Je sněmovní opozice (ANO a SPD) dostatečně důrazná v boji s vládou?Anketa
„A když to přinesli těm demonstrantům na to náměstí, tak ti ji naprosto odmítli a během krátké doby vypudili politiky, které neměli rádi, a prostě došlo k převratu. Janukovyč a mnozí další utekli pryč. A další šance byla o rok později. V roce 2015 byly takzvané minské dohody, dvě, které také dávaly možnost, jak se to má udělat, bylo to podepsáno představiteli Západu i Ruska i Ukrajiny, ale můj dojem je, že zvláště Ukrajina na tom neměla zájem. Je to trochu pochopitelné, že se domnívali – a právem se domnívali, že ta území, která se odtrhla, separatistické lidové republiky plus ten Krym, že jim patří a že nepřichází v úvahu, aby se podle těch minských dohod něco stalo takového, že by dostali nějakou vysokou autonomii tato území, a na základě toho... A pravděpodobně doufali v to, že tato území dobyjí podobným způsobem jako se několik let předtím stalo v Chorvatsku, kdy Chorvatsko vlastně se zmocnilo taky zpátky těch území, která jim předtím byla odcizena během té občanské války, kde byli většinově Srbové. Tohle všechno vedlo k tomu, co se stalo teď, 24. února,“ dodal Hořejší.
„Jak znovu zdůrazňuji, to naprosto Rusy neospravedlňuje v tom, co udělali, ale na druhé straně si musíme být vědomi i těch kořenů toho problému. Mně se zdá, že ta situace je velice podobná tomu, jako když máte dům se zahradou, vedle toho máte zlého souseda, který je psychicky labilní a zlý člověk – a on vám prostě pořád něco vytýká, že hlučíte na zahradě, že máte psa, který tam štěká, že si stavíte na zahradě něco, se mu nelíbí, a něco takového a vy říkáte: Ale já na to mám zákonný nárok, zrovna tak jako ta Ukrajina má zákonný nárok na to, aby vstoupila do NATO. A nakonec prostě že ho takto ignorujete, nechcete s ním jednat, nechcete mu ani v něčem malém ustoupit, tak nakonec jednou v noci přijde, zapálí vám barák, zahyne tam půlka vaší rodiny, bude soud, oni ho odsoudí na doživotí,“ dokončil monolog Hořejší, když jej přerušil moderátor.
A jak vnímá Hořejší myšlenku, že by se Spojené státy pod záminkou pomoci Ukrajině snažily vést zástupnou válku proti Rusku? „Mně se zdá, že to je docela pravděpodobné. Původně to tak asi nebylo, ale když se začalo zdát, že ta ukrajinská armáda docela úspěšně vzdoruje té ruské invazi, tak se změnily plány a že skutečně tomu tak je. Opravdu se mi zdá, že v současné době – a je to nejméně šest týdnů – to vypadá, že Západ má, hlavně Spojené státy, dojem, že je šance na to, že v té válce Rusko prohraje a že to bude mít dalekosáhlé důsledky. Že to bude mít důsledky takové, že se změní režim,“ podotkl dále Hořejší, který by změnu režimu uvítal.
Fotogalerie: - Schůze o čtrnácti miliardách
„Vede se válka, ve které Ukrajina dodává lidi, Západ dodává zbraně... A to je špatně. Já jsem v podstatě pacifista a myslím si, že úplně zásadní, nejhorší zlo je válka je taková... Zabíjení lidí v té válce. To, jak se ta válka prodlužuje a je docela šance, že to bude trvat dlouho, že tam zahyne spousta lidí, že to bude mít tragické následky pro celý svět...,“ míní Hořejší. Kdo není ochotný jednat, je podle něj ruský prezident Vladimir Putin. „Protože má pocit, že zvítězí. A je docela pravděpodobné, že se mu to splní, bohužel. Z pacifického hlediska by jediný smysl dávalo, aby se zastavila ta válka, aby ta strana, kterou já bych nazval rozumnější, které víc záleží na lidských životech, aby vyhlásila něco, čemu bych eufemisticky řekl jednostranné příměří,“ zmínil také Hořejší, zároveň zdůraznil, že by byl rád, aby Vladimir Putin stanul před soudem v Haagu.
„Rusko bylo dlouhou dobu soupeřem Spojených států. Teď se to přelilo do pozice nepřítele, který je ale zároveň jadernou supervelmocí,“ podotkl dále Hořejší, že zbavit se takového nepřítele by bylo pro Západ a Spojené státy výhodné. „Bohužel snahy o ideální řešení jsou spojeny s obrovskými riziky. A to tak, že pokud to Rusko – a já si myslím, že to tak určitě je, nepřijme možnost toho, že by v konfliktu prohrálo, tak použije všechny zbraně, které má k dispozici, a to může mít naprosto fatální důsledky pro celý svět,“ dodal.
A proč podezírat Spojené státy, že chtějí přiživovat válku v Evropě kvůli vlastním zájmům? Není to tak, že se Washington snaží stát na straně práva? „To je pravda, snaží se stát na straně práva, je to zcela v souladu s mezinárodním právem, když je nějaký stát napadený a ostatní mu pomáhají, tak je to v pořádku. Ale nesmíme odhlédnout od toho, že tady máme co činit se speciálním případem mezinárodního práva. Porušila ho jaderná supervelmoc. A to docela mění okolnosti. Protože pokud si řekneme: my za každou cenu budeme... Je to případ podobný, jaký jsem uváděl s tím zlým sousedem. Vy pořád můžete postupovat podle práva, on nebude mít pravdu – a potom, když provede, co jsem zmiňoval, je pozdě si stěžovat,“ zmínil Hořejší.
„Z toho pacifistického hlediska by bylo ideální, a samozřejmě že se to nestane, kdyby ta ukrajinská strana v zájmu ušetření lidských životů či veškerého ničení měst a objektů, měst a infrastruktury, kdyby vyhlásila to, čemu bych řekl jednostranné příměří. To znamená, že by to v podstatě znamenalo se vzdát. Říct: my nebudeme dál násilně odporovat tomu, co jste udělali, budeme se spoléhat na nějakou pasivní rezistenci, budeme volat po mezinárodním odsouzení. Každá válka nakonec vždy skončí nějakým příměřím, smlouvou, uznáním, statem quo. A toto pravděpodobně skončí tak, že ta Ukrajina bude muset udělat územní ústupky,“ řekl Hořejší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
