Nařídí nám OSN přijmout uprchlíky? Jasná fakta. A dovětek Konvičky

21.01.2020 10:17

Světová média už informovala, že OSN rozhodla, že klimatičtí uprchlíci nebudou smět být vráceni do zemí, ze kterých přišli. Nicméně, text rozhodnutí, na kterém se toto tvrzení zakládá, je z případu, ve kterém OSN rozhodla, že novozélandské soudy správně usoudily, že klimatický uprchlík má být navrácen tam, odkud přišel. A pár poznámek měl i Martin Konvička, který k OSN nebyl zrovna přívětivý.

Nařídí nám OSN přijmout uprchlíky? Jasná fakta. A dovětek Konvičky
Foto: Repro Youtube
Popisek: Republika Kiribati

Světová média přinesla zprávu, že OSN rozhodla, že klimatičtí uprchlíci nemohou být vráceni do zemí svého původu. Tento článek zveřejnil například deník Guardian či americká CNN. V Čechách o tomto tématu informoval iRozhlas. Tato tři média rozhodnutí OSN označila za průlomové a v titulcích není ani stopy po tom, že by se rozhodnutí OSN dalo vykládat nějak jinak.

Anketa

Byl Jaroslav Kubera dobrý politik?

70%
30%
hlasovalo: 9114 lidí

O co jde? V Tichém oceánu, na půl cesty mezi Havají a Novým Zélandem, se nachází spousta malých ostrůvků, sdružených do republiky Kiribati. Tato republika má podle čísel z roku 2017 populaci přibližně 115 tisíc obyvatel. A je ohrožena zvyšující se hladinou moře a problémy s tím spojenými, jako je nedostatek pitné vody.

Z Kiribati emigroval na Nový Zéland jistý Ioane Teitiota. Novozélandské soudy ovšem v roce 2013 nevyslyšely jeho žádost o ochranu, což znamená, že by se Ioane Teitiota měl na Kiribati vrátit. Celou věcí se však začal zabývat Výbor Spojených národů pro lidská práva, který 7. ledna rozhodl v celé kauze. A potvrdil, že novozélandské soudy rozhodly správně, že nebezpečí nedostatku vody, přelidnění a konfliktů není tak intenzivní, aby nebylo možné dotyčného deportovat zpátky do jeho země původu.

Čeho se však světová média chytají, je jedna fráze z rozhodnutí. Která praví, že bez zásadních mezinárodních a státních zásahů mohou důsledky klimatické změny vést k takové situaci, že by vracení emigrantů bylo porušením práv vyplývajících z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Dodejme ovšem, že v rozhodnutí je skutečně napsáno, že tyto důsledky k této situaci vésti mohou, tedy nemusejí; a konkrétní otázce, jaké podmínky jsou tak tristní, že už do nich není možné někoho deportovat, se rozhodnutí nevěnuje vůbec. Je pouze definováno, že podmínky na Kiribati ještě tak tristní nejsou. Jak také média upozorňují, stanovisko OSN není právně vymahatelné.

Za průlomové označila rozhodnutí profesorka Jane McAdamová z centra Kaldor pro mezinárodní právo uprchlíků. „Co je zde opravdu důležité a proč je to docela důležitý případ, je to, že výbor uznal, že bez akce proti změně klimatu v budoucnu by mohlo být možné, že vládám bude podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv zakázáno vracet lidi tam, kde je ohrožen jejich život nebo kde by čelili nelidskému nebo ponižujícímu zacházení,“ tvrdí. Nicméně, toto není oficiální výklad z OSN, a jak je v rozhodnutí uvedeno, novozélandské soudy rozhodly dle OSN správně o vyhoštění Ioane Teitioty. I když rozhodnutí nebylo jednomyslné a i v komisi, která nad případem zasedala, zazněly hlasy, že není správné deportovat někoho do země, která se potápí a kde podmínky sice ještě nejsou tak špatné, ale stále se zhoršují.

Ke článku měl dvě poznámky entomolog a protiimigrační aktivista Martin Konvička. „Souč. oteplení je výrazné ve vysokých zeměpisných šířkách, znatelné v těch středních, skoro nepoznatelné v tropech. Proto si též afričtí (neislámští), indičtí a jihoameričtí vůdci (Bolsonaro…) klepou na čelo, co my seveřani blbneme,“ byla první.

„Oblasti okolo obratníků (Sahara, Arabský poloostrov...) se podle předpovědí zazelenají, uschne to víc na sever (v Evropě...). Tzn., že odtamtud fakt nemusí ‚klimaticky prchat‘,“ přidal Konvička druhou poznámku. „Suma sumárum – šéfům OSN nejde o žádné ‚klima‘, ale o likvidaci euroatlantické (a východoasijské?) civilizace. Jen netuším, kdo pak bude jejich rejdy platit,“ usoudil Konvička, zřejmě z titulků článků.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kas

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…