutné si uvědomit, že ta délka procesu je způsobována postupem obhájců,“ dodal. „Je správné, že náš trestní řád ale poskytuje prostor obhajobě. To, že ho využívá extenzivně, je věc druhá,“ podotkl.

Černoch pak upozornil i na kauzu Jany Nagyové. „Najednou z toho vzniká jen problém kabelek. To mi připadá trošku zvláštní,“ byl velmi kritický. To se však ministru Pelikánovi nelíbilo. „Když se říká, že to skončilo jen u kabelek... Byly to věci bratru za deset milionů korun. To obyčejný člověk vydělává celý život a kdoví jestli,“ poukázal Pelikán následně i na další větve kauzy.