"Náhradní institucionální péče je pravidlem, nikoli výjimkou," upozorňuje ombudsmanova zpráva, kterou má ČTK k dispozici. Umístění dítěte do ústavu by přitom mělo být až krajním řešením. Mnoho dětí se tam nyní dostává ze sociálních důvodů a kvůli nevyhovujícím bytovým podmínkám, což se ale podle Varvařovského dá zlepšit například sociálními byty.
"Pracovníci OSPOD (orgán sociálně právní ochrany dětí) jsou přetížení a mnohdy nezvládají ani zákonné povinnosti. Z důvodu jejich nedostatečného počtu, je sociální práce s rodinou podstatně ztížena, ne-li zcela znemožněna," vysvětluje ombudsman, proč tolik dětí končí v ústavech, namísto toho, aby se sociální pracovníci snažili s rodinou najít jiné řešení.
Přitom pobyt dítěte v ústavu stojí měsíčně zhruba 40.000 korun, uvedl Miloslav Macela z ministerstva práce a sociálních věcí. "Ten systém nedokáže dítě udržet v přirozeném prostředí," přiznal. Péče je navíc roztříštěná mezi ministerstva práce, zdravotnictví a školství.
Děti nemají šanci odejít
Pokud už se děti dostanou do ústavu, jen málo je jich zařazeno do evidence náhradní rodinné péče. Nejsou prý brány ohledy ani na sourozenecké vazby a často bývá každý ze sourozenců umístěn jinam. Když se navíc u soudu rozhoduje o nařízení ústavní výchovy, dětí se na názor nikdo neptá. Úřad ombudsmana zjistil, že u dětí starších 12 let jich u soudu vypovídala jen asi pětina.
Ani samotné budovy dětských domovů a výchovných ústavů nejsou podle nálezu ombudsmana vždy vyhovující, buď proto, že jsou to velkokapacitní zařízení nebo proto, že jsou na okrajích měst, a děti jsou tak vyloučeny z běžného společenského života. Děti také často spí v mnohalůžkových nebo průchozích pokojích, v umývárnách jsou sprchy bez závěsů, a soukromí malých obyvatel domovů je tak minimální.
Na skutečnou péči chybí personál
"V některých zařízeních docházelo k tomu, že se za určitých podmínek dítě po několik dnů vůbec nedostalo na vzduch v důsledku opatření ve výchově či umístění na zdravotní izolaci po návratu z útěku," zjistil úřad veřejného ochránce práv. Děti prý byly často trestány za banality jako například předávání psaníček mezi chlapci a dívkami, nepovolené ostříhání nebo když se odmítly dívat na večerní zprávy.
"V ČR je nedostatek specializovaných zařízení pro děti se závažnou poruchou chování," zjistili úředníci. Chybí podle nich dostatečný počet odborného personálu. S ohledem na požadavek ministerstva školství snížit počet pracovníků ve všech zařízeních o 15 procent se nynější stav může ještě zhoršovat, varuje zpráva.
V ústavech vyrůstá kolem 11.000 dětí, Česká republika za to dlouhodobě sklízí kritiku mezinárodních organizací. Podle chystané novely by se systém péče měl proměnit. Peníze by se měly přelít z drahé péče ústavní do podpory vlastních i náhradních rodin.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jhe
