„Nic z toho nemá významný vliv na rovnováhu veřejných financí. Pouze to tvrdě zhorší situaci lidí v těžkých životních situacích,“ domníval se Vladimír Špidla, bývalý premiér vlády ČR a eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti a předseda ČSSD.
„Historie se opakuje. NERV byl poprvé zřízen v roce 2010 předchozí pravicovou vládou z převážně pravicových ekonomů. Po politickém a ekonomickém krachu Nečasovy vlády byl NERV zrušen, nyní vládou Petra Fialy obnoven. Podobně jako před 10 lety i nyní se skládá až na malé výjimky typu sociologa Daniela Prokopa převážně z pravicových ekonomů, kteří vládě předkládají ty samé pravicové návrhy: školné na VŠ, karenční dobu, omezení podpory v nezaměstnanosti, zavedení zdravotních „nadstandardů“, nižší penze, prodloužení odchodu do důchodu, případné úplné zrušení stávajícího průběžného důchodového systému atd. atd. Návrhy, které pokud by byly zavedeny, povedou k dalšímu propadu životní úrovně, zchudnutí značné části společnosti a dalšímu zaostávání naší země za vyspělou západní Evropou,“ vysvětlil Libor Rouček, bývalý místopředseda Evropského parlamentu, mluvčí vlády ČR i ČSSD.
Dr. Libor Rouček
„Osobně se domnívám, že existuje mnoho jiných a systémovějších opatření, která lze zavést. Chce-li stát přimět nezaměstnané pracovat, nesnižovala bych podporu v nezaměstnanosti, ale řešila příčiny toho, že tolik lidí pracuje načerno a současně pobírá dávky. Skrývají se totiž před exekucemi. Snížíme-li podporu, lidé si požádají o hmotnou nouzi nebo vzroste poptávka po azylových domech apod. Zaměřila bych se na systémové řešení exekučních pastí a oddlužení. Zavedla bych princip 1 dlužník = 1 exekutor a motivovala lidi, aby vstoupili do oddlužení a dluhy zaplatili alespoň částečně a znovu se vrátili legálně na pracovní trh a začali odvádět daně a odvody do systému. Vláda příliš otálí s obojím. Novela exekučního a insolvenčního zákona je nezbytná. Zavést školné na vysokých školách považuji za nesmysl, který jen prohloubí dostupnost vzdělání pro chudší vrstvy. Naši vysokoškolští studenti pracují na brigádách mnohem více než evropští. Pokud by bylo zavedeno školné, tak žena jako já bych se na vysokou školu nemohla hlásit. Jako mladá matka bych na to prostě neměla a úvěr bych nedostala. Podobně by dopadl obrovský počet současných studentů a studovat by mohli jen ti z bohatších rodin. Nepodpořila bych ani většinu dalších návrhů NERVu, mám dojem, že doporučení byla vytvořena lidmi, kteří neznají realitu života většiny občanů naší země,“ objasnila Adéla Šípová, senátorka zvolená jako nezávislá za Piráti v obvodu Kladno, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti Senátu ČR.
„Já bych jako člen hospodářského výboru nejprve rád slyšel, co NERV říká vládě o inflaci, dluhu státu a cenách energií. Teprve potom je potřeba řešit, jak se budou muset všichni uskromnit. Realita je totiž taková, že přes schodkový rozpočet se vládě ve vší tichosti a inflaci daří snižovat dluh státu, v této chvíli podle mých odhadů cca o 100 miliard. Takže tyto výkřiky o omezování a rušení podpor atp. beru jako vyhrožování těm nejpotřebnějším. Ale to jsme si už u této vlády zvykli. Že přenáší svou neschopnost na obyvatelstvo a dělá z nich rukojmí svého účtu za mejdan ve Strakovce. Takže shrnuto: 1. Jak na tom stát skutečně je. 2. Pomoc s řešením inflačních tlaků a energetické chudoby a pak až za 3. případná strukturální řešení,“ doporučil Marek Novák, poslanec hnutí ANO, člen hospodářského výboru Poslanecké sněmovny.
