Je správné uvažovat o tom, že čtyřicátníci půjdou do důchodu v 68 letech?Anketa
Právě příští období zimních měsíců se má odvíjet od toho, nakolik budeme mít naplněné zásobníky plynu na konci zimy letošní, jelikož od toho se má dle zvláštního zmocněnce pro otázky energetické bezpečnosti odvíjet, jaké ceny plynu nás čekají na jaře a v létě. Aktuálně máme k únoru zásobníky plné stále na 65 %.
Evropě se vůči ruské zbrani – v podobě nedostatku energií – podle experta daří ubránit. Bartuška upozornil, že k nám ruský plyn neteče skrze německou cestu již od léta. „A jak vidíte – život neskončil,“ podotkl. A doplnil, že od 5. prosince též platí embargo na dovoz ruské ropy do Evropské unie společně s cenovým stropem a nijak výrazně ceny pohonných hmot nevzrostly.
Že máme nad energetickou krizí zcela vyhráno, však Bartuška tvrdit zatím nechce, jelikož ještě stále několik let potrvá, než se zcela přeorientujeme na nové dodavatele, kteří Rusko nahradí. „Moje práce je varovat, a stále opakuji, že nás čekají tři složité zimy,“ řekl s tím, že se nám zatím podařilo překonat pouze jednu a „nejsme z lesa venku“.
Fotogalerie: - Cestou energetické bezpečnosti
Velký podíl na tom, jak se podařilo Evropě energetickou krizi zvládnout, má dle něj Česko. „Obrovskou roli sehrálo české předsednictví v Radě Evropské unie. Také samozřejmě mírná zima. To všechno nám hrálo do karet,“ shrnul.
Rusko dle Bartušky přecenilo svou roli zejména v oblasti ropy, jelikož věřilo, že jej podpoří i další země, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, to se však nestalo. Moskva prý nevzala v úvahu, že je pro arabské země zásadní mít západní technologie pro těžbu ropy, které Rusko nemá.
Vzrůst cen energií pak sice má být pro české domácnosti a firmy dosti tvrdý, zatím se prý však z dat o vzrůstu neplatičů ukazuje, že vyšší ceny Češi většinou zvládají a počet neplatičů záloh a účtů za energie je dosud konstantní.
Jako Evropané si máme uvědomit, že se musíme spoléhat převážně jen na sebe. „Jsme bohatý kontinent, který si musí uvědomit, že není oblíbený ve světě. Evropané trpí iluzí, že je mají všichni rádi… Proberme se z toho. Jsme nenáviděný kontinent. Evropy mají všichni plné zuby,“ upozornil Bartuška, jak je starý kontinent vnímán ve značné části světa.
Fotogalerie: - Proti zdražování energie
Při vyjednávání se zbytkem světa má být dle Bartušky Evropa značně tvrdá, ať už bude jednat s Katařany či třeba s Američany. „Všem dodavatelům LNG (zkapalněného zemního plynu, pozn. red.) budu říkat to samé: ‚My si rádi koupíme váš LNG, ale vidíte tu hromadu uhlí za mnou? Budeme pálit uhlí klidně 20 let. Nám je úplně jedno, jaké budou emise CO2. Nebudeme brát váš plyn za předražené ceny.‘ Takhle musíme mluvit se všemi. Velmi tvrdě. Velmi nelítostně,“ nastínil expert, že budeme muset zbytku světa jasně říct, že pokud chtějí solidní evropské zákazníky, budou se muset umoudřit.
Podle zvláštního zmocněnce pro otázky energetické bezpečnosti se v posledním roce Američané v rámci své nově nastolené průmyslové politiky rozhodli pro cestu, která je velmi „sobecká a tvrdá“, ale zároveň i účinná. Evropa tak dle Bartušky nesmí zaspat a musí vůči USA v tomto kontrovat. V ekonomice dle experta soupeříme jen se dvěma velkými protivníky, jimiž jsou Čína a Spojené státy. Přestože tak jsou USA pro Evropu náš vojenský a politický velmi blízký spojenec, z ekonomického hlediska se jim musíme postavit, jinak „budeme chudnout“. Právě postavení průmyslu bude stěžejní právě zejména pro země, jakými jsou Česko a Slovensko.
V Česku je také velmi častou otázkou, proč mají koncoví zákazníci u nás mnohem větší cenu elektřiny než v Německu, Polsku, Rakousku i na Slovensku. Zatímco Češi platí za kWh 53,52 eurocentů, Němci 51,75 eurocentů, Poláci 18,74 eurocentů, Rakušané 33,32 eurocentů a Slováci 19,03 eurocentů.
Fotogalerie: - Energetický zákon
„V oblasti tvorby cen elektřiny máme ještě prostor být mnohem více drsní vůči našemu okolí. Vyrábíme většinu elektřiny sami u sebe. Vyrábíme ji velmi levně,“ uvedl k cenám elektřiny v Česku Bartuška. Upozornil, že ve Francii například tamní vláda přiměla tamní energetickou společnost EDF zavést pro francouzské občany „sociální tarif“. Podotkl, že si myslí, že o podobném řešení uvažuje i česká vláda. „Ale je to na politicích, aby to oznámili oni,“ doplnil s tím, že „elektřinu nelze vnímat jenom jako komoditu, která se hodí na burzu a ocení“.
Lipskou burzu k ocenění elektřiny dle experta sice potřebujeme, abychom byli schopni ocenit elektřinu na příští den, jelikož se prostřednictvím toho vyrovnává síť skrze její nákupy pro stabilitu sítě. Otázkou však dle Bartušky je, jaké objemy se obchodují. „Když se ty mimořádné vysoké výkyvy objevily loni v srpnu, bylo dokonce 1300 eur za MWh, ale obchodovaly se minimální objemy – třeba 2 MWh. To je půlka spotřeby pražské bytu za rok. Aby tato suma definovala cenu elektřiny pro půlku Evropy, to nedává smysl,“ prohlásil zmocněnec Václav Bartuška, že toto se musí změnit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
