Které datum je pro vás důležitější?Anketa
Není to pokrytecké jako u nás, že se doporučují prominenti z tenisových klubů, církví a zahrádkářů, přičemž všichni víme, že jsou to zástupci politických zájmů. „Ovšem i ten vzor BBC v poslední době značně kulhá, zejména při informování o válce mezi teroristickou organizací Hamás a Státem Izrael v Pásmu Gazy. Už poněkolikáté se stalo, že se BBC stala terčem kritiky – oprávněné – za to, že jednak odmítá označovat Hamás za teroristickou organizaci, ačkoliv to je zcela průkazná věc. Když si promítneme činy, které za poslední desítky let spáchala, tak se nedá mluvit o demokratické straně. Tím spíše, že poslední volby se v Pásmu Gazy konaly v roce 2006. Vyhrál je právě Hamás a od té doby se žádné volby neuskutečnily, čili těžko se dá mluvit o demokracii. Politika Hamásu je postavená na jediném cíli, a to zlikvidovat Stát Izrael. To je zcela jednoznačně teroristický cíl, neboť je v naprostém rozporu s mezinárodním právem,“ podotýká mediální analytik.
BBC je prolezlá liberálními demokraty jako česká média
Samotné BBC se to tak nejevilo, tvrdila, že nechce nálepkovat jednotlivé účastníky politických událostí. „Ale to byla zjevná výmluva, která nemohla zakrýt skutečnost, že v té organizaci, která je nepochybně prolezlá stejně jako naše veřejnoprávní média takzvanými liberálními demokraty, panuje jistý stupeň sympatií vůči Palestincům a antipatiím vůči židovskému státu. To se pak promítá do vysílání v takových detailech, jako když se tento týden uskutečnily boje u nemocnice Šífa ve městě Gaza, kde je podle svědků ukryto několik set lidí, z čehož je jen šest pacientů. Ti lidé se tam – říká se – v podstatě jen skrývají před tím konfliktem. Do nemocnice se dostala organizace, která se jmenuje Izraelské obranné síly, IDF, a BBC o tom informovala zcela zaujatým tónem, že šlo o ozbrojený atentát izraelské armády na nevinné palestinské civilisty,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Přiznává, že jsme u toho samozřejmě nebyli a máme zprávy jenom z druhé ruky, protože naše média se v tomto ohledu také příliš nevyznamenávají. „Takže těžko říct, jak to všechno bylo. Fakt je ovšem ten, že se ozvala britská organizace The Board of Deputies of British Jews, která zastupuje v Británii žijící Židy, s tím, že důrazně protestuje proti tomu, jak informuje BBC, tedy veřejnoprávní televize, o tom konfliktu, co začal zcela jednoznačně útokem Hamásu na izraelské území. To je fakt, který se nedá oddiskutovat. A zrelativizovat to s poukazem na nestrannost nebo nezaujatost je hodně pokrytecké. Kritických hlasů na adresu BBC padlo v tomto směru víc. Je to už minimálně třetí nebo čtvrtý případ, kdy se to řeší,“ poukazuje mediální odborník.
Fotogalerie: - Připomínka 17. listopadu
Omyl brát si za vzor Británii, která už není tou, co bývala
Proto pokládá za rozumné, aby se česká veřejnoprávní média zamyslela nad tím, jestli budou BBC stále považovat za svůj hlavní a jediný vzor. „Protože, jak vidíme, ani ve Velké Británii nejsou ušetřeni rozmanitým extrémům a excesům. Kdo viděl statisíce Palestinců nebo palestinských sympatizantů, jdoucích centrem Londýna přes most směrem k sídlu MI6, musel být naprosto šokován, protože takové kvantum lidí jsme už dlouho nikde neviděli. Ti lidé provolávali „Alláhu Akbar“, vyjadřovali sympatie s Palestinou a označovali za teroristu a viníka války jednoznačně Stát Izrael. To je naprosto nová věc, ale na druhou stranu Velká Británie už není tou, co bývala. V čele velkých britských měst stojí starostové muslimského vyznání, které zvolila různá konsorcia levicových stran. Považovat dnes Velkou Británii za konzervativní stát by bylo tedy omylem, natož ji brát za vzor pro naše novináře,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Rovněž druhé dnešní téma se dotýká České televize, konkrétně jejího moderátora Václava Moravce. „Na něj si v minulých dnech stěžoval Institut Václava Klause, neboť v rozhovoru pro slovenský Denník N prohlásil, že Klaus byl gubernátorem Ruska, konkrétně Putina v České republice. To je za prvé lež, kterou lze snadno vyvrátit, a za druhé je to dosti nehorázné od redaktora televize, která si zakládá na tom, že by měla být etalonem etiky, pravdomluvnosti a slušnosti. Není to zdaleka první příklad toho, jak si zaměstnanci ČT dělají z veřejného prostoru půdorys pro vlastní názory, pro vyslovování vlastních, někdy dosti radikálních názorů, a svými statusy na sociální síti si získávají pozornost jako redaktor Jakub Szántó. Nebo vzpomínám na úžasný výrok Nory Fridrichové před volbami, že by měl být limitován věk voličů do čtyřiceti let, protože ti starší už nejsou intelektuálně dostatečně způsobilí, aby se rozhodovali správně. No a co to je ‚správně‘, že ano,“ poznamenává mediální analytik.
