Vážené dámy, vážení pánové. Dnes je významný den.

Po dlouhých čtyřech letech se totiž do Poslanecké sněmovny dostává návrh státního rozpočtu, který je úplný, pravdivý a reálný. Po dlouhých čtyřech letech nejsou členové dolní komory Parlamentu a s nimi i veškerá veřejnost obelháváni záměrně podhodnocenými výdaji, uměle nadhodnocenými příjmy, mimorozpočtovými půjčkami, nesmyslně rdousícími dividendami z majetkových účastí státu nebo zneužitými desítkami miliard na povodně. Čtyři roky hráli Petr Fiala a Zbyněk Stanjura s vlastním národem doslova rozpočtovou hru na schovávanou.

Místo aby premiér a jeho ministr financí předložili na stůl reálná čísla a za těmi si se vztyčenou hlavou a rovnou páteří náležitě stáli, prostřednictvím machinací, triků a zlepšováků lakovali tristní výsledky svého mizerného hospodaření narůžovo. Fialova vláda se z reálných čísel zkrátka zpovídat nechtěla. A tuto hru s ní velmi ochotně hráli nejen všichni její poslanci, ale bohužel i v těchto dnech o to více aktivní Mojmír Hampl z Národní rozpočtové rady. Uznejte sami. Podle jeho vyjádření je největším hříchem dnes projednávaného rozpočtu fakt, že svůj skutečný deficit, cituji - cituji: už ani neskrývá. Opakuji, už ani neskrývá.

Ano, vážené dámy, vážení pánové, návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 zrevidovaný Ministerstvem financí pod mým vedením skutečně reálný deficit neskrývá. Neskrývá a skrývat nikdy nebude. Nebude ho skrývat ani rozpočet na rok 2026, ani rozpočet na rok 2027, a nebude ho skrývat ani žádný jiný rozpočet, se kterým bude spojen můj podpis.