Svůj novátorský přístup v oblasti zahraniční politiky shrnul Trump do sloganu „America first“ (Amerika na prvním místě, pozn. redakce). Konstatoval, že si sice nepřeje izolacionismus, ale Spojené státy by se pod jeho případným vedením měly nejprve zabývat samy sebou a až poté ostatními státy světa. Trump také sebekriticky vyhodnotil postavení své země coby „světového policajta“. „Americká armáda rozmístěná po celém světě nás stála 800 miliard dolarů. To mi nepřijde zrovna jako nejchytřejší tah,“ uvedl Trump.
Vedle toho také americký realitní magnát vyzval k větší finanční spoluzodpovědnosti i americké partnery v NATO. „Byl bych raději, kdybychom mohli ve stávajících dohodách pokračovat. Pouze však tehdy, pokud si spojenci uvědomí, že éra neomezeného využívání štědrosti Ameriky je pryč, řekl Trump a zpochybnil také automatické bezpečnostní záruky, které Spojené státy zaručují ostatním členským státům NATO v případě jejich napadení. „Na pomoc jim přijdeme teprve tehdy, až přezkoumáme, jestli tyto státy plnily své závazky k nám,“ odpověděl Trump na dotaz týkající se konkrétně napadení pobaltských států Ruskem.
Celý text v angličtině je ZDE.
Americké globální zájmy podle deníku The New York Times definuje z čistě ekonomického hlediska. „Zajišťování míru, obrana lidských práv, garance hranic spojenců či jaderného odstrašování proti nepřátelům, jako je například Severní Korea, by se v podání Trumpa řídilo především ekonomickou výhodností pro Spojené státy,“ konstatuje s neskrývaným pohoršením americký deník a dodává, že podobnou cestou se nechtěl vydat žádný z prezidentských kandidátů v posledních desetiletích. „Bránit Ameriku můžeme přímo na naší půdě, čímž navíc ušetříme.“
Trump se v rozhovoru velmi pozitivně vyjádřil také o Turecku, které umožňuje podnikat Spojeným státům ze své základny Incirlik letecké údery na pozice Islámského státu. „Vysoce oceňuji jeho schopnost zabránit převratu. Někdo říká, že šlo jen o divadlo, ale já si to nemyslím. My často hovoříme o občanských svobodách. Když ale celý svět vidí, co špatného Spojené státy v oblasti zahraniční politiky provádějí, těžko se můžeme považovat za důvěryhodné hlasatele tohoto poselství,“ odpověděl Trump na dotaz, jestli podle jeho názoru Erdogan zneužívá nezdařený pokus o převrat k potlačení opozice.
Pokud se stane Trump americkým prezidentem, chtěl by podle svých slov přesvědčit svůj turecký protějšek Erdogana, aby vynaložil v boji proti Islámskému státu větší úsilí. Naopak by Trump příliš neusiloval o odchod syrského prezidenta Bašára Asada z politické scény. „Asad není dobrý člověk a udělal mnoho hrozných věcí. Nicméně Islámský stát představuje pro Spojené státy mnohem větší hrozbu,“ cituje jeho vyjádření americký deník s tím, že touto cestou se již vydala i Obamova administrativa, byť změnu svého postoje veřejně nijak neakcentovala.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