Václav Moravec nastražil novému řediteli do cesty pastičku
Moravcův výmysl se neobjevil na sociálních sítích, ale v médiích, což má snad ještě větší brizanci. „Podíval jsem se proto, jak upravuje Česká televize vystupování svých zaměstnanců například na sociálních sítích. Pracuje se tam s myšlenkou, že prezentované názory mohou být vždy vnímány jako názory ČT jako takové. To znamená, že je velmi diskutabilní a alibistické tvrzení novinářů, že jejich sdělení na profilech sociálních sítí jsou prezentovány jako názory ryze osobní povahy. Díval jsem se i do materiálů BBC, když jsem už o ní dneska jednou mluvil, a u ní je to ještě rigidnější. Tam se stanovuje přímo, když to parafrázuji, že my jako zaměstnanci této ctihodné veřejnoprávní instituce musíme dávat příklad v absolutní korektnosti při všem svém vystupování, a ne jenom tedy v mediálním světě, ale i ve veřejném světě a není z toho žádné výmluvy na nějaké osobní názory,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Osobní názory by si veřejnoprávní novináři měli nechat pro sebe nebo pro okruh nejbližších, ale vystavení na sociální síti je záměrné cílení na veřejnost. „Z toho není úniku. Tu Moravcovu větu o Klausovi chápu jako lakmusový papírek toho, co všechno vydrží nový ředitel. Pan Souček sice na začátku konstatoval, že Moravec je takové ‚rodinné stříbro‘ a že se nechystá s jeho postavením nic podnikat, ale teď je přímo ohrožen tím, že mu Moravec položil do cesty takovou pastičku. Souček to nechal dvakrát zhlédnout Etickým panelem, Otázka je, jak je složen Etický panel, za jakých okolností vznikal, jaké tam jsou nepotismy a podobně. Vždycky se takové neformální útvary mohou vyslovovat velice osobně a velice subjektivně. Nechci hodnotit vystupování Etického panelu ani jeho verdikty. Generální ředitel má plnou pravomoc naložit s celou věcí podle svého a jsem opravdu zvědav, jak se s tím vyrovná,“ přiznává mediální odborník.
