Mladý prezident? Proč ne! S tímto heslem se pustil do boje o prezidentský post lékař a učitel působící na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, občanský kandidát Marek Hilšer. Ve středu 19. dubna se představil v Liberci ve Fryčově knihkupectví. Poprvé se výrazněji angažoval v roce 2008 při protestech proti privatizaci fakultních nemocnic, kterou navrhovala vláda Mirka Topolánka. „Měli jsme strach o ty nemocnice, a tak jsme vyšli do ulic. Podařilo se nám tohle rozhodnutí zvrátit,“ vysvětlil. Dalších protestů se zúčastnil v roce 2011. „Do ulic tehdy vešlo snad deset tisíc studentů. Tehdejší politická garnitura se snažila okleštit autonomii vysokých škol. A taky se to vládě nepodařilo,“ konstatoval. Zásadní pro něj však byla další událost.

„Vzpomenete si jistě na události na Majdanu. Pak přišla taková skrytá okupace východní Ukrajiny. Mně to připomínalo rok 1968. Přišlo mi, že vláda se k tomu staví liknavě a že národ, který zažil co zažil, by měl pomoci těm lidem, kteří trpí něčím podobným, čím jsme trpěli my,“ sdělil Marek Hilšer.

„Byl to moment, kdy jsem si říkal, že se v naší zemi začíná dít něco divného. Začínají se v televizi objevovat lidé, kteří tam předtím nebyli a začínají říkat věci, které nejsou úplně fér,“ řekl s tím, že tehdy se rozhodl do politiky nějakým způsobem aktivně zapojit. „Dostal jsem obavu, že v naší zemi se stalo módou privatizovat si politickou moc. Ne, že by to předtím nebylo. Kmotři stáli v pozadí a politiku ovlivňovali. Ale teď najednou sami začali zakládat politické strany. Získal jsem pocit, že najednou se dostává do pozadí občanský princip a moc se dostává do rukou úzké skupiny lidí,“ upozornil.

Na Úřadu vlády Hilšer už byl, teď by rád na Hrad