Mládek prohlásil, že v Evropě sice existují terminály na LNG, které se z ekonomických důvodů příliš nevyužívají, hlavní smysl těchto staveb je ale podle něj jiný. "Platí, že terminály na LNG mají význam, i když se nevyužívají. Sdělují totiž hlavnímu dodavateli do Evropy, kterým je ruský Gazprom, že musí držet ceny pod určitou hladinou. Protože, pokud by jeho ceny šly příliš nahoru, tak si Evropa doveze plyn odjinud," uvedl.
Česko mají s novým terminálem do budoucna propojit projekty Stork II a související plynovod Moravia. Již nyní může podle ministra Česko určité množství plynu ze Svinoústí získávat. Od roku 2011 totiž propojuje plynárenské soustavy obou zemí společný vysokotlaký plynovod Stork I.
Na české straně je plynovod dlouhý deset kilometrů, na polské 22. Podle Mládka však jeho kapacita není dostatečná. "Mělo by se postavit propojení, které by zajišťovalo, že bychom mohli nakupovat skrz nový terminál významná množství plynu," uvedl. Projekt Stork II je podle něj ve schvalovací fázi, stát má příslib Evropské komise, že bude projekt z 20 procent financovat. Rozhodnutí o stavbě však podle něj bude ještě nejmíň rok nebo dva trvat, je potřeba vyřešit mj. územní rozhodnutí a stavební povolení.
Česká republika dováží přibližně 75 procent své spotřeby plynu z Ruska. Ze stoprocentní závislosti na dodávkách plynu z Ruska se Česko vymanilo v roce 1997 díky smlouvě s Norskem. Ruský plyn proudí do Česka především přes Ukrajinu a Slovensko. Česko je ale napojeno na alternativní trasy, a to jednak plynovodem Gazela napojujícím republiku na zemní plyn z ruských zdrojů, dopravovaný do Evropy plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře, a jednak plynovodem Jamal přes Bělorusko a Polsko.
Mládek dnes na tiskové konferenci vystoupil při příležitosti pražské prezentace Světového energetického výhledu 2015 (World energy outlook 2015), který loni v listopadu vydala Mezinárodní energetická agentura (IEA). "Z hlediska České republiky jsou ve výhledu dvě zprávy, jedna dobrá a jedna špatná," uvedl dnes Mládek.
Dobrou zprávou pro českou energetiku podle něj je ta, že IEA ve svých výhledech nepočítá s výrazným růstem ceny ropy. Méně dobrou naopak to, že ceny černého uhlí zůstanou, především z důvodu poklesu čínské poptávky, buď na současné úrovni, nebo ještě klesnou. "Některé představy, že by se problémy OKD vyřešily tím, že ceny uhlí najednou vzrostou, se rozplývají v dáli," podotkl Mládek. "Je zřejmé, že těžba uhlí na Ostravsku končí. Je otázkou jestli to bude v roce 2022, 2020 nebo 2024. Zájmem vlády je, aby byl útlum těžby nějakým způsobem rozložen v čase," dodal.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: spa