Pavlův přerod z rudého špióna do demokratického důstojníka
Průběh 17. listopadu se podobal oslavám v předešlých letech velkou trachtací, velkým mejdanem a velkým jarmarkem neziskovek. „Také velkým koncertem na Václavském náměstí placeným velkými penězi z veřejného sektoru. Dobrá, když na to máme, náš stát, naše město, tak ať si to, kdo chtějí, užijí. Mám k výročí dvě glosy. Ta první se vztahuje k naprosto bezprecedentnímu prohlášení prezidenta generála Pavla, který se nechal slyšet, že je třeba si připomenout všechny, kteří umožnili tu revoluci a měli odvahu říci předchozímu režimu, že už to stačilo. Podobně znějících frází pronesl víc. Třeba že by lidé neměli podlehnout dojmu, že když už jsme si demokracii vydobyli, nemusíme se o ni starat a chránit ji, ale opak je pravdou. Myslím, že by ve svých veřejných vyjádřeních, zejména u podobných příležitostí, měl být mnohem střídmější a mnohem méně aktivistický, protože 17. listopadu a ještě dlouho po něm u něj probíhal přerod z rudého špióna do demokratického důstojníka,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Je to čistě věc Pavlova svědomí, ale 17. listopadu ještě nepochybně sloužil tomu režimu, o němž teď říká, že bychom měli připomínat ty, kteří ho svrhli. „Mně to přijde tak strašně pokrytecké a tak strašně smutné, že jsme nuceni poslouchat z takovýchto úst takovéto věty. To je velmi chmurné zacyklení dějin mezi 17. listopadem 89, kdy se na Národní třídě bránil komunistický režim ze všech sil svému pádu vůči názoru obyvatelstva, a letošním 17. listopadem, kdy komunistického prezidenta vynesly do funkce možná právě titíž lidé, kteří tehdy protestovali na Národní třídě. Já to nezazlívám Pavlovi, jen říkám, že na jeho místě bych byl střídmější v tom nadšení, protože toho másla má na hlavě skutečně hodně. Připomíná mi to takovou starou paralelu, myslím, že z Voltaira: ‚Titíž lidé, kteří se tlačí při vaší korunovaci, budou se tlačiti pod vaší šibenicí‘. To byla rada panovníkovi. Neubráním se, abych ji nezopakoval, protože mi přijde velmi namístě,“ míní mediální analytik.
Ve státní svátek podpořil u pietního místa hlouček lidí Palestinu
Druhá glosa k 17.listopadu se týká malého hloučku lidí kousek od pietního místa na Národní třídě. „Byli to vesměs mladší lidé zahalení zčásti do tradičních arabských šátků, měli palestinské vlajky a agitační plakáty. Seznam Zprávy dokonce přinesly záznam jejich debaty s občany, kteří se pohoršovali nad tím, jak v den našeho státního svátku a vítězství svobody nad totalitou propagují teroristické palestinské hnutí Hamás. Poblíž sice stála policie, asi nějaký antikonfliktní tým, ale v nic nepodnikla. Chtěl bych policii upozornit, že existuje v trestním zákoníku paragraf 312 písmeno e, který má nadpis podpora a propagace terorismu. V bodě 1 se tam píše: ‚Kdo veřejně podněcuje ke spáchání teroristického teroristického trestného činu, nebo kdo veřejně schvaluje spáchaný teroristický čin, nebo pro něj veřejně vychvaluje jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let‘,“ cituje Petr Žantovský.
Předesílá, že není právník a už vůbec ne soudce a neosobuje si posuzovat míru provinění lidí, co tam stáli s vlajkami a hesly podporujícími Palestinu. „Ale mám takový dojem, že by se na tom nějaký právník mohl docela popást. Vždyť na první pohled se selským rozumem jeví, že by to jejich veřejné vystoupení mohlo naplňovat znaky spáchání tohoto trestného činu. Jestliže naše policie bude mlčky přihlížet tomu, že se tady konají demonstrace na podporu teroristického Hamásu a dokonce i ve státní svátek nějací lidé vyjdou takto vyšňořeni a s takovými hesly, tak si myslím, že naše policie selhává a nedělá to, co dělat má. Proti demonstrantům za jiné myšlenky zasahuje aktivněji, ale proti těmto lidem nikoli. Nevím, čeho se policie bojí,“ podivuje se mediální odborník.
Teroristické praktiky z těch dvou stran používá výlučně Hamás
Nechápe to o to víc, že se policie nemusí bát veřejného mínění. „Mám za to, že u nás je veřejné mínění mnohem více na izraelské straně, protože Izrael byl napaden Hamásem zcela jednoznačně a vypukla tam regulérní válka mezi těmi dvěma útvary. A konflikt o Palestinu se táhne dlouhé desítky let. Teroristické prostředky typu sebevražední atentátníci, vyhazování školních autobusů s dětmi do vzduchu či útoky na bezbranné a nevinné civilisty, provozuje výlučně palestinská strana. Ano, Izrael používá zbraně. Má je. A používá armádu. Ale teroristické praktiky z těch dvou stran používá výlučně Hamás. Takže si myslím, že by si nějací právníci měli oživit tenhle paragraf a naše policie by se měla stydět za to, jak nečiní, když činit má,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
anaboca
