Mýty o řepce, dotace, Babišovy firmy, živoření „nula od nuly“, politika v hospodě... Tyto věci řeší český zemědělec na venkově

01.09.2018 13:13 | Zprávy

ROZHOVOR Dva farmáři se zvládnou uživit na 200 hektarech půdy i bez „nadstandardních“ dotací, na které jsou zvyklé velké agropodniky. Jednatřicetiletý zemědělec Roman Opat v rozhovoru mimo jiné prozrazuje, jak fungují překupníci v zemědělství, jak mu platí „Babišovy firmy“ nebo co by mohli lidé udělat pro omezení dovozu z ciziny. Také komentuje mýty o řepce, která na jejich polích doplňuje pšenici a žito. Letos se chce poprvé zapojit do komunální politiky poté, co s rodinou zakotvil v osadě spadající pod malou obec Kryry na Lounsku: „Povídáním v hospodě nic nezměníme.“ Pokud nepřijde o iluze, nebojí se jít i dál. A nový ministr? Od toho moc neočekává.

Mýty o řepce, dotace, Babišovy firmy, živoření „nula od nuly“, politika v hospodě... Tyto věci řeší český zemědělec na venkově
Foto: Archiv R. Opata
Popisek: Zemědělec Roman Opat na svém poli.

Převzít řemeslo po rodičích už dnes není taková zvyklost, jako tomu bylo dříve. Farmářů a pěstitelů, kteří převezmou rodinné žezlo, ubývá. Proč jste se dal na zemědělství, respektive se do něj pustil spolu s otcem?

Táta začínal hned po revoluci, když se JZD dostávala do soukromých rukou. Začínali s maminkou obdělávat 100 hektarů, s jedním traktorem, převzali zčásti kravín a statek ve Stebně nedaleko Lubence, odkud sem táta stále dojíždí. Pomalu se hospodářství rozrostlo na současných 215 hektarů.

Já v tom žil odmala, tíhl jsem k zemědělství a pořád mě baví, proto bylo moje zapojení přirozené. Trávil jsem zde prázdniny, jezdil s tátou na kombajnu, v traktorech a tak různě. Když jsem byl větší, už jsem sám sekal kombajnem.

Dříve tu byl kravín v každé vesničce… Dnes děláte ale čistě rostlinnou výrobu, kam zmizela ta živočišná?

Někdy do 95. nebo 96. roku byly kravíny plné, vzadu jsme měli pastvinu. Ale vliv na útlum živočišné výroby měla jednak cena hovězího masa, která šla dolů. V malém množství to pro nás jako malého sedláka už nebylo rentabilní. Vyplatilo se raději zasít pšenici. Dnes už se zase stav s masem zlepšil.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lucie Bartoš

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Veřejná doprava

Dobrý den, když tak myslíte na ekologii, proč v Praze není hromadná doprava pro všechny zdarma?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Poučování lůzy z festivalového luxusu. Holec zdraví Vary

12:45 Poučování lůzy z festivalového luxusu. Holec zdraví Vary

Ivan Trojan agituje proti lůze. „Nekousej do ruky, co tě živí,“ radí Petr Holec. Sešla se na filmové…