Náboženské války stahují svět do pekla. Jaroslav Bašta připomněl něco, o čem se dnes příliš nemluví

11. 6. 2017 7:39

Evropa si před pár stovkami let prošla náboženskou válkou. Mezi lety 1618 až 1648 se vzájemně vybíjeli katolíci a protestanti. V obrovských počtech. Teď se zdá, že se cosi podobného děje v muslimském světě. Dvě odnože islámského náboženství stojí proti sobě. Jejich střet je o to hrozivější, že Rusko jako velmoc podporuje šiity a Západ podporuje sunnity. Jaroslav Bašta se zamýšlí nad dopady této války na Českou republiku.

Náboženské války stahují svět do pekla. Jaroslav Bašta připomněl něco, o čem se dnes příliš nemluví
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta
reklama

V muslimském světě proti sobě už dlouho vedou válku šíité a sunnité. Někdejší diplomat v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta se v komentáři pro server První zprávy zamýšlí nad touto islámskou náboženskou válkou. V prvé řadě zdůrazňuje, že by pro nás nemusela ta válka být tak hrozivá, kdyby se do ní nepletly velmoci. Už od dob studené války je to tak, že Sovětský svaz a dnes Rusko stojí na straně šíitů a dnes nejsilnější šíitské země Íránu. Spojené státy a jejich západní spojenci podporovali a podporují sunnity v čele se Saúdskou Arábií.

„Jak už to tak v historii občas bývá, evropským (západním) problémem jsou naši spojenci, především Saúdská Arábie, která exportuje nejradikálnější podobu islámu, wahhábismus, a sponzoruje prakticky všechny teroristické organizace, včetně těch, které vraždí v Evropě i ve Spojených státech. V tomto případě je zásada, že „nepřítel mého nepřítele je mým přítelem“ poněkud sebevražednou mantrou. Své by o tom mohly vyprávět oběti teroristických útoků v USA (2001), Madridu, Londýně, Paříži, Bruselu atd.,“ píše Jaroslav Bašta.

Celý komentář naleznete zde

Připomíná také, že Češi vědí o náboženských válkách své. Mají zkušenosti např. s husitskými náboženskými válkami, které nás naučily, že jde o války, které nelze vyhrát. Prý bychom by to možná mohli říct Saúdům. Zvlášť když si uvědomíme, že se tato válka dotýká i Evropy. Někteří z migrantů z válečných oblastí, kteří míří do Evropy, si s sebou berou staré způsoby, staré předsudky a těmi nás ohrožují.

Otázka je, jestli nám v této válce může pomoci zřízení evropských ozbrojených sil, jak je v Praze nastínil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

„Nevím, zda nápad pana Junckera s unijním expedičním sborem, který bude aktivně zasahovat v krizových oblastech mimo EU, je ten nejlepší recept na udržení míru a bezpečí na našem kontinentě. Zejména, budou-li o jeho použití rozhodovat politici jako on. Spíše půjde o další polínko hozené do válečného požáru,“ uzavírá Bašta.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: mp

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Covid-výbuch EU? Slíbili to na léto, makají, ale přišly zlé zprávy

10:05 Covid-výbuch EU? Slíbili to na léto, makají, ale přišly zlé zprávy

Jedním z nejvíce koronavirem zasažených odvětví je nepochybně turismus a cestování. Život mu má vrát…