Hostem Rozhovorů ParlamentníchListů.cz byl Robert Kotzian, právník, odborník na IT, politik a publicista. Dialog s ním vedl Radim Panenka.

V úvodu rozhovoru moderátor zmínil nedávno vydanou Kotzianovu knihu Migrace a globalismus. Kotzian soudí, že bychom měli zásadním způsobem změnit způsob, jak přemýšlíme o migraci a o lidských právech. Migrace podle něj z ideologických důvodů vyhovuje těm, jimž říkáme progresivisté. Tito lidé mají představu, že každý by měl mít právo žít kdekoliv na planetě podle vlastního rozhodnutí a že národní stát je přežitá hodnota nebo to není více než území. Kotzian se zaměřil na problematiku migrace.

„Když se projednávala Lisabonská smlouva, skupina 17 osvícených senátorů podala žalobu k Ústavnímu soudu. Obávali se, že i Česká republika může být v důsledku Lisabonské smlouvy, ve které se poprvé do primárního práva dostal institut migrační solidarity, zavlečena do tohoto problému. Z podobných důvodů tehdejší prezident Václav Klaus požadoval, aby byla projednána a schválena výjimka z Listiny základních práv EU, která je součástí Lisabonské smlouvy. Problém dlouhodobě zrál, byl pozorovatelný. Na obrátkách to nabralo na podzim 2022 během českého předsednictví EU, které se lví silou podílelo na tom, že migrační pakt, který ležel u ledu, se opět dostal do reálných procesů a nakonec byl schválen,“ připomněl Kotzian.

Kvóty, migranti a offsety

Migrační pakt byl schválen také zásluhou bývalé vlády ČR. „Na základě migračního paktu budou každoročně povinně stanovovány kvóty, kolik migrační zátěže musí členský stát převzít. Může si zvolit formu. Buď převezme migranty, nebo zaplatí peníze, případně poskytne věcnou pomoc v hodnotě toho, co by musel zaplatit. Když nebude proveden celkový stanovený počet relokací, nastupuje institut povinných offsetů, což znamená, že stát musí pro určitý počet migrantů, které bude mít na svém území, povinně vyřídit žádosti o azyl. To může skončit i tím, že jim azyl udělí, a tudíž jim udělí i právo pobytu,“ vysvětlil Kotzian.