My vás podojíme. Děsivá čísla z Vídně ukazují, kolik berou imigranti na dávkách

06.08.2016 9:26

Rakousko sice v posledních měsících razantně omezilo příliv migrantů, přesto představují cizinci pro městkou pokladnu Vídně značné náklady. Jak ve svém aktuálním textu konstatuje deník Krone, na sociálních dávkách dostávají cizinci žijící v hlavním městě stovky tisíc eur měsíčně.

My vás podojíme. Děsivá čísla z Vídně ukazují, kolik berou imigranti na dávkách
Foto: Hans Štembera
Popisek: Budova rakouského parlamentu
reklama

Podle aktuálních údajů tvoří cizinci 42,87 % ze všech příjemců sociálních dávek, kteří žijí ve Vídni. Celkem pobírá aspoň částečné sociální dávky téměř 77 tisíc cizinců a měsíčně tak „stojí“ hlavní město Rakouska asi 838 tisíc eur. Největší skupinu mezi příjemci sociálních dávek tvoří lidé pocházející z Turecka (9815). U téměř sedmnácti tisíc „pobíračů“ sociálních dávek úřady nebyly schopny jejich občanství identifikovat.

Podíl cizínců pobírajících sociální dávky se v posledních dvou letech dramaticky zvýšil. „Ještě v lednu 2014 uvádělo ve své studii ministerstvo práce a sociálních věcí, že Vídeňané s jiným než rakouským občanstvím tvořili mezi příjemci sociálních dávek jen 27,7 %. Peníze přitom pobírají i lidé, kteří nemají přidělen od úřadů status uprchlíka,“ konstatuje rakouský deník s tím, že hned za Turky následují Srbové, Syřané a Afghánci.

Rakousko je přitom často zmiňováno jako příklad země, kde se daří úspěšně integrovat uprchlíky na trhu práce i do společnosti. Fakt, že téměř polovinu pobíračů sociálních dávek tvoří konkrétně ve Vídni cizinci, však o úspěšné integraci rozhodně nevypovídá. I s ohledem na skutečnost, že v rámci populace tvoří lidé s jiným než rakouským pasem maximálně něco mezi dvaceti až pětadvaceti procenty. Mnozí to přičítají vládním socialistům (SPÖ)., kteří ve Vídni vládnou nepřetržitě od konce druhé světové války.

Při posledních volbách, které se uskutečnily loni na podzim, však vítězství socialistů nebyla zdaleka tak přesvědčivé jako v minulých letech. Socialisté sice opět zvítězili, ale nedosáhli ani čtyřiceti procent a tento volební výsledek pro ně byl nejhorším v celé poválečné historii. Naopak Svobodní v těchto volbách značně zabodovali, když skončili na druhém místě a zaostali za socialisty jen o přibližně sedm procent.

Vídeň je právě vzhledem ke složení obyvatelstva velmi specifická, což se promítlo i do květnových prezidentských voleb. Zatímco v jiných regionech dosáhl kandidát Svobodných Norbert Hofer vysoké podpory, ve Vídni se svým rivalem Alexanderem Van der Bellenem poměrně jasně prohrál. Zatímco bývalého šéfa Zelených Van der Bellena volilo přes 63 %, Hoferovi dalo svůj hlas jen jen necelých 37 %. Neúspěchy integrační a přistěhovalecké politiky socialistů ve Vídni však naznačují, že příští volby by mohly přinést ještě překvapivější výsledek.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: pro
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Hospody neotvírat. A znárodnit!“ Až to uvidí Pohlreich, hrůzou neotevře

14:54 „Hospody neotvírat. A znárodnit!“ Až to uvidí Pohlreich, hrůzou neotevře

Marxistická alternativa, která v minulosti proslula svou krátkou okupací Filozofické fakulty Univerz…