Mnoho policistů se rozhoduje, zda v novém útvaru po reorganizaci zůstane, prozradila Bradáčová

08.04.2017 7:59

U příležitosti pátého výročí jejího nástupu do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze přinášejí dnešní Lidové noviny obsáhlý rozhovor s Lenkou Bradáčovou.

Mnoho policistů se rozhoduje, zda v novém útvaru po reorganizaci zůstane, prozradila Bradáčová
Foto: Hans Štembera
Popisek: Lenka Bradáčová

Nejprve hodnotila loni vzniklý policejní útvar Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). „Pro mě po tři čtvrtě roce od vzniku NCOZ je hlavní výstup ten, že reorganizace pro státní zastupitelství nemá přidanou hodnotu. Co se týče práce útvaru, nevnímám změnu k lepšímu ve srovnání s prací Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Ti, kdo předtím pracovali dobře a neodešli, pracují stejně dál. A ti, kdo předtím pracovali ne úplně podle našich představ, se nezměnili,“ uvedla.

Bradáčová poukázala na to, že v útvaru existuje pocit určité nejistoty a také pnutí. „Byli jsme svědky několika odchodů. Přestože jde o jednotky, jsou to odchody vysoce kvalifikovaných policistů, to útvar negativně zasáhlo,“ podotkla.

Hlasy policistů, které slyší, shrnula do krátkého vyjádření: „Útvar nemá srdce. Tak to vnímám. Došlo ke spojení policistů, kterým doposud chybí pocit vnitřní soudržnosti a sounáležitosti s útvarem,“ uvedla.

Bradáčová tvrdí, že útvar nemá srdce. Co to v praxi znamená? „Když srovnám sounáležitost před a po spojení útvarů, nově vidím, že se mnoho policistů rozmýšlí, jestli v NCOZ zůstane. Bude trvat dlouhou dobu, než se to změní.“

Řeč přišla i na kauzu Davida Ratha. Bradáčová uvedla, že s odůvodněním vrchního soudu nesouhlasí z odborných i věcných důvodů. „Proto jsem předložila podnět k podání stížnosti pro porušení zákona, který pan ministr spravedlnosti akceptoval. Řada právníků dopředu postup komentovala, aniž by přitom znala spis a obsah napadených rozhodnutí. Mrzelo mě to, protože obecně si myslím, že právníci mají povinnost bránit dezinformacím a prezentování neodborných a nepodložených informací. Zaplavuje nás množství sdělení a najít kvalitu je stále obtížnější,“ posteskla si.

Upozornila, že proces s Davidem Rathem je velmi složitý. „A nedivím se tedy, že laická veřejnost se nedokáže zorientovat a zdá se jí, že spravedlnost kulhá a že při řešení věcí rozhodují nějaké zvláštní klíče. Musím zdůraznit, že podstatné je to konečné, pravomocné rozhodnutí soudu. My využijeme všechny zákonné nástroje, abychom maximálně a kvalitně hájili veřejný zájem,“ ujistila.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Střelba, atentát. To přichází od těch „lepších“. To my, „dezoláti“, neděláme. Petrov udeřil

16:25 Střelba, atentát. To přichází od těch „lepších“. To my, „dezoláti“, neděláme. Petrov udeřil

Hudebník, pedagog, manažer a konzultant Vadim Petrov byl hostem Alex Mynářové v pořadu Podtrženo, se…