Nástěnka amerických kreténů, podpora socialismu, ale i odpor proti Raúlu Castrovi. Neuvěřitelná cesta reportéra PL po Kubě

30.09.2017 17:19

REPORTÁŽ Batista, Reagan, Bush starší i mladší. Jejich karikatury jsou na nástěnce kreténů v havanském Muzeu revoluce. Mexičtí zapatisté o sobě sice nedali dlouho vědět, ale na jejich činy se nezapomíná. Takové zážitky přivezl reportér ParlamentníchListů.cz z cesty po Kubě a Mexiku, kde řádil hurikán a otřásala se země, až domy padaly.

Nástěnka amerických kreténů, podpora socialismu, ale i odpor proti Raúlu Castrovi. Neuvěřitelná cesta reportéra PL po Kubě
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Kubu válcoval hurikán Irma.V Havaně jsou některé čtvrti velmi zničené, jinde běží život dál

Anketa

Bude válka mezi USA a KLDR?

17%
83%
hlasovalo: 2265 lidí

Natřikrát přeobjednávali úředníci mexické letecké společnosti Aeroméxico letenky do Havany. Nakonec padl konečný verdikt, že na Kubu se poletí až po šestnáctém září. Nicméně to už tam odcestovalo hlavní zavazadlo reportéra PL, takže doslova „smrděl v Mexiku“. Zažil tak v jeho hlavním městě oslavy Dne nezávislosti.

Zapatisté a politici

Nedaleko Náměstí ústavy v hlavním městě Mexika, kterému jinak všichni říkají Zócalo, sídlí nenápadné muzeum fotografie. Jsou v něm v jednotlivých patrech a jednotlivých instalacích znázorněny současné fenomény Mexika. Policie, chudinské čtvrti, transsexuálové, ale i v řadách stojící zakuklenci-zapatisté. Přesněji Zapatova armáda národního osvobození (EZLN), největší mexická odbojová skupina, o sobě dala za více než dvacet let působnosti již několikrát rázně vědět, ale teď je dlouho klid.

„Vraždy, únosy a loupeže předchůdců EZLN, to se mi vůbec nelíbilo. Když ale začali žít a pracovat v zemědělských usedlostech s indiány a chtěli zlepšení jejich postavení, nové volby či pozemkovou reformu, začali mi být sympatičtí,“ řekla mi antropoložka Yuricin, která v domovském státě zapatistů Chiapasu byla na terénním výzkumu života tamních indiánů, a pokračovala: „Ostatně i když unesli chiapaského guvernéra Absolóna Castellanose a přiměli ho pracovat na kukuřičeném poli, přičemž ho následně propustili, myslela jsem si, dobře mu tak.“

Hlavou mi proběhla neodbytná myšlenka – kdyby nějaké moravské hnutí, řekněme Rudý úder, odvleklo Bohumila Sobotku, Marka Bendu a další, co nepoznali strasti fyzické práce, a někde v Bílých Karpatech jim dalo do rukou motyky, aby okopali pole brambor. Jak by tohle asi dopadlo? Nicméně v reálu patnáctého září, v den oslav nezávislosti, vyšla na balkón Prezidentského paláce mexická hlava státu Enrique Peňa Nieto se sošnou chotí a se zvoláním „Viva México!“ několikrát zamával zeleno-bílo-červenou vlajkou. Mexiko však už mělo za sebou zemětřesení, které si na jihu země vyžádalo skoro šedesát obětí.

Mrtvá a živá Havana

Nicméně i Kuba si prožila svůj horor. Přehnal se přes ní hurikán Irma, který zhasl přes sto dvacet lidských životů. Na „Ostrov svobody“ odletěl reportér PL hned druhým možným letadlem, které tam pustili. Havanské ulice už sice nebyly plné vody, ale čtvrti u tamní promenády Malecón vypadaly jako kulisy katastrofického filmu. Pobořené domy, padlé stromy, průsvitné prodejny občersvení, promenáda zavřená a hlídaná policií. Kubánci na každé větší ulici postavili stanové prodejny, aby si místní mohli opatřit to nejnutnější k přežití. Americká a ruská ambasáda ale zůstaly stát jako tvrze neporazitelnosti.

V centrální Havaně se nachází Muzuem revoluce, kde je kromě obsáhlé expozice revoluce na Kubě i „nástěnka kreténů“. V řadě jsou na ní karikatury kubánského diktátora Fulgencia Batisty a amerických prezidentů Ronalda Reagana, Geroge Bushe staršího a mladšího. První „kretén“, jak zní popisky, dal podnět k revoluci, další v ní Kubánce utvrdil, třetí je posílil v nastoupené cestě a čtvrtý – na karikatuře v nacistické helmě s hákovým křížem – zavdal příčinu k rozvíjení revolučních myšlenek. „Chceme tady socialismus, ale už nechceme být tak izolovaní,“ sdělil kuchař Abel ve svém bistru a hovořil jako valná většina Kubánců.

„Fidel byl lidský. Drobný černý obchod přehlížel. Věděl, že si lidé nějak musí přivydělat. Zato Raúl, to je jiná. Docela dost lidí s jeho politikou nesouhlasí a občas se konají i malé demonstrace. Učitelé ztrácejí práci, lékaři pomalu také, armáda staví luxusní hotely a všude jsou kamery. Ne, aby hlídaly bezpečnost v zemi, ale aby špiclovaly Kubánce. Bojím se, jak tohle skončí,“ prohlásil padesátník Joaquin, prý učitel bez práce. K jasnější představě, na Kubě jsou dvě měny. Národní a konvertibilní peso. Například chirurg, a to je prý jedno z velmi dobře placených zaměstnání, bere v národní měně ekvivalent šedesáti dolarů. Ostatně hodina pomalého připojení k internetu stojí osm dolarů, tedy něco přes osm konvertibilních pesos.

Po návratu do Mexika pak člověk zjistil, že si tam další otřesy země vyžádaly více než tři stovky lidských životů. Nad Karibikem zrovna řádil nový hurikán jménem Maria. Takže z „epicentra přírodních katastrof“ rychle pryč.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

18:22 Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

Jak ovlivní balík pomoci z USA a nové mobilizační předpisy pro Ukrajince vývoj rusko-ukrajinského ko…