OSN dle svých stránek popsala cíle paktu o migraci jako:
- zmírnit příčiny a strukturální faktory, které zabraňují lidem v budování úspěšného živobytí v zemích, odkud pocházejí;
- omezit rizika a zranitelnost, kterým čelí migranti v různých fázích migrace, tím, že se budou respektovat, chránit a naplňovat jejich lidská práva a bude jim poskytnuta péče a pomoc;
- brát na vědomí důvodné obavy států a společnosti, ovšem uznávaje, že dochází k demografickým, ekonomickým, sociálním a environmentálním změnám ve společnosti, které mohou mít vliv na migraci a mohou být způsobeny migrací;
- snažit se vytvořit konstruktivní podmínky, které umožní všem migrantům obohatit naši společnost skrze jejich lidské, ekonomické a společenské schopnosti a možnosti a tak jim umožnit přispět k udržitelnému rozvoji na lokální, národní, regionální i globální úrovni.
Jungwirth na ČT začal tím, že zmínil, co má pakt o migraci společného s paktem o uprchlících. „Jsou oba nezávazné, nezakládají žádná nová práva a jsou výsledkem nějakého dvouletého procesu, který tady běžel na půdě OSN, a v tuto chvíli jsou posvěcené drtivou většinou mezinárodního společenství,“ uvedl Jungwirth. A rozdíly jsou podle něho, že uprchlický pakt staví na již existujícícm právním rámci a týká se humanitárních krizí a velkých přesunů obyvatelstva. „Ten migrační kompakt je podle mě političtějším dokumentem, který vlastně vytváří nějakým způsobem nový rámec pro řešení migrace jako takové na mezinárodním poli, což tady vůbec nebylo, a zabývá se otázkami ochrany hranic, spolupráce v potírání pašeráctví, návratů, ale třeba i integrace cizinců na trh práce,“ objasnil Jungwirth.
„Ono je dobré to takhle vysvětlit, protože si nejsem jist, že všichni, kdo o tom mluví, ať už čeští politici, nebo světoví, tomu úplně stoprocentně rozumějí,“ zkonstatoval moderátor Jakub Železný a zeptal se, jestli není velký problém v rozdílu mezi slovy migrant a uprchlík. „Někdy se to považuje za synonymum , ale ono to synonymum přece není?“ doplnil pro Jungwirtha otázku.
Jungwirth s ním souhlasil, že to samozřejmě synonymum není, že v ČR se nachází 500 tisíc migrantů a maximálně pár stovek, možná tisíc uprchlíků. „Každý uprchlík je migrantem, ne každý migrant je uprchlík,“ upřesnil pojmy.
Hlasovací tabule OSN:
Repro ČT24
Jakub Železný se pak analytika ptal, proč je pakt tak kontroverzní, že kvůli němu padla např. belgická vláda. Jungwirth uvedl, že většina mezinárodního společenství cítila potřebu udělat si nějaký rámec pro řešení problému. „Ale pak tady máme státy, které k tomu přistupují úplně jinak, nacionalisticky spíše laděně, vy smyslu: ‚Budeme si to řešit v rámci svých hranic a s tímto nechceme mít nic společného,‘ a to vyvolává samozřejmě pnutí, které vidíme v té debatě,“ myslí si Jungwirth. A na dotaz Železného uvedl, že již v preambuli paktu je napsáno, že státy mají právo si určovat svou migrační politiku.
Jakub Železný pak vyslovil celé jméno paktu, tedy „Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci“ a zeptal se, zda přídavná jména řízená, bezpečná a legální jdou v souvislosti s migrací dohromady. „Jde to samozřejmě dohromady, pokud se podíváte na celkový objem mezinárodní migrace, tak naprostá většina je bezpečná, legální a řízená. To je ta migrace za prací, za sloučením rodiny, za studiem. A snahou toho kompaktu je, situace, které jsou spíše humanitární, ve kterých ti lidé odcházejí nedobrovolně, jsou vysídleni, tak právě přetavovat do těch situací, které jsou nějakým způsobem takto řízeny a takto formalizovány, jako o bezpečné a legální cestě,“ argumentoval analytik z Asociace pro mezinárodní otázky.