„Podle mě určitě některé návrhy jsou dobré a je potřeba se jimi zabývat. Omezení podpory v nezaměstnanosti nebo karenční dobu bych podpořil,“ prozradil Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL.
Tomáš Zdechovský
„Od NERV vzešla velmi široká paleta návrhů, které vycházejí z ekonomických úvah a analýz, ale pochopitelně postrádají politický kontext. Bude proto úkolem vlády tyto návrhy pečlivě posoudit a zhodnotit jak po ekonomické, tak i politické a sociální stránce, a vybrat nejenom z nich, ale i z případných dalších návrhů, ty nejvhodnější, které pomohou zlepšit kondici veřejných financí a zároveň budou sociálně únosné,“ konstatoval Jiří Pospíšil, europoslanec za TOP 09, předseda pražské TOP 09, bývalý ministr spravedlnosti.
„Sleduji srovnání Česka s jinými evropskými zeměmi a mám z toho pocit, že jsme se proškrtali do stavu, kdy už stát není schopen pomoci ani těm, kteří skutečně a opravdově pomoc potřebují, aby se postavili zpátky na nohy. Rozhodně jsme daleko od toho, co se považuje za normální pomoc vlastním spoluobčanům v rámci evropské kultury, resp. civilizace. Takže se obávám, že nezbývá než otevřít nepopulární debatu, jak znovu zajistit výběr daní na normální úrovni, které by umožnily normální fungování státu,“ uvedl Mikuláš Peksa, europoslanec za Piráty, předseda Evropské pirátské strany.
„Navrhuji zrušení NERV, škůdců je dost. Myslím to vážně,“ ujistil Ivan David, europoslanec za SPD, bývalý ministr zdravotnictví.
„Vláda k návrhům musí přistoupit racionálně a zvážit nejen finanční dopady takových řešení, ale také dopady sociální, které mohou být nenávratné. Zoufalství vlády se ukazuje například na snaze prosadit nižší zdanění pro loterie. To prostě hlava nebere, stejně jako zrušení EET. Místo zbrklých kroků má vláda přijít s jasnou hospodářskou strategií a teprve pak prosazovat dílčí kroky. Zase jen zmatky a chaos,“ okomentoval Ondřej Knotek, europoslanec za hnutí ANO.
„Sociální demokracie prosadila pro lidi v naší zemi jistoty, které jsme si zvykli považovat za definitivní. Zdálo se, že je není třeba hájit a bojovat za ně. Sociální demokraté pak bohužel udělali několik chyb a přišli o podporu lidí. Dnes proto nemá základní jistoty ve Sněmovně kdo hájit. Musíme znovu získat důvěru lidí, přesvědčit je o potřebě sociálně demokratických hodnot a vrátit se zpět. Snad nebude pozdě. Teď jsme zahájili petiční akci proti dvojím standardům ve zdravotnictví. Odmítáme omezování zdravotní péče podle stavu konta pacienta. Petici chceme podepisovat i s odboráři, zástupci dalších stran i občanské společnosti. Zapojit se může každý,“ vysvětlil Michal Šmarda, předseda ČSSD, starosta Nového Města na Moravě.
„Na jednu stranu chápu, že když je státní kasa prázdná, že je potřeba hledat, kde všude by se dalo ušetřit, jenže na druhou stranu platí, že rozumný hospodář se nad svými zbytnými výdaji zamýšlí, když je hojnost, a ne když lidé mají zrovna hluboko do kapsy. Z téhle úvahy mi pak vychází, že žádní rozumní hospodáři u nás nebyli ve vládě ani nepamatuju, což by pro voliče měl být ten úplně největší důvod k zamyšlení. Určitě také platí, že když stát zrovna nemá peněz nazbyt, tak si určitě nenakupuje nejdražší stíhačky, které ani nepotřebujeme, ani neplýtvá našimi penězi na eskalaci války, kterou je naopak potřeba ukončit diplomatickou cestou. V téhle souvislosti mi pak vychází, že naše předsednictví v Radě EU, během kterého jsme měli zvýšenou možnost něco ovlivnit, jsme v tomto smyslu úplně promarnili,“ domnívala se Zuzana Majerová, předsedkyně Trikolory, bývalá poslankyně.
„Připadá mi to jako brainstorming, něco hodíme na stůl a vy si vyberte. Řešení musí být dlouhodobá a sociálně přijatelná,“ upozornil Roman Kubíček, poslanec hnutí ANO, místopředseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny.
„NERV představil rozpočtové významné kroky, které jsou snadno uchopitelné. Některé z nich, například omezení podpory v nezaměstnanosti či obnovení karenční doby jsou relativně snadné na přípravu a mohly by být i průchodné. Některé v současném naladění společnosti naopak naprosto neprůchodné, například školné. Nicméně snadná řešení nestačí a vláda musí začít s těmi pracnými, ať už jde o návrhy NERV – reformu policie a zefektivnění nápravy trestaných, ale především ořezávání byrokracie a řešení počtu exekucí, aby mohly firmy zvýšit svou produktivitu a lidé v exekuci se ze šedé sféry vrátili na standardní trh práce,“ sdělil Radim Smetka, bývalý místopředseda Svobodných.
„Likvidace moderního sociálního státu a útok na zbývající veřejné služby – návrhy na zavedení školného na VŠ, na nadstandardy ve zdravotnictví a s tím související dvojí kvalitu péče – pro pleps a pro bohaté, snížení podpor v nezaměstnanosti v čase, kdy se firmy kvůli krizi chystají propouštět. Na druhé straně snaha snížit daně z hazardu či vyjmout z mimořádného zdanění zřejmě spřátelené obchodníky s komoditami. Chybí už jenom privatizace všeho zajímavého a fungujícího, co ještě státu zbylo, nástup privátních důchodových fondů a zavedení politické cenzury pod hlavičkou boje s dezinformátory a ‚dezoláty‘. Smutná vize budoucnosti naší země,“ popsal Michal Hašek, bývalý jihomoravský hejtman, předseda Asociace krajů ČR a místopředseda ČSSD.
„Ne, to je zlepšení stavu jen na úkor části společnosti. Nemělo-li to tak být, je třeba, aby přispěli všichni: snížit zisky z různých činností například z nájmu, podstatněji zdanit příjmy a majetek nejbohatších, pozastavit některé platby státu,“ doporučil Stanislav Křeček, veřejný ochránce práv, ombudsman.
„NERV je už od dob Topolánkovy vlády jen další parta zástupců finančního kapitálu doplněná několika vybranými akademiky, která se tváří jako skupina nezávislých odborníků a krmí nás svými moudry. Nejsem na jeho názory vůbec zvědavej,“ prozradil Matěj Stropnický, bývalý předseda Strany zelených.
„Toto vnímám jako nesmysly. Danit je potřeba tam, kde jsou peníze, a ne škrtat tam, kde nejsou,“ upozornil Jan Korytář, první předseda politického hnutí Změna.
„Návrhy na omezení podpory v nezaměstnanosti, zavedení školného a znovuzavedení karenční doby je totální demontáž sociálního státu, který léta budovala sociální demokracie. Tyto v principu asociální kroky nejsou od pravicové vlády nijak překvapující. Skandální ale je, že v situaci nastupující recese vláda háže přes palubu nejen ty nejslabší, o které se pravice nikdy moc nezajímala, ale spolu s návrhy na nadstandardy ve zdravotní péči vpodstatě i celou střední třídu. Tleskat vládě za tyto kroky může jen horních deset tisíc občanů. Konečně budou privilegovaní, jejich děti budou moci studovat, oni si zaplatí špičkovou péči. Ty ostatní se pro vzdělání budou moct zadlužit a v nemocnici je možná ošetří. Při ztrátě zaměstnání nebo onemocnění půjdou pod most. Na nebezpečí omezení veřejných služeb jsme upozorňovali před volbami. Bohužel jsme se nemýlili. A je to horší, než jsme si vůbec dokázali představit,“ vylíčila Alena Gajdůšková, bývalá 1. místopředsedkyně Senátu ČR i ČSSD.
PaedDr. Alena Gajdůšková
„Pravidelně se opakující snaha pravice řešit svoji neschopnost zajistit příjmy veřejných rozpočtů zdaněním nejbohatších tím, že oberou rodiny s dětmi, důchodce, nezaměstnané a nemocné. Obzvláště v dnešní době, kdy tady extrémně bohatnou obchodníci s energiemi a zbrojní průmysl! Platí, že po každé světové krizi jsou bohatí ještě bohatší a ti ostatní ještě chudší. Tato vláda sobectví nemá žádné reálné solidární řešení pro občany!“ vypozoroval Zdeněk Škromach, bývalý ministr práce a sociálních věcí, místopředseda vlády, Senátu ČR i ČSSD.
„Návrhy NERV vláda uložila ještě rozpracovat, ale zřejmé je už teď, že krizi chtějí řešit spíš na úkor občanů. Návrat k Julínkově zdravotní reformě, prodloužení odchodu do důchodu, prosazení školného, to jsou špatné, pro někoho až likvidační nápady. Škrty je třeba hledat jinde, ne v sociálních výdajích a především je třeba myslet na příjmovou stránku rozpočtu. Před reformou daní ani tahle vláda neuteče. Ztrácíme tady čas. To jsou témata, která je třeba už dnes vážně otevřít. Od sektorové daně až po zdanění nemovitostí,“ vysvětlil Jiří Dolejš, ekonomický expert KSČM, bývalý poslanec.
„NERV vpodstatě navrhuje postupnou likvidaci sociálního státu, degradaci vzdělávacího systému a ohrožení bezpečnosti občanů. Aspoň víme, co nás čeká,“ konstatoval Jaroslav Bašta, poslanec SPD, kandidát na prezidenta.
Bc. Jaroslav Bašta
„Že je to pouze logický důsledek chování voličů ve sněmovních volbách v roce 2021. Je přece jasné, že peníze pro kyjevský režim, barmské ženy, na Green Deal, na nákup předražené americké vojenské techniky, na podporu LBGTPSVZ+komunit a mnoho dalších koníčků členů vlády pana Fialy, se někde budou muset vzít, a že vzhledem k možnostem české ekonomiky to nebude znamenat nic jiného, než další zadlužování republiky a odírání a likvidaci českých firem a českých občanů. Každý, kdo jen trochu sleduje politiku, ale přesně toto musel před volbami čekat, takže předpokládám, že voliči pětikoalice jsou spokojení a my ostatní to musíme nějak přežít. To je demokracie. V senátních volbách tato politika uspěla, zvolen byl pan Vystrčil a další reprezentanti vlády pětikoalice. Snad se lidé probudí a v dalších volbách se budou rozhodovat jinak,“ sdělil Jaroslav Foldyna, poslanec SPD.
„Lidé si zvolili většinu SPOLU a PIRSTAN. Oba slepence deklarovaly svou neochvějnou spolupráci a všem muselo být jasné, jaké recepty budou uplatňovat. Nyní mají jen přesně to, co chtěli. Druhá věc jsou ti, co nešli k volbám. Těm bych ještě přitvrdil, protože to jsou oni, kdo tyto volby rozhodl,“ myslel si Leo Luzar, bývalý poslanec a místopředseda KSČM.
„Nedovedu si představit, že v této těžké době by měla vláda vůbec pomyslet na některé z těchto opatření. Je to další ‚hřebíček do rakve‘ pro naše občany. Další důrazný signál, že zde nejde o občany ČR, ale jen vládní zájmy,“ okomentovala Hana Aulická Jírovcová, zastupitelka Mostu, bývalá poslankyně KSČM.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
