Vláda Severní Koreje odmítá na téma údajné existence novodobých koncentračních táborů na svém území hovořit. A stejně jako Han je obvykle označují politici této země za „západní propagandu“ a snahu očernit komunistický režim KLDR. Ze lži vládnoucí garnituru usvědčují satelitní snímky a především otřesné příběhy bývalých vězňů, kterým se podařilo z táborů smrti uprchnout. Podmínky v těchto táborech si dle jejich svědectví nezadají s gulagy a koncentračními tábory v Německu.

Ostatně srovnání s koncentračními tábory se objevilo v uplynulém měsíci ve zprávě OSN. Všeobecně se předpokládá, že v asi pětadvacetimilionové Severní Koreji je uvězněno asi 200 000 skutečných či jen fiktivních odpůrců režimu. Jak bylo konstatováno ve zprávě Amnesty International, přibližně 400 000 vězňů v táborech zahynulo. Tak jako v minulosti tak i březnovou diskuzi o existenci táborů na půdě OSN zástupci Severní Koreje ignorovali.

Uprchlí vězni vyprávějí zkazky, ze kterých tuhne krev v žilách. Každým rokem v těchto táborech umírá kvůli mučení, nedostatku jídla a nemocem více než pětina osazenstva. Důvodem k uvěznění celých rodin často nemusí být ani protistátní činnost, ale pouhé „špatné“ myšlenky, což připomíná známý román britského spisovatele George Orwella 1984. Ovšem jeden z nejkrutějších režimů v historii lidstva je až příliš skutečný a některé z krutostí tam prováděných by si nejspíš nedokázal představit ani samotný vizionář Orwell.