Moderátor potom zmínil rozpory ve vládě ohledně paktů a citoval z resortu zahraničí pod vedením Petříčka: „Pakt stírá rozdíly mezi legálními a nelegálními migranty a tím podněcuje k větší migraci, včetně migrace nelegální,“ což prý je na první pohled logické. Jungwirth se domnívá, že to, o čem hovoří česká vláda, a nejenom ta, je, že v určitých oblastech jsou v paktu zmíněni migranti bez ohledu na status legálnosti či nelegálnosti, jako třeba v otázce přístupu k určitým zdravotním nebo sociálním službám. Ale prý k tomu musíme říct i B, že tato práva vycházejí již z všeobecné deklarace a z paktu o občanských a sociálních právech. „To jsou věci, které jenom potvrzujeme a konkretizujeme,“ řekl člen konsorcia neziskových organizací.
Železný jako poslední otázku položil, proč se tedy dokument schvaluje, když je tedy jen deklarací a není závazný? „No ale je to výsledek procesu dva roky běžícího, který spustily státy mezinárodního společenství. To znamená, je po tom ta poptávka, a i když to nebude právně závazné, tak to dává nějaké indikace, nějaká vodítka, nějaké návody, ze kterých si ty státy budou moci vybírat a třeba na to budou navázány nějaké konkrétní metody dalšího financování,“ vysvětlil poslední nejasnost analytik Tomáš Jungwirth.
„Dobrý den, chtěl bych upřesnit dnešní hlasování v OSN, protože tomu zjevně nerozumí ani řada představitelů politických stran. V těchto dnech se v OSN hlasuje o dvou paktech: o uprchlících a o migraci. Jsou to dva odlišné dokumenty a ČR v nich hlasuje rozdílně. Dovolte mi to vysvětlit,“ uvedl předevčírem.
„Uprchlíci jsou lidé, kteří ve strachu o život nebo zdraví sebe a svých blízkých kvůli původu, politickým názorům nebo třeba občanské válce museli odejít ze svých domovů. Těm Česká republika bude pomáhat, pomohli jsme takto například mnoha lidem z bývalé Jugoslávie v době války, našim občanům zase pomohly země jako Švýcarsko, USA při útěku před nacismem a celá západní Evropa při útěku před perzekucí ze strany komunistické totality,“ definuje Petříček uprchlíka podobně jako OSN.
A pak se dostal k paktu OSN o uprchlících: „Jedná se o každoroční potvrzení zprávy OSN, která nyní odkazuje na uprchlický kompakt, který Česká republika bude podporovat, protože je prostě správný. Proto jsme včera hlasovali PRO. Mimo jiné tuto každoroční zprávu podpořila včera vláda svým usnesením,“ odvolává se Petříček na vládu.
A o paktu o migraci říká toto: „Druhý pakt se týká migrace, zejména té nelegální, který je nový a kde bude zítra Česká republika hlasovat PROTI. Máme závažné výhrady, podobně jako USA, Maďarsko a další státy, proto se pokusíme pakt zablokovat a změnit. Každá země má nárok na ochranu svých občanů a svých hranic, proto se paktem nebudeme cítit vázáni.“
Nakonec Petříček dodal i varování o „vulgaritách, osobních útocích a lžích“: „Doufám. že se nám podaří udržet slušnou diskusi, očekávám celou řadu výhrad, jsem připraven reagovat a doplnit některé věci, ale předem se omlouvám, že na vulgarity, osobní útoky a lži nebudu na svém profilu reagovat. Všem bez rozdílu přeji hezký zbytek adventu a více klidu i tady na sociálních sítích.“
A ve včerejším pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vyjasňoval Petříček i postoj Andreje Babiše: „Pan premiér vyjádřil svůj názor, že nepovažuje za vhodné, aby tento kompakt Česká republika podepsala, nicméně vláda se většinově rozhodla podpořit rezoluci vysokého představitele OSN pro uprchlíky, která právě odkazuje na tento globální kompakt o uprchlících ve svých článcích,“ řekl Petříček. A na direktní otázku, jestli pan premiér hlasoval proti paktu o uprchlících, řekl: „Jestli se nemýlím, tak pan premiér nehlasovall pro, nevím, jestli se zdržel nebo hlasoval proti.“ Svůj názor měl prý Babiš právo projevit, nicméně Petříček zdůraznil, že on jako ministr zahraničí hlasoval podle usnesení vlády.
Fotogalerie: - Ve víru migrační krize
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
