Například někdejší Řád německých rytířů se chce soudit o rozsáhlý majetek na severu Moravy. Na stát už podali řadu žalob, protože před válkou zde vlastnili 20 tisíc hektarů lesa, hrady Bouzov, Sovinec nebo zámek Bruntál. Majetek jim zabavili nacisté a český stát to potvrdil Benešovými dekrety.
Potřebujeme zákon, který řekne, že už víc napravovat nebudeme
„Potřebovali bychom deklaratorní zákon, který by říkal, že jsme 22 let napravovali křivdy komunismu a že už více toho napravovat nebudeme a že jsme skončili. Potom by byla šance, že už žádní sudetští Němci, kolaboranti a arizátoři nebudou nic žádat,“ řekl deníku Právo stínový ministr financí Jan Mládek (ČSSD).
ČSSD už restituční tečku jednou prosadila v roce 2003. O dva roky později ale Ústavní soud rozhodl, že tečka neplatí pro přímé restituenty a jejich dědice.
Místopředseda a poslanec TOP 09 Pavol Lukša považuje restituční tečku za nesmysl. Poukazuje na to, že by nic nemělo člověku bránit v tom, aby se soudil o svou věc, uvádí deník Právo.
Restituce majetku fyzických osob byly ohodnoceny mnohem méně, než u církví
ČSSD dlouhodobě kritizuje návrh zákona o odškodnění církví, protože je prý příliš velkorysý. Ohodnocení pozemků je prý nadsazené a lze se proto obávat, že ostatní restituenti budou stát žalovat. Předloha prošla prvním čtením ve sněmovně. Navrhuje, aby se církvím vrátilo 56 procent majetku a po dobu 30 let se jim vyplácelo 59 miliard korun (s úroky by to bylo až 96 miliard).
Mládek připomíná, že při vypořádávání restitucí fyzických osob byla finanční kompenzace mnohem menší. Maximální cena za zemědělskou půdu byla 11,8 korun a církve by měly dostat 44,4 korun za metr čtvereční.
„Já osobně bych to viděl jinak, církve dostávají hodně peněz na udržování památek a stát jim prostě řekne, že je ve špatné ekonomické situaci a ať je udržují z toho, co si vybojovali,“ řekl Mládek Právu. ČSSD by také v budoucnu, pokud bude ve vládě, mohla prosadit snížení finanční kompenzace.
Církve mohou dostat více majetku, pokud prokáží, že ho vlastnily před rokem 1948
Církve uvádí, že v roce 1948 vlastnily 181 tisíc hektarů lesů, 72 tisíc hektarů zemědělské půdy a také několik tisíc hektarů rybníků a budovy. Zpět by měly dostat 150 tisíc hektarů lesů a 48 tisíc hektarů půdy.
Církve budou muset dokázat pozemkovým fondům a lesním správám, že před rokem 1948 skutečně majetek vlastnily. Podle náměstka pozemkového fondu Petra Šťovíčka je možné, že bude vydáno mnohem více než 48 tisíc hektarů. Pozemkový fond totiž neeviduje církevní majetek, 48 tisíc hektarů půdy zjistil na základě lustrací v katastru nemovitostí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe
