Po hokejovém utkání s Kanadou exprezident Václav Klaus promluvil na půdě Národohospodářské fakulty VŠE o řecké krizi. Podle jeho názoru začala už před mnoha lety, nikoli v roce 2010, ale všechno se nepředstavitelně zhoršilo, když Řecko dobrovolně přijalo euro. Získalo tak statut solidního dlužníka, který tamní politici také rádi využili.

Další země eurozóny Řecko přijali i navzdory tomu, že jejich datům z národního účetnictví nikdo nevěřil. O tricích v Aténách si prý ekonomové a statistici povídali celá léta. Nicméně Řecko bylo přijato a tím podle Klause notně utrpělo. Jasně se to projevilo v květnu 2010, kdy se Řecko ocitlo na hraně a od té doby jen přijímá další a další půjčky, které podle exprezidenta nemůže nikdy splatit. Na oplátku je po tomto jižním státu požadováno, aby snižoval platy, důchody, počty učitelů i dalších zaměstnanců státní správy, ale jak tyto škrty vypadají v praxi? Třeba tak, že Řecko přispívá do NATO 2,5 procenty svého HDP, průměr je přitom 1,5 procenta a ekonomicky silné Německo platí jen 1,3 procenta. Dočetl se o tom prý v týdeníku Ekonom.

„Mě tam zaujalo ve stejném zdroji, že česká armáda má 30 tanků, to ještě mnozí z nás bychom váhali, jestli jsou funkční, Itálie má 200 tanků, Německo 322 a teď pozorně poslouchejte - Řecko 1462, což je dvacet procent veškerých tanků Severoatlantické aliance. A nemohu si odpustit, abych tady nezmínil porovnání počtu tanků Řecka s Ruskem, které jako světová velmoc má jen 2500, to znamená s tím Řeckem srovnatelné. Určitě by bylo možné uvádět jako argumenty nešetření uvádět i další relevantní data, ale to myslím, že není potřeba, to není mým záměrem. Ale o záměru, že by Řecko začalo šetřit všude, kde je to možné, nemůže být ani řeči. To je můj závěr číslo jedna,“ konstatoval na přednášce profesor Klaus.