Američtí představitelé si podle informací anonymních zdrojů bruselského listu Politico začínají uvědomovat, že ztrácejí své postavení v mnoha afrických státech na úkor Ruska. Američané se přitom po zahájení ruské agrese na Ukrajině snažili přimět africké země, aby s Ruskem přerušily kontakt. Zdá se, že to ale bude spíše naopak.

Příkladem tohoto vývoje je situace v Nigeru, odkud se mají stáhnout americké jednotky v souvislosti s příchodem ruských bojovníků. Bidenova administrativa takto ztrácí pozice i v dalších zemích, jako jsou Čad, Středoafrická republika, Mali nebo Libye. Jde zejména o nestabilní země, kde dochází k vojenským převratům a mají napjatou bezpečnostní situaci.

Tyto a další země se stále častěji obracejí s žádostí o bezpečnostní pomoc na Rusko. V Nigeru vojenská junta v březnu vyzvala k vypovězení dohody o americké vojenské přítomnosti v zemi, zatím bez data jejich odchodu. Pokud američtí vojáci odejdou, Spojené státy ztratí přístup ke kritické vojenské základně, na kterou spoléhají v boji proti teroristickým skupinám včetně Islámského státu.

„Když všechny tyto země vyhodily Francouze, snažili jsme se dostat dovnitř a stát se mírotvorcem v naději, že si tam udržíme svou přítomnost,“ řekl bývalý zpravodajský důstojník pro Afriku v CIA Cameron Hudson. V těchto zemích ale následně proběhly vojenské převraty a situace se zkomplikovala. „To vše zjevně nefunguje. Nyní jsme ze hry venku. Rusko je nyní uvnitř,“ prohlásil Hudson.

Americké zákony totiž zakazují Washingtonu poskytovat finanční prostředky vládám ustaveným po vojenských převratech, což platí i pro Niger a další. Američtí představitelé se přesto snaží udržovat diplomatické vztahy s těmito zeměmi, z nichž mnohé mají rozsáhlé přírodní zdroje, ve snaze jednoho dne obnovit vojenskou a jinou finanční podporu, až v zemi nastanou demokratické volby.