Je v pořádku hrozit blokádami vládních budov?Anketa
Žáček míní, že se stížnosti nemusí zakládat na pravdě. „Dovedu si představit, že reakce některých zaměstnanců jsou přehnané. Některá ta jména podepsaných mě varují – dělali to i za mé éry, respektive za Daniela Hermana,“ uvedl někdejší první šéf ÚSTR. V minulých letech dle něj Ústav pro studium totalitních režimů vedení „finančně zruinovalo“ a „nechalo zničit“ i jeho budovu.
„Dneska, pokud je mi známo, tak pak ředitel nebo vedení odhalují každý týden novou kauzu,“ poznamenal poslanec. Někteří zaměstnanci podle jeho mínění „reagují nepřiměřeně“. „Je to déjà vu, někteří ti lidé se podíleli na pomluvách mých kolegů, mého managmentu,“ řekl pro Interview ČT24 s tím, že se z věci „dělá kauza, která tam není“.
Fotogalerie: - Oběti komunismu
Ke kritikům, kterým vadí údajný jednostranný pohled při nahlížení na minulý režim, pak Žáček doplnil, že během období minulého vedení ÚSTR se v instituci najelo spíše na revizionistický přístup.
„Dokonce celá Filozofická fakulta (Univerzity Karlovy) byla pod určitým vlivem jednoho z těch nejklíčovějších revizionistů – docent Pullmann se dostal do čela. Já to nedokážu pochopit. Pro mě to je kejklíř s historickými fakty,“ pustil se Žáček do historika Michala Pullmanna, hlavního představitele tzv. revizionistické školy, která u českého komunismu zdůrazňuje konsenzus velké části společnosti a tvrdí, že předchozí historici kladli přehnaný důraz na represi.
Pullmann, jenž se hlásí k tomu, že je „postmarxista“, dle Žáčka patří právě k typu lidí, kteří „zaplavili“ ÚSTR. A například poradkyně předchozího ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeňka Hazdry Muriel Blaive místo studia obou totalit u nás „jezdila po knihovnách po světě“.
Fotogalerie: - Pieta za Horákovou
Přinesl též jeden z materiálů, který měli zmiňovaní lidé z ÚSTR předkládat žákům ve školách, jenž ve stylu ladovské kresby vyobrazoval popravu Milady Horákové. „Ten ústav nevznikl proto, aby toto publikoval… Poprava Milady Horákové je pojata jako variace na domácí zabijačku,“ zhrozil se.
Instituce, řešící nacismus i komunismus, se do nechvalného stavu dle jejího prvního ředitele dostala, proto, že se dostala pod politické zájmy.
Že se stále, i dnes najdou lidé, kteří například propagují symboly komunismu, sovětské symboly či i ty spojené s ruskou agresí na Ukrajině, je dle Žáčka stále důsledek působení sovětské propagandy, která ještě zcela neustoupila – vidět to dle něj je třeba v rámci tehdejšího „mýtu o osvobození“, jak to bylo popisováno za minulého režimu. „Byla to sice jednak porážka nacismu, ale zároveň to byla příprava v některých státech jako Polsko, Rumunsko, Maďarsko, na vybudování toho nového totalitního režimu. U nás to trvalo déle,“ poukázal, že ono sovětské osvobození od nacismu nebylo bez postranních úmyslů SSSR. Podobné to má být i u dnešního stále nejednoznačného vnímání 21. srpna 1968.
„V Polsku to v takové míře neexistuje… My bychom měli podpořit, aby se to narovnalo a sdělila se pravda skrytá v archivech,“ dodává Žáček s tím, že se to v devadesátých letech nepodařilo. Na „produkci dezinformací“ si dle něj „postavili živnost i někteří poslanci“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
beran 96
