Fotogalerie: - Autodemonstrace před ČT
Matocha tvrdí, že Dozorčí komise jako odborný poradce dvakrát doporučila radě schválit něco, za co jí potenciálně hrozí trestní stíhání. A na tento fakt ji ani neupozornila. V soukromé sféře by podle Matochy toto vedlo k vyhození takového poradce.
Radní uvádí, že hraniční cenou pro nákup pozemků za použití veřejných prostředků je výše znaleckého posudku. „Pokud se nakupuje pozemek za podstatně vyšší cenu než cenu obvyklou určenou znaleckým posudkem, může být důsledkem absolutní neplatnost smlouvy, přičemž nelze vyloučit ani civilní či dokonce i trestní odpovědnost osob převod schvalujících,“ cituje a dodává, že tento fakt nezjistila Rada ČT proto, protože na to byla Dozorčí komisí upozorněna, ale z právní analýzy Hany Lipovské.
Matocha dodává, že předseda komise Staněk na tyto výtky nereagoval a nebyl schopný zodpovědět ani dotazy Rady, například jak se dospělo k ceně za pozemek pod ostravským studiem. Ačkoliv to měl uvedené v materiálech, které Dozorčí komise předložila. Kromě toho prý Dozorčí komise doporučila pozemek koupit, i když chyběl znalecký posudek na některé z dotčených pozemků a na určení obvyklé ceny věcných břemen, které měly být zřízeny. „Když jsme se na to předsedy DK Staňka ptali, řekl, že ani on si v této věci není jistý, a bude raději, když projednání odsuneme na 11. listopad,“ uvádí místopředseda Rady ČT a táže se, jak může předseda komise doporučit koupi, když má pochybnosti. Posudek byl nakonec vypracován 29. října.
Fotogalerie: - Přijetí nových velvyslanců
Místopředseda rady dále namítá, že nákup pozemku za cenu výrazně vyšší než určí znalci je možný jen ve velmi specifických případech a musí být velmi dobře vyargumentován. „Minimálně je k takovému rozhodnutí třeba doložit kvantifikovanou analýzu rizik, co by se stalo, a co by stálo či mohlo stát, pokud by se transakce uskutečnila, i pokud by se neuskutečnila. Pokud taková analýza doloží, že je výhodnější nakoupit i předražené pozemky, protože v případě odmítnutí nákupu by náklady byly ještě vyšší, pak je možné uvažovat, že lze pozemky koupit,“ uvádí radní s tím, že tuto analýzu Rada ČT obdržela až 13. listopadu na základě výzvy radního Pavla Kysilky, takže na jednání 11. listopadu ji nemohla použít.
Dle Matochy je už toto selhání důvodem pro odvolání, ale jak uvedl, rada měla problém s Dozorčí komisí už od prosince, a proto není 10 zvednutých rukou pro odvolání žádným překvapením. Jak připomíná, v prosinci ještě v Radě ČT neseděl ani on, ani Hana Lipovská nebo Xaver Xeselý. „Hned na svém prvním pracovním jednání rady jsem byl svědkem, jak se ostatní déle sloužící radní bavili, že DK nefunguje, že naprosto selhala na podzim a v zimě 2019 a na jaře na 2020 při projednávání Dlouhodobých plánů na roky 2020 až 2024 a rozpočtu pro rok 2020,“ uvádí Matocha a dodává, že odvolání navrhoval už radní Kratochvíl, který není v radě žádným nováčkem a taktéž ho podporoval další radní Karmazín. „Návrh na odvolání Dozorčí komise tedy nebyl akcí nových členů Rady ČT ani blesk z čistého nebe, ale důsledek dlouhodobé nespokojenosti většiny radních s její činností, což případ s pozemky v Ostravě eskaloval,“ říká Matocha.
Proti námitkám, že odvolání bylo nezákonné, staví Matocha znění zákona, tedy že důvody v zákoně uvedené jsou pro případ, kdy Dozorčí komise odvolána být musí, nikoliv kdy může. A dále namítá, že k odvolání tohoto poradního orgánu a to bez udání důvodu už došlo v roce 2010 a to v podstatě se stejným odůvodněním: „Rada konstatuje, že vyslovila a opakovaně vyslovuje vážné výhrady k práci Dozorčí komise jako poradního orgánu. Rada na základě těchto podkladů odvolává Dozorčí komisi.“
Fotogalerie: - Stojím za ČT
Matocha upozorňuje, že selhání je i na straně managementu ČT, který prý situaci deset let neřešil. „Nechali byste to deset let bez jakéhokoli řešení? Přesně to udělala ČT – uplynulých deset let za cizí pozemek ani neplatila nájem,“ říká. Když se generální ředitel o problému dozvěděl z auditu v roce 2019, začal ho prý řešit až v květnu 2020 a Radu o něm informoval až v září tohoto roku.
„Rada ČT podporuje záměr pozemky pod budovou zcelit a je ráda, že k tomu je nyní příležitost. Musí ale postupovat s péčí řádného hospodáře, a proto nemůže bez detailního písemného zdůvodnění a příslušných odborných stanovisek schválit nákup pozemku za cenu vysoce převyšující znalecké posudky,“ vysvětluje Pavel Matocha. A klade si otázku, že pokud je nákup tak výhodný, proč ho neposvětil ředitel Dvořák. „Ze zákona totiž vyplývá, že souhlas potřebuje při prodeji, pronájmu či jiném zatížení současných nemovitostí ČT, ale nikoliv při nákupu nové nemovitosti nebo když si ČT, třeba kvůli natáčení detektivního seriálu, nějakou budovu chce pronajmout,“ říká.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
