Podle průzkumu této agentury sahá tento rozrůstající se byznys, v němž se točí miliony dolarů, od sociálních sítí jako Facebook či Twitter přes videoportál YouTube až po server Soundcloud určený k distribuci hudby.
"Kdykoli je s kliknutím spojena finanční hodnota, budou u toho lidé jdoucí za odvrácenou stranou (věci)," řekl šéf americké společnosti seoClarity zabývající se odhalováním podvodných praktik na sociálních sítích Mitul Gandhi.
Provozovatelé zmíněných serverů se proti umělému zvyšování publicity některých uživatelů snaží bojovat, úspěchy jsou však pouze částečné. Podle posledních údajů společnosti Facebook bylo více než 14 milionů profilů ze zhruba miliardy aktivních uživatelů této sítě falešných. Server YouTube zase v prosinci zjistil, že u některých videí počet zhlédnutí vysoce překonává reálné možnosti, proto odstranil údaje o několika miliardách takovýchto zhlédnutí. Proti falešnému následování profilů bojuje také Twitter. "Jejich účty nakonec odstraníme, přijdou o peníze a ztratí své následovníky," popsal boj s tvůrci nereálných profilů Jim Prosser ze společnosti Twitter.
Zatímco proti programům uměle generujícím kliknutí dokážou softwaroví inženýři vytvářet (alespoň dočasně) účinné protizbraně, proti manuálnímu klikání se bojuje obtížněji. Centrem rostoucího počtu společností zaměstnávajících stovky lidí, kteří prostě klikají na různé odkazy, se podle AP v poslední době stává bangladéšská metropole Dháka. Vůbec nejvíce fanoušků svého facebookového profilu má v tomto sedmimilionovém městě například argentinská fotbalová hvězda Lionel Messi, ale třeba také firma Google, jejíž profil na Facebooku se líbí 15,2 milionu lidí.
V loňském roce čelilo kritice americké ministerstvo zahraničí, jehož facebooková stránka se nejvíce líbila uživatelům v egyptské Káhiře. Jeho počet fanoušků náhle vzrostl z 10.000 na více než 2,5 milionu a ministerská inspekce zjistila, že úřad utratil 630.000 dolarů (přes 12,6 milionu korun) za umělé zvyšování internetové popularity.
Stovky společností zaměstnávající "klikače" nabízejí falešná zhlédnutí videí, sdílení stránek či přehrání skladeb za pevně stanovené ceny. Tisíc takových kliknutí může přijít na necelých deset, ale i více než 20 dolarů podle charakteru služby. "Společnosti si kupují facebookové ´likes´, protože se bojí, že když se lidé podívají na jejich facebookovou stránku a uvidí, že se líbí jen 12 či 15 lidem, přijdou o potenciální zákazníky," řekl AP šéf společnosti WeSellLikes.com.
Rozrůstající se odvětví zároveň dalo vzniknout nové profesi založené na boji proti umělé popularitě: "auditorům kliknutí". Ti pracují na odhalení práce tvůrců nereálné publicity a snaží se firmy přesvědčit o tom, že jejich najímání se jim nakonec vymstí. Především proto, že firmy umísťující své reklamy na internetové stránky - které si auditory často najímají - nevidí rády, když se na reklamy někdo dívá jen "naoko". "Je to špatný obchod a pokud inzerent zjistí, že jste to udělali, už nikdy s vámi nebude spolupracovat," řekl o najímání klikacích farem jeden z auditorů David Burch.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: jno, čtk
