První díl pořadu, který bude vysílán jednou měsíčně, byl věnován problematice duševního zdraví. Hosty pořadu byli jak psychiatři, tak i lidé, kteří se s duševní chorobou léčili nebo příbuzní duševně nemocných. Televize také odvysílala předtočený rozhovor s matkou duševně nemocné dívky, která loni ubodala nožem studenta střední školy.
Televize odvysílala výsledky sociologického průzkumu provedeného na více než šesti tisícovkách respondentů. Vyplývá z něj například to, že 38 % Čechů se bojí ztráty práce, 29 % má obavy ze samoty, 27 % obavy ze závislosti na někom.
Průzkum zjišťoval i to, co lidé považují za svou slabou stránku: 23 % si myslí, že je to jejich impulsivnost, 22 % se obává své důvěřivosti atd.
I ateisté mohou být pověrčiví. A věřící mohou být ateisté
Zajímavé bylo, že jen 14 % Čechů věří v boha. Ze statistických údajů také vyplývá, že u nás došlo k dramatickému poklesu počtu věřících z více než tří milionů na jeden a půl milionu.
Neuropatolog František Koukolík vysvětlil, že církve jako mocenskopolitické organizace je třeba oddělit od spirituality. Upozornil také, že mezi důslednými ateisty lze nalézt lidi, kteří jsou hodně pověrčiví. A naopak, mezi věřícími jsou ateisté, kteří říkají, že chodí mezi komunitu, protože jim to pomůže s dětmi.
Když mocní hnali vojáky na jatka války, žehnali jim faráři
Debatovalo se i o náboženském fundamentalismu. Podle Koukolíka má naprostá většina náboženství za sebou fázi fundamentalismu. "Máme za sebou strašlivé náboženské války. Když mocní hnali lidi na jatka první světové války, faráři žehnali vojákům,“ poukázal a uvedl, že církev funguje jako určitý tmel společnosti. Ale pak se někdy podílí na něčem, co biblické Desatero zapovídá. Pomocný pražský biskup Václav Malý v této souvislosti přiznal, že v dějinách bylo pokušení pro církve velké a vlastně bude trvat, dokud církve jsou.
Byla normální, pak ale začala nosit kapuci a brýle
Televize odvysílala ze záznamu rozhovor s matkou mladé schizofreničky Barbory Orlové, která loni už podruhé zaútočila na děti, tentokrát její atak nepřežil student střední školy. Matka útočnice vzpomínala, že v mladším věku byla její dcera veselá, ráda se oblékala, chtěla být kadeřnicí. Pak ale přišel zlom a najednou začala nosit brýle a kapuci. Jednou jí volala policie, že k nim přišla její dcera jen napůl oblečená, bosá a že se velmi obávala útoku. Později přišel první útok v základní škole a nakonec tragický útok ve střední škole. V pořadu pak zaznělo, že třetina schizofreniků zažije atak nemoci jen jednou za život, druhá s nemocí normálně chodí do práce, i když ataky nemoci se objevují opakovaně, a třetina má chronický průběh nemoci.
Spotřeba antidepresiv roste. U lehčích depresí je ale lépe používat něco jiného než prášky
Ve Fokusu rovněž zaznělo, že u nás výrazně roste spotřeba antidepresiv i antipsychotik. Existují ale studie, které ukazují, že u lehčích forem deprese je lepší používat psychoterapii, léčbu světlem nebo aerobní cvičení. Jeden z odborníků přiznal, že farmak skutečně dáváme možná víc, než bychom museli. U některých případů je ale užívání léků v zájmu záchrany života pacienta nezbytné.
Na druhou stranu u nás klesla spotřeba léků, které léčí úzkostné poruchy a které způsobovaly závislost.
Když jsem přestal pít, cítil jsem se nekompletní
V další části pořadu se diskutovalo o závislostech. Se svými zkušenostmi se podělil spisovatel a publicista Josef Formánek. "Když jsem se snažil ponořit do příběhu, co jsem psal, alkohol mi pomáhal se odpoutat od současnosti,“ popsal důvod, proč při práci konzumoval alkohol. Nakonec mu pomohla zbavit se závislosti na alkoholu až léčebna. "Dávám si veřejný závazek, že nebudu pít,“ prohlásil. Zároveň si ale posteskl, že v české liberální společnosti, kde existuje sociální pijáctví a téměř všechny společenské akce jsou spojené s konzumací alkoholu, je velmi těžké se ubránit svodům k pití alkoholických nápojů. Začátky abstinování pro něj nebyly jednoduché. "Když jsem přestal pít, cítil jsem se nekompletní. Měl jsem pocit, že výseč mé osobnosti chybí,“ podotkl s tím, že ale po roce abstinence "objevil jiný rozměr života“.
Televize také odvysílala informaci, že Česko je dle průzkumu agentury Bloomberg nejdekadentnější země světa. ČR patří první místo v pití alkoholu, první místo v užívání marihuany, druhé v užívání extáze. V kouření jsou Češi na pátém místě na světě.
Jeden z odborníků upozornil na skutečnost, že se u nás v souvislosti s velkou mírou svobody vytrácí zodpovědnost. "Většina západních zemí se chová mnohem více restriktivně,“ upozornil expert a poukázal například na Londýn, kde v určitou hodinu zavírají všechny restaurace a noční podniky.
Psali jsme:
_635482039223461991.JPG&id=26155)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